sobota 27. února 2016

Brigáda snů

Jak už jste možná někteří zaregistrovali, tak jsem začala pracovat/brigádničit v knihkupectví. A jelikož nejsem troškař, tak jsem si rovnou vybrala světoznámý Neoluxor. A i když se mi to zdá jenom jako pár dní, tak už brzy budu slavit čtvrt roku, co tam dělám. A protože práce v knihkupectví je snem skoro každého knihomola, tak jsem se rozhodla, že pro vás napíšu takový "krátký" článek o tom, jak to vlastně u nás na pobočce chodí. A samozřejmě se podělím o pár vtipných perliček, které se mi za tu dobu přihodily.


Začala bych tím, jak jsem se k brigádě v Luxoru dostala. Jednoho dne (v úterý) jsem si na facebookové stránce knihkupectví všimla, že někoho hledají mezi své řady, a protože jsem z toho byla hned pryč, tak jsem se tam rozhodla napsat motivační email. Šlo o předvánoční práci ve skladu hlavní pobočky na Václavském náměstí, takže jsem si říkala, že by to nemuselo být k zahození. Už jsem se viděla, jak pobíhám někde ve skladu a balím všechny ty super objednávky pro ještě lepší lidi, jenomže pak nastal menší problém. A tím byly požadavky, které jsem prostě nedokázala se školou splnit.

Naštěstí se ale v emailu psalo, že ještě shání brigádníky do jedné Nejmenované pobočky, a tak jsem svůj oslavný taneček ještě nemusela zahazovat a vrhla se po hlavě do této možnosti. Druhý den (ve čtvrtek) jsem se dostavila na Palác knih Luxor, kde jsem s jednou zaměstnankyní vyplnila papíry k vytvoření brigádnické smlouvy. S úsměvem na tváři jsem se vypravila do školy a jen doufala, že mě opravdu vezmou.

Ozvali se mi hned další den (v pátek) a samozřejmě jsem měla zrovna výuku, tak jsem se musela tajně vyplížit na záchod a hovor přijmout. A hned se mi přihodila první vtipná věc, kdy si mysleli, že jsem jim špatně napsala číslo mého účtu - tou dobou jsem měla jenom trojčíslí. Po tom malém nedorozumění jsme se ale domluvili, že nastoupím příští týden v úterý. A tak jsem na dívčích záchodcích vyšvihla jeden maličkatý dupáček.

Jak se můj nástup rychle blížil, tak jsem začala být pěkně nervózní. Nikdy jsem v té pobočce nebyla, takže jsem si ani nebyla jistá, jestli se tam dostanu. (O mém orientačním smyslu radši nemluvím.) Úterý nakonec přišlo jako voda a já jen prosila, abych se nijak neztrapnila. Samozřejmě byl opak pravdou. U mě to totiž ani jinak nejde, že.

Vešla jsem do prodejny, tváře celé zčervenalé a promluvila jsem na pána za kasou:
"Dobrý den, hledám pana vedoucího, mám dnes nastoupit jako brigádník."
"Já jsem tady vedoucí," odpověděl.
Už natahuji ruku, že mu potřesu s tou jeho, když v tom se smíchem dodá:
"Dělám si z tebe srandu!"

A teď si představte, jak vyjeveně jsem koukala. Normálně jsem chtěla vzít nohy na ramena a utéct! Můj pravý vedoucí je ale strašně v pohodě, a když mě k němu tenhle šprýmař zavedl, tak jsme si hned padli do oka.

Pak nastalo zaučování, které si na starosti nevzal nikdo jiný, než-li komik z kasy, teď už známý jako Ondřej! (pozn. Budu používat vymyšlená jména, protože chci předejít případným nepříjemnostem.) Vrhli jsme se do kompletování internetových objednávek, kterých byla naprostá hromada. Abyste věděli o co jde... To máte papír s objednávkou a hledáte k ní daný titul, který se objednal na Václaváku, protože u nás na prodejně nebyl k dostání. A jelikož přišly dvě krabice, tak to na nějakou tu minutku bylo. (Tohle mě upřímně baví stále ze všeho nejvíc, i když teď už toho samozřejmě není tolik, jako před Vánoci. :))

A jako bych to nebyla já, tak jsem se stihla už při prvním úkolu říznout! Sice nevím, o co to bylo, ale pár kapek krve mě opustilo. 

