pondělí 28. dubna 2014

Poslední z bohů [RC RECENZE]

Autor: Rick Riordan
Série: Percy Jackson a Olympané
Díl: 5
Počet stran: 408
Překlad: Dana Chodilová
Nakladatelství: Fragment, 2011
Originál: The Last Olympian
Doba čtení: 3 dny, duben 2014, v čj




Jmenuji se Percy Jackson… Blíží se mé šestnácté narozeniny. V Táboře polokrevných však nechystáme oslavy, nýbrž výpravu do války. A místo blahopřání jsem si vyslechl dávné temné proroctví, které mi všichni tak dlouho tajili. Bitva, která může znamenat konec světa, začne docela nevinně, když mi přistane na kapotě auta bájný kůň Pegas… Ukáže se konečně, kdo stojí na straně dobra a kdo se přidal k vládci temnot? Kdo válku nepřežije a kdo z ní vyjde jako hrdina? Zápas o zachování civilizace začíná!


"Na palubě Princezny Andromedy jsem dvakrát málem umřel."

A je to tu! Úspěšně oznamuji, že jsem konečně dočetla napínavou sérii, která mě několikrát chytla za srdce. Na konci předchozího dílu jsem byla tak nedočkavá, že jsem se málem zbláznila. Těšila jsem se na pokračování a měla jsem k tomu dobrý důvod. Rick Riordan je výborný spisovatel, takže bylo jasné, že to všechno hezky uzavře. No, alespoň skoro všechno.

Percy Jackson je jedna z těch nejlepších sérií, co jsem kdy četla. Možná má pět dílů, ale tady to není žádné natahování. Každá část je jedno velké překvapení, a když vás baví hlavní hrdinové, tak se s nimi nikdy nenudíte. Percy se za tu dobu stal mým skvělým "kamarádem" a já jsem ráda, že jsem ho mohla poznat. Jeho postava se v průběhu těch pěti dílů změnila k lepšímu a je prostě skvělé, že jsem toho mohla býti svědkem.

"Proč vy lidi mácháte rukama, když jdete?"

Oblíbila jsem si ale i Annabeth, jež byla takovým mým vzorem. Ne, že bych chtěla studovat architekturu, ale být chytrá jako ona by vůbec nebylo na škodu. Dcera Athény se holt nezapře. V neposlední řadě bych zmínila i Blackjacka, i když je to trochu zvláštní volba. On jako pegas pro mě byl celou dobu dalším zpestřením. Stále mluvil o jídle a to vám bylo tak vtipné! Pořád to omývám dokola, ale bez toho jejich humoru bych se asi nikdy neodhodlala k dalším dílům.

Začátek knížky mě ihned vtáhl do akčního děje polobohů, kde není čas na klidné řečičky. Ani na chvíli jsem nespouštěla oči z textu, protože jsem byla tak začtená, že jsem ani neměla chuť jíst či pít. Jak jsem řekla dříve, Rick má ohromný dar - dokáže tak hezky upoutat svým příběhem až to není možné.


"Pokud vím, žádný hrdina ji nikdy neporazil."

Percy se mi dostal hluboko do srdce a zakořenil tam. Jeho si s sebou ponesu asi ještě dlouhou dobu. Jsem docela dost citový člověk, takže ho teď budu asi každému doporučovat na potkání. Ale opravdu, pokud jste někdy váhali nad přečtení, tak děláte velkou chybu. Příběh, jako je tento, jste ještě nikdy nečetli!

Poslední z bohů je nejlepší část ze všech. Konečně jsem dočkala své dlouho očekávané scény, na kterou se můžete všichni těšit. Nebudu vám nic prozrazovat, protože bych vám zkazila to opojné překvapení. Zakončení bylo povedené. Sice se zde ještě objevila jedna taková otevřená věcička, ale jinak se podle mě všechno uzavřelo. Tak by to mělo být u všech knížek. Kdo si pak má trhat vlasy, protože neví, co se stalo potom?

+ Hodnocení: 5 hvězdiček
++ Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

neděle 27. dubna 2014

Posuď knihu podle obalu #13

Meme, které pořádá Syki ^^
Vyber si nějakou obálku a zhodnoť ji
***
Název: Hvězdy nám nepřály
Autor: John Green
Nakladatelství: YOLI, květen 2014

Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě. 

Nové vydání připravujeme v souvislosti s aktuálním filmovým zpracováním - stejnojmenný snímek vznikl podle tohoto knižního bestselleru a v hlavních rolích představí Shailene Woodley a Ansel Elgort.

Můj názor: Musím říct, že se mi toto nové vydání dost líbí. Mám ráda filmové obálky a navíc na této není ten příšerný zlatý znak "světový bestseller" - tím ty skvělé knížky jednoduše kazí! Leč se mi filmový hrdinové moc nezamlouvají, tak ta obálka s nimi je prostě krásná. Font písma si zamiluje každý. Na okraj.... s mamkou už se do kina strašně těšíme! A jak říkám, budeme řvát jako želvy od začátku do konce filmu.

úterý 22. dubna 2014

Rekviem [RECENZE]

|Už vím, co je to láska...|
Autor: Lauren Oliver
Série: Delirium
Díl: 3
Počet stran: 328
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: CooBoo, červen 2013
Originál: Requiem
Doba čtení: 4 dny, duben 2014, v čj


Lena je v srdci revoluce. Bojuje proti společnosti, která prohlásila lásku za nemoc. Ale Divočina dávno není tím bezpečným přístavem, co bývala, protože vláda se rozhodla rebely zlikvidovat. K tomu má Lena hlavu a srdce vzhůru nohama, protože se vrátil někdo, o kom si myslela, že jej navždy ztratila…
Rekviem vypráví střídavě Lena a její nejlepší kamarádka Hana. Dívky, které žijí v zásadě vedle sebe, ale dělí je celý podivný svět. Najdou k sobě zase cestu? Jak skončí příběh o lásce, co je zakázaná tím nejhorším možným způsobem?

"To je něco úplně jiného. To je vražda na zakázku."

Kdo by si pomyslel, že mne poslední část takto zklame. Po vcelku úspěšných předchozích dílech jsem předpokládala, že závěr bude ze všech nejlepší. Lauren je dobrá spisovatelka, a tak jsem jen smutná, že mě Rekviem nedokázalo očarovat.

Už zpočátku se mi to všechno zdálo divné. Tentokrát se kniha dělí na dva pohledy - jeden je Leny a druhý Hany. Upřímně Hana pro mě byla trnem v oku. Už v Delirium jsem si ji nějak extra neoblíbila, a proto jsme nebyla zrovna nadšená, když jsem zjistila, že ona bude jednou z vyprávějících. Její části byly zdlouhavé a příliš nudné. Když už se konečně něco událo, tak jsem byla skoro na konci. Bez ní by se mi to možná líbilo víc. Alespoň Lena se dala jakž-takž ustát. Ona byla celou podstatou příběhu, takže bylo jasné, že s ní se budou dít ty pravé taškařice.

"Tohle je koneckonců to, co jsem si vybrala."

Dostalo se mi akorát tak příšerného milostného trojúhelníku, kde bylo jen chvíli napínavé, kdo bude princem číslo jedna. Lena skoro pořád toužila po tom s kým nebyla, a pak zase dělala nedostupnou. Říkám si, co se to s tím celým akčním příběhem stalo, ale pak si uvědomuji, že všechno skvělé skončilo už někdy v Pandemoniu. Tady už zbývalo jen dořešit nějaké ty ostatní záležitosti a poté se vrhnout dál.

Celou tu dobu jsem doufala, že se něco pořádného stane. Avšak Lauren a postavy se proti mně spikly a rozhodly se, že už přestanou být těmi skvělými lidičkami, co bývaly. Když pak přicházelo do tuhého (čili nudného), tak jsem jen mrzutě četla další a další stránky. Ani po dočtení jsem nevěděla, co si o tom všem mám myslet. Konec byl hodně epický. Otevřený, nedokončený, utnutý, jedním slovem strašný. Málem jsem si z toho vytrhala všechny vlasy!

"Nedostali mě, měla jsem jí odpovědět. Zachránili mě."