Musím říct, že to zase tak jednoduchá práce není. Zvlášť, když nastoupíte před Vánoci! Lidí u nás bylo každý den mraky, chodila tuna objednávek a já se musela naučit ještě spoustu věcí. Jak ale řekl Ondřej: "Hodili jsme tě do vody, tak se budeš muset naučit plavat." A já se pustila rovnou do přepychového motýlka, hoho. (Teď se lehce vychvaluji.)

Co jsem se tedy naučila v dalších dnech?
- úklid prodejny -> Kde máme sakra vysavač?!
- dojít s poštou -> Jak že se ta paní, ke které jdu, jmenuje? Pomoc. POMOC!
- dojít pro knihy na Václavák -> Objednávky jsou přednost nade vše!
- převodka na obzoru -> Aneb je třeba dojít pro knihy na jinou z poboček, protože na Václaváku už nejsou k dostání.
- obsluha za kasou -> Z toho jsem měla největší strach, ale ono se to ukázalo být naprosto v pohodě. Hlavně úsměv a mávat hoši, úsměv a mávat! Dobře, to mávání možná není třeba.
- ryba je kámoš, né žrádlo!

Pojďme se ale už konečně vrhnout na to hlavní, než mi tu umřete nudou. Mám tu pro vás pár zážitků, takže se koukejte smát, protože jsou docela vtipné. (Ano, dovolím vám, abyste se bavili na můj účet, ale jenom pro tentokrát!)