Série jako celek je to hezká, ale nedokázala mě chytit za srdce jako jiné výjimečné knihy. Určitě má Delirium spoustu skvělých fanoušků, ale já bych mezi ně asi moc nezapadla. Abych řekla i něco pozitivního, tak jsem nakonec ráda, že jsem si ho přečetla. Příběh to byl (ze začátku) zajímavý, a tak nebylo na škodu se do něj pustit. Rozhodně neříkám, abyste to nečetli, nikdy totiž nevíte, co se vám zalíbí.

+ Hodnocení: 2 hvězdičky

neděle 20. dubna 2014

První stříbrná kniha snů [RC RECENZE]

|Sen anebo realita?|
Autor: Kerstin Gier
Série: Silber
Díl: 1
Počet stran: 352
Překlad: Tereza Pecková
Nakladatelství: CooBoo, květen 2014
Originál: Silber: Das erste Buch der Träume
Doba čtení: 2 dny, duben 2014, v čj



Liv Silberová to nemá v životě lehké. Protože se její rodiče rozvedli, tak se musí pořád někam stěhovat. Její mamka je literární vědkyně, a tak se pořád přesouvá za prací z místa na místo. Liv a její mladší sestra Mia zažívají skoro pořád další a další přestup na nové školy. Když jejich mamka dostane vysněnou práci v Oxfordu, tak ji děvčata opět následují. Čekají na ně nepříjemná ale i pěkná překvapení. A navíc Liv má poslední dobou vcelku zvláštní sny. Všude vidí zelené dveře s ještěrkou, tajuplné scény a slyší věci, se kterými se nikdy dřív nesetkala. Co se to jen děje?

"Hledáte perníkovou chaloupku, že ano? Čarodějnice vás moc ráda pozná."

Nový příběh od Kerstin Gierové jsem přivítala s otevřenou náručí. Její sérii Drahokamy jsem si velmi oblíbila, a tak jsem byla velice zvědavá, co pěkného si pro nás připravila tentokrát. Obálka je opět povedená. Dokáže přitáhnout lidské oko na míle daleko. Někomu by mohla připadat dětská, ale když by si pak knížku přečetl, věděl by, že je jen inspirována dějem.

Zas a znovu se nacházíme v Anglii, mé oblíbené zemi. Liv Silberová, naše hlavní hrdinka, se svou sestrou Miou jsou lehce přidrzlejší dívky, se kterými se jeden nikdy nenudí. Pokud máte rádi humor a občasný sarkasmus, tak jste na správné adrese. Skoro na každé stránce se objevují povedené hlášky, co umějí zahřát u srdce. Komické mi připadalo i to, když jsem narazila na nějakou tu informaci, či jméno celebrity ze současnosti. Chudáčku vlčku Jacobe.

"Sundej ze mě laskavě svoje pracky, Gandalfe."

Může někdo pozorovat naše sny? Osobně jsem si tuto otázku sama položila bezprostředně po dočtení. Zdánlivě je to nelogické, ale nikdy nemůžeme vědět, kdo nám to putuje v mysli. A tím se dostávám k tomu, jak originální toto dílo je. Zvedám oba dva palce, protože jsem si to opravdu užívala. Akce, napětí a už zmíněný humor jsou složky, jenž by neměly v žádné knize chybět. Kerstin je naprostá kouzelnice!

Nepostrádala jsem ani mužskou část. Jsou tu rovnou čtyři krasavci, co svou krásou zpestřují celý příběh. Já jsem rozhodně team Henry, protože z těch všech je nejúžasnější! A pak je tu ještě Secrecy, taková druhá Superdrbna, která ví všechno o všech. Její blog se tu párkrát objevuje a dodává nádech tajuplnosti. Pokud jste zvídaví jako já, tak budete celou knihu odhadovat, kdo vlastně za její postavou stojí. Už abych se to konečně dozvěděla!

"Zem se mi propadala pod nohama a já padala do hloubky."

Pokud jste nadšenci Drahokamů (anebo jste je ani nečetli), tak byste si tuto knížku, co u nás již brzy vyjde, měli přidat na svůj wishlist. Doopravdy neprohloupíte, to mi věřte! Dokonce budete smutní, když budete dočítat poslední stránky. Já jsem ze Stříbrné knihy snů opravdu nadšená, byla to čtivá a velice příjemná kniha, která by se klidně dala přečíst na jedno posezení. A pro ty nedočkavé je na konci taková malá lákačka na pokračování. Mně přišla vhod!

+ Hodnocení: 5 hvězdiček
++ Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí ARC e-knihy.

sobota 19. dubna 2014

On my Wishlist (58)

 Toto meme pořádá Book Chick City
Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 
Může se jednat o jakkoliv staré knihy.
***
Zase jsem si jednou vybrala knížku podle obálky, takže jsem neměla ani nejmenší tušení o čem by příběh mohl být. Nakonec jsem si ještě bleskově přečetla anotaci a musím říct, že to vypadá ještě zajímavěji.

pátek 18. dubna 2014

Autorské šílenství (3) - P.C. a Kristin Cast

Meme od Wolf Draven

Po měsíci tu opět mám článek do této rubriky! Docela jsem si ji oblíbila, tak doufám, že brzy nafotím další mé šílenství. Dnes tu mám celkově dvanáct knih od dvou autorek, matky a dcery, které píší tuto sérii spolu. (Když už jsem u toho, tak mi připadá, že tato série nikdy neskončí.) Abych řekla pravdu, tak jsem uvažovala o tom, že si další díly už kupovat nebudu, ale holt nemám ráda neukončené série v mých poličkách...

A jména spisovatelek jsou...
P.C. Cast & Kristin Cast
Taky bych mohla říct něco z historie, ne? Komplet prvních pěti dílů Školy noci jsem dostala jednou na Vánoce od mamky s taťkou. Pokud si to dobře pamatuji, tak to bylo v roce 2010 (teď asi zase kecám, protože mám hlavu děravou, a nic si nepamatuji). Docela rychle jsem si oblíbila Zoey a spřátelila se se Stevie Ray.

Při knihách jsem zažila mnoho pocitů a emocí, že se to ani slovy nedá popsat. Zpětně si vzpomínám, že při jedné (či dvou) scéně jsem brečela jako želva.

Tady bydlí, potvůrky jedny!
První díly se mi strašně moc líbily, a když jsem zjistila, že je ještě pokračování, tak jsem skákala až někam do stropu. Jenomže, jak někteří čtenáři možná vědí, ty další díly už za moc nestojí. Připadalo mi, že postupně se kvalita příběhu vytrácela.

Co se týče obálek, tak se mi více líbí ty z kompletu. Na obálce je vždycky takový vypouklý hezký znak. Sice ty hřbety tvoří divnou Zoey, ale jinak jsou moc fajn. Co se týče hardbacků, tak ty mi prostě připadají takové odfláknuté. :)

Přiznám, že jsem skončila u devátého dílu, který jsem otevřela asi jen jednou. Ani si nemohu vzpomenou, co mě tehdy na té sérii tak moc bavilo. Byla jsem tak trochu bláznivý malý puberťák, co ještě neznal tu hromadu skvělých knih. Přemýšlím, že bych si dala re-reading a aspoň napsala recenze na blog. No, ale to by u mě bylo zase na několik měsíců.

středa 16. dubna 2014

Oběť [RECENZE]

|Poslední oběť bude nevyčíslitelná|
Autor: Andrea Cremer
Série: Smečka
Díl: 3
Počet stran: 384
Překlad: Lenka Faltejsková
Nakladatelství: Knižní klub, 2012
Originál: Bloodrose
Doba čtení: 5 dní, duben 2014, v čj


Calle se podařilo přivést na stranu Hledačů Rena, který se měl stát jejím druhem a vůdcem smečky. Tím se však ocitla v nepříjemné pozici – Ren i Shay po ní touží a na tom, koho z nich si vybere, závisí jak její osobní štěstí, tak osud smečky a výsledek výprav za mocnými artefakty, které Shayovi umožní bojovat s magií Strážců a porazit nejmocnějšího z nich, Bosquea Mara. Calle nezbývá než na čas zapomenout na hlas svého srdce: začíná dobrodružný a smrtelně nebezpečný hon za zbývajícími částmi elementálního kříže, zbraně, která jako jediná může zvrátit válku ve prospěch Hledačů. Mrtvých na obou stranách přibývá, a jak se blíží závěrečná bitva, pro Callu je stále obtížnější zachovat neutralitu. To ale ještě netuší, že největší oběť je všechny teprve čeká…


"Přísloví ráno je moudřejší večera vzniklo z dobrého důvodu."