Obsluhuji spolu s Ondřejem za kasou a zrovna u nás nakoupí pán za docela velký obnos.
"Děkujeme a přijďte brzy znovu pane. Třeba za pár hodin," říká Ondřej.
"No, tohle mi na pár let stačilo," odpoví zákazník.
"Ale tady kolegyně říkala, že odpoledne bude obsluhovat nahoře bez!"
"Tak to já se asi stavím." - Samozřejmě jsem nic takového neslíbila!
~~~~~
Přijde manželský pár, shání knihu pro svého syna a nevědí název.
"Je to o dracích a je to druhý díl."
"Víte alespoň autora?"
"Bohužel ne."
"Nemůže to být toto?" Vytahuji knihu o Škyťákovi.
"Nene, tohle to rozhodně není."
Pomalu s kolegyní Káťou ztrácíme naděje, když v tom ještě pár dodá:
"Ale víme, jak se jmenuje ten drak a hlavní hrdina."
Za chvíli už drželi vytouženou knihu pro svého syna a my tak s kolegyní dokázaly, že dokážeme najít úplně všechno!
~~~~~
Pán shání knihu, o které slyšel v televizi.
"Vůbec nevím, jak se autoři jmenují, ale předem vám říkám, že je ten název je sprostej."
* Tohle je opravdu nejlepší kombinace zákazníka, na kterou jsem kdy narazila.
** Je libo knihu Kdyby ti tak pámbů prdel roztrh´?
~~~~~
Obsluhuji za kasou, přijde paní a položí na pult 3D sešit s tygrem.
"Tohle je lev, že ano?" zeptá se.
"Ne, to je tygr." vyvedu ji z omylu.
"No, ale, já myslela, že je to lev." Chvíli dumá a pak ještě dodá: "A tamti bílí, to jsou taky lvi?"
"Ne, to jsou taky tygři, ale bílí."
Paní odejde zpět k sešitům a nakonec koupí jeden s tuleněm.
"Víte, vnučka má strašně ráda lvy." Pak se začne probírat magnetickými záložkami, které máme podle pokladny. Vytáhne jednu s tygrem a smutně řekne:
"Tohle je tedy taky tygr, že?"
Přitakám, přejdu k ní a ukážu jí záložku se lvem.
"Vždyť já vím, že lev má hřívu."
Otočím záložku z druhé strany a tam je lvice. Paní dá vedle ní záložku s tygrem a říká:
"No, vždyť jsou si tak podobní."
Nakonec se jí lehce pokusím vysvětlit, že tygr má pruhy, kdežto lev ne.
~~~~~
Jsem vyslána, abych došla s poštou a poté pro knihy na Václavák. Vlezu do skladu, všechny cestu řádně pozdravím a dojdu do kamrlíku, kde se knihy vyzvedávají. Skoro ani nestihnu pozdravit, protože na mě hned promluví takový fousatý muž.
"Vy jste z Nejmenované pobočky?"
Přitakám.
"Vždyť mi volali, že přijdete, teprve před deseti sekundami!" Na důkaz ukáže telefon, co drží v ruce. "To jste se jako teleportovala? Můžeme si přes vás začít posílat balíky?  Páni, vy tam ale máte lidi!"
* Aneb takhle ze mě udělali kolegové superhrdinku!
** Měl štěstí, že neřekl, že jsem přiletěla na koštěti. Pak bych ho totiž musela svým tryskáčem praštit po hlavě!
~~~~~

Přijde mi strašně super, že kolegyně si většinu knih pamatuje podle obálky. To vám přijde zákazník a řekne, že chce to a to, Káťa se podívá do počítače a během pár vteřin může zákazník spokojeně odejít. To když jsme před Vánoci něco hledali já a Fanda, tak nám to vždycky trvalo přinejmenším sto let a nakonec jsme stejně museli skočit za Káťou, jestli náhodou neví, kde požadovaná kniha je.

Řekla bych, že tohle by pro dnešek mohlo už stačit. Na závěr bych chtěla říct, že svou práci mám opravdu ráda, a i když jsem někdy unavená a bolí mě nohy, tak to za to stojí. Práce v knihkupectví pro mě byl vždycky sen a jeho splnění pro mne hodně znamená. Nejlepší pocit mám vždy, když doporučím či najdu pro zákazníka nějakou knihu. Je to nepopsatelné, hlavně ta radost v jejich očích. :)

Snad jste se alespoň trochu u čtení pobavili (Pokud jste měli odvahu to celé přečíst, hehe, lehce jsem se rozvášnila.), protože když budete chtít, tak vám někdy naservíruji na talíře přídavek!

neděle 31. ledna 2016

Měsíční chvástačka - Leden 2016

Měsíční meme, které pořádá Judit.
***
Aneb jak jsem v lednu skoro zkrachovala... Ale začněme hezky od začátku. Leden byl pro mne velikým přínosem a to hlavně proto, protože jsem dostala svou první výplatu. A jak nejlépe utratit peníze, když pracujete v knihkupectví? Nějaké návrhy, co? Hehe, samozřejmě, že jsem se lehce rozšoupla a vykoupila nám skoro polovinu YA knih. Všechno ale hezky od začátku.

Fenomén od Marie Lu jsem si pořídila přes FB bazar. Dívčina byla velice milá a ochotná a knížka byla skoro za babku. (To se to někomu říká, když konečně vydělává, haha.) Ne, že bych už četla jedničku, ale aspoň už budu mít doma pokračování. Hledání vytouženého dne a Smrtná zima už patří k mému nákupu u nás v Luxoru. Do 17. ledna navíc platily knihy bez DPH, takže jsem si dovolila "lehce" utrácet. Obě knihy mě dost zaujaly, takže se k nim "možná někdy" dostanu.
Škola dobra a zla + Divotání ještě stále patří k Luxoráckému nakupování.. a když už jsme u toho, úplně jsem zapomněla na Rebela, kterého jsem tady kupovala taky. To víte, když si v jednom měsíci pořídíte hromadu knih, tak už v tom začnete mít sami bordel! Achych, samozřejmě už jsem líná to všechno nafotit znovu. -_- V podsvětí je potom pokračování Ptačího zpěvu. Tato kniha už je součástí nákupu přes Albatrosmedia, kde měli super slevy! No, neodolejte!