Na rovinu říkám, že obálka Oběti se mi skoro vůbec nelíbí. "Calla" je strašně vyretušovaná a celkově vypadá, že postrádá vlasy. Když se však vrhnu na hodnocení obsahu, tak vlastně ani pořádně nevím, kde začít. Po předchozích dvou dílech jsem doufala, že ten třetí bude nejlepším, a teď, když mám dočteno, si nejsem jista, jestli jsem byla dosti spokojená.

SteelFangs
Už jsem si stačila zvyknout na to, že na začátku každého pokračování se první část hodně prolíná s minulostí. Calla si většinou vzpomíná na různé nepříjemnosti, jak všechno zvorala, ale i na to, jaké to bylo před tím, než se spikla proti svému vlastnímu druhu. Musím přiznat, že jsem ty odstavce později už přeskakovala, protože mě to přestalo po chvíli bavit.

Na konci Vzpoury mi bylo jasné, o co v následujícím dílu půjde. Převážně se bude všechno točit kolem Shaye, "super". Oběť se rozděluje na tři menší části, kdy se každá věnuje jednomu z kousků ze Shayového elementárního kříže. Vzduch, voda a oheň. Nejvíc mě asi bavila "voda", jelikož tam bylo hodně akce, a celkově mi tato část připadala nejpovedenější.

"Myslím, že z toho bude famózní kapitola v našich dějinách, co ty na to?"

Jedna věc, tedy spíš osoba, mi na knize udělala opravdu nehoráznou radost! A tou osůbkou nemůže být nikdo jiný, než-li Ren! Skákala jsem až do stropu, když se začal v příběhu pravidelně objevovat. S jeho nástupem se toho dost změnilo, takže to dodalo knížce nový šmrnc. Díky Andreo, přesně jeho jsem tu potřebovala! 
yusei31

Jsem ráda za své oblíbené postavy, třeba Connora nebo Ansela, které mi zvedaly při čtení náladu. Sem tam, když se to opravdu táhlo, jsem měla chuť skončit, ale když jsem pak narazila na vtipné scény, tak jsem si řekla, že to zvládnu. Bez nich bych to asi nedokázala.

Konec pro mě byl překvapením i zklamáním zároveň. Nejspíš jsem to viděla všechno trochu jinak, avšak nakonec jsem se s tím smířila. V jednu chvíli mi i ukáply slzy, ale nestydím se za to. Jsem holt člověk velice citově založený, kterého dojme každá sebemenší věc. 

Celkově bych řekla, že tato série je takovým hezkým průměrem. Občas dokáže chytnou za srdce a někdy dokáže pěkně rozčílit. Dobrá akce se střídá s nějakou tou nudnou scénou. Pokud jste se ale dostali přes předchozí dva díly, tak tento přežijete taky. Nakonec vás zahřeje u srdce a budete rádi, že jste se do této série pustili. Dávám tři hvězdičky a budu se těšit na volné pokračování, Kořeny, které u nás již brzy vyjdou!

sobota 12. dubna 2014

Bitva o labyrint [RC RECENZE]

|Před labyrintem tě nikdo nezachrání|
Autor: Rick Riordan
Série: Percy Jackson a Olympané
Díl: 4
Počet stran: 384
Překlad: Dana Chodilová
Nakladatelství: Fragment, 2011
Originál: The Battle of the Labyrinth
Doba čtení: 2 dny, duben 2014, v čj


Jmenuji se Percy Jackson… Je mi skoro 15. Svět kolem se zdá být čím dál nebezpečnější.
Tábor polokrevných už není, co býval. Luke s Kronovou armádou se snaží dostat se za jeho hranice. Vydáváme se do prastarého Daidalova labyrintu. Jdeš do toho s námi? Musím tě ale varovat, důmyslné podzemní bludiště může člověka dovést kamkoli, zmást, dohnat k šílenství a zahubit…


"Juniper," vydechla Annabeth. "Co tady děláš?"
"Žiju tady."
Sklopil jsem meč. "Mezi kamením?"

Dalšího dílu Percyho Jacksona jsem se opravdu nemohla dočkat, jelikož Rick vždycky knihu zakončí tak otevřeně, že by ho jeden nejradši přetáhl pánvičkou po hlavě. Miluji jeho sérii o mladém polobohovi, prostě miluji! Jakmile vás jednou chytne za srdce, tak už vás nikdy nepustí. Chaluhový mozeček a jeho parta totiž nikdy nezklamou.

Náš hlavní hrdina se opět musí hlásit na novou školu a jako vždy jsou to pro něj muka. Komu by se chtělo pořád chodit ze školy na školu? Já být na jeho místě, tak už si dávno hodím mašli! Avšak Percy je opravdu báječný kluk, který pro svou mamku udělá cokoliv. Od předchozích dílu se tento hošík celkem hezky změnil. Už není takové jelítko, které řekne každou blbost, co ho zrovna napadne.

Tedy samozřejmě, že má pořád své skvělé hlášky, ale jednoduše je to vyvíjející se mladá osobnost. On a ostatní členové Tábora polokrevných jsou akorát smolaři, na které se lepí samé příšery. Rozhodně to nemají vůbec lehké, protože vzít nohy na ramena nemá žádný účinek. Annabeth, Grover a Tyson, kteří jsou v tomto díle důležitými postavami (jako vždy ostatně), mají k Percymu hodně blízko - a já také.

Jako obvykle byla kniha plná velmi napínavých scén, kdy jsem tajila dech, a rychle skákala ze stránky na stránku. Odehrálo se toho tolik, až jsem musela některé informace chvíli zpracovávat. Když mi docházely některé souvislosti, tak jsem jenom zírala. Objevila se tu i taková hezká romantická scéna až mi poskočilo srdce v hrudi. Ten Rick si to ale hezky naplánoval!

Celkově je příběh opět o něco lepší a čtivější. Pustíte se do čtení tak rychle, až jste potom zklamáni, že už je kniha za vámi. Tak strašně moc jsem se občas smála, že to snad ani nebylo možné. Dialogy postav jsou k popukání jako vždycky. Bitva o labyrint se mi rozhodně líbila a jsem tak napnutá do posledního dílu, že ani nedutám. Dávám čtyři hvězdičky a těch pět si schovám pro poslední část. To bude teprve jízda!


Tímto mockrát děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

pondělí 7. dubna 2014

Odstíny života [RECENZE]

|Smrt je jenom začátek...|
Autor: Lucy Adams
Série: Odstíny života
Díl: 1
Počet stran: 360
Nakladatelství: XYZ, 2011
Doba čtení: 3 dny, březen 2014, v čj


Alexandrina Avitalová se za svého života nijak nelišila od svých vrstevníků. Když je v den svých devatenáctých narozenin chladnokrevně zavražděna, nikdo proto nemůže tušit, že smrt se pro ni stane jenom začátkem nové cesty. Tři roky poté, co byla pohřbena a oplakána svojí rodinou a přáteli, se Alex probouzí znovu k životu, aby byla uvedena do světa plného magie a ďábelských stvořeních. Do světa, kde si nikdy nemůžete být jistí, na které straně vlastně stojíte. Alex je nucena zapomenout na svůj předchozí život a zaujmout pozici neohrožené bojovnice se vším temným a nelidským. Podle dávného Proroctví je totiž právě ona jedinou vyvolenou, Spasitelkou, která dokáže rozhodnout odvěkou bitvu mezi dobrem a zlem...


"Kdybych byl upír, už bys byla mrtvá."
"O tom dost pochybuju," ušklíbla jsem se."

Hned z kraje musím říct, že tu obálku naprosto miluji. Líbí se mi barvy a font písma. Skvěle odvedená práce, to řeknu klidně ještě stokrát. Na tuhle knížku jsem se opravdu hodně těšila. Doma mi už ležela něco přes půl roku, a tak mi přišlo správné, abych se do ní konečně pustila. Byla jsem napnutá, jakým stylem je kniha napsaná, jelikož autorka Odstínů života je Češka. A k tomu ještě fantasy příběh? Byla bych blázen, kdybych do toho nešla.

zdroj
Začíst se do příběhu nebyl žádný problém. Okamžitě jsem si oblíbila hlavní hrdinku, Alex, jenž změnila samotná smrt. Mohla být ve svém "předchozím" životě pořádná potvora, ale její nynější chování si mne získalo. Rozhodně musím zmínit, že celá kniha je proložená spoustou sexy chlapíků. Ani jsem nevěděla, koho dřív milovat! Rozhodnout se pro hlavní tým je tedy velice obtížné. Jeden z těch důležitých fešáků je určitě Gabriel, neboli Gabe, který je k sežrání už od prvního zmínění v kapitole. No, ale abych řekla pravdu, tak mám ještě jednoho oblíbence a tím je Matt - pozn. tento hoch je opravdu zvláštním exemplářem vtěleného jelena v říji.

Čtení jsem si užívala naplno a to hned z několika důvodů. Nehorázně jsem se bavila při rozhovorech mezi jednotlivými postavami, protože se vždycky našla nějaká vtipná poznámka, která mě dohnala k úsměvu. Navíc mám ráda sarkasmus, který se zde také celkem dost objevoval. Jednoduše nějaká perla na každé stránce. A v neposlední řadě je to skvělá slovní zásoba, co příběh obohacuje. Nejde nepoznat, že autorka je jedna z nás.

Napětí a akce byly na každém kroku, takže jsem hltala stránku za stránkou, aby mi nic neuteklo. Našla se tu i jedna trochu choulostivější situace, kdy mi málem vypadly oči z důlků. Červenám se ještě teď! Ale neříkám, že to bylo špatné, ba naopak. A romantika? Ta tu samozřejmě také byla a moc, moc hezká.

S dílem jsem nadmíru spokojená. Není nad to přečíst si výbornou knihu od někoho, kdo "může" bydlet ve stejném městě jako já. Co mě mrzí je to, že zatím není k dostání pokračování. To je podle mne jediná vada na kráse. Hlavní zápletka je vážně zajímavá, takže opravdu nevím, co budu dělat bez OŽ 2. Čtyři hvězdičky a věřím Lusy, že se někdy rozhodneš napsat druhý díl. Zamlouvám si u tebe veliký autogram!

A Vám lidi říkám, abyste do této knihy skočili rovnou po hlavě!

neděle 6. dubna 2014

Posuď knihu podle obalu #12

Meme, které pořádá Syki ^^
Vyber si nějakou obálku a zhodnoť ji
***
Název: Kořeny
Autor: Andrea Cremer
Série: Smečka
Díl: 4
Nakladatelství: Knižní klub, květen 2014

Čtenáři si ho žádali, a autorka je vyslyšela! Pokračování úspěšné akční romantické fantasy série Smečka (2011), Vzpoura (2011) a Oběť (2012) je na světě – příběh napůl lidské a napůl vlčí smečky neohrožených Ochránců, jejich pánů Strážců a odvěkých nepřátel Hledačů znovu ožívá... Vůdce Strážců Bosque Mar děsí ve zlých snech Adne i Logana a snaží se vrátit z podsvětí, kde ho uvěznili Calla a Shay po závěrečné bitvě ve válce všech proti všem. Přidá se Adne k temné straně? Získá Logan zpět svou dědičnou moc? V čem tkví společné kořeny osudů Ochránců, Strážců i Hledačů?

Můj názor: Zrovna jsem čerstvě dočetla třetí díl série, a tak jsem se náhodou šla podívat na stránky Knižního klubu, jestli třeba už není vytvořena česká obálka pokračování. A hle, byla tam! Musím říct, že ze všech obálek ze série se mi tato líbí nejvíc. Modelka tam nevypadá tak uměle a ani jí neplešatí vlasy = hotový ráj. Originální s modrým pozadím na mě působila lépe, ale takhle to také není vůbec špatné.