Zasvěcená a Nespoutaná je pokračování k Nadpozemské. Samozřejmě jsem nic z toho ještě nečetla, ale chci mít kompletní sérii... prostě jo! Zakletá mě potom zaujala a řekla jsem si, že bych si ji normálně nekoupila, když stojí 399,-... ve slevě za polovic, to už je jiná!
V lednu jsem měla také narozeniny (18! ^.^) a kromě hromady flašek alkoholu (hehe, to ta plnoletost) jsem také dostala knihu Vejce a já. Zase jsem neznaboh a vůbec nevím, o co jde, ale nevadí..
A samozřejmě největší radost mám z Heir of Fire, která je posledním přírůstkem ledna (doufejme, pořád mám dnešek, že..). Jakmile budu mít hotové resty, tak se do ní společně s Vendeou pustím! Bude to pořádný hukot, to tedy ano! 
Po nějaké době tu mám i něco z recenzního soudku. Kečupová mračna dorazila v tištěné podobě na začátku ledna, ale recenzi jsem dělala na e-knihu někdy v prosinci. Dám ti slunce je potom novinka od Jandy Nelson, která vychází v polovině února. Jsem ostuda, ale ještě jsem na ni neměla čas. Navíc Jandy mě svým předchozím dílem (Nebe je všude) moc nenadchla, tak jsem lehce skeptická.
Co vy a vaši miláčkové? Nějaké dobré tipy? :)
+ Rebel a Kečupová mračna -_-

sobota 30. ledna 2016

Crown of Midnight

Autor: Sarah J. Maas
Série: Throne of Glass
Díl: 2
Počet stran: 418
Překlad: Půlnoční koruna - CooBoo, 2016
Nakladatelství: Bloomsbury, 2013
Doba čtení: 5 dní, leden 2016, v aj



Celaena Sardothien, royal assassin, is the King of Adarlan's deadliest weapon. She must win her freedom through his enemies' blood - but she cannot bear to kill for the crown. And every death Celaena fakes, every lie she tells, put those she loves at risk. Torn between her two protectors - a captain and a prince - and battling a dark force far greater than the king, Celaena must decide what she will fight for: her liberty, her heart or the fate of a kingdom...

Nechte se opět vtáhnout do příběhu plného magie, intrik a zvratů. Pokud jste byli po předchozím dílu na větvi z toho, co vám autorka naservírovala, tak věřte tomu, že po dočtení Crown of Midnight nebudete moci usnout. Já sama jsem z toho měla takový tik, že jsem neodolala a musela si co nejdříve pořídit třetí díl, Hier of Fire.

Naše hlavní hrdinka Celaena Sardothien čelí velkému nebezpečí, i když tomu mělo být právě naopak. Jako assassin, který odvádí za krále všechnu špinavou práci, jí byla přislíbená svoboda. Jenomže Celaena je součástí mnohem větších sil, prastaré magie, která měla být už dávno zapomenuta.

Hned na začátek vám řeknu, že druhý díl se tomu prvnímu ani zdaleka nemůže vyrovnat. Je totiž ještě mnohem lepší! Sarah J. Maas se zřejmě rozhodla, že většinu svých čtenářů zabije, a tak si pro nás připravila hotovou šachovou partii, kdy nikdy nemůžeme vědět, jaký bude její další tah. Při čtení jsem opravdu zažila několik menších infarktů a když jsem si zrovna myslela, že už všechno bude krásné a růžové, tak přišel obrovský zvrat! A jakmile jsem si začínala myslet, že už mě autorka ničím nedokáže překvapit, tak přišel konec knihy a já mohla strávit zbytek dne v depresi.

Jakožto velký odpůrce milostných trojúhelníků jsem se konečně rozhodla, koho budu shipovat. Ono to bylo docela jednoduché, protože kdo by neodolal Chaolovi, že? Takže na rovinu vám říkám, že ten kdo mi bude Chaola a Celaenu rozmlouvat, tak s tím jsem jednoduše skončila. Myslím, že hlavním důvodem mého rozhodnutí je i to, že se v knize začaly mnohem více objevovat pohledy na věc právě jak od Chaola tak i Doriana. A prostě promiň Doriane, ale jsi strašná bábovka a nemám tě od tohoto dílu ráda.

Z Crown of Midnight mám celkově náramnou radost. Celaena si mě získala ještě víc než kdy předtím a za ten konec (Ááááá!) bych si fakt nejradši hodila mašli. Tolik zvratů a napětí jsem nejdřív opravdu nečekala a věřte mi, že budete mít i v jednu chvíli na krajíčku! Sarah J. Maas to jednoduše s lidmi umí a jestli bude takhle skvěle pokračovat i dál, tak se stane jednou z mých nejoblíbenějších autorek. (Pozor Richelle, někdo se ti snaží dýchat na záda!) Těším se na třetí díl, vážně jo! A vy, kteří v angličtině nečtete, tak nezoufejte, Dědičku ohně vydá naše milované CooBoo v dubnu.

+ Hodnocení: 5 hvězdiček

úterý 12. ledna 2016

Přečtené knihy 2016

S rokem 2016 přichází čas i na novou statistiku ohledně mého čtení. Sice už nepíši recenze tak často, takže se odtud ne vždy dostanete proklikem na můj názor, ale i tak bych to chtěla mít takhle pohromadě sepsané. Na Goodreads jsem si dala výzvu na 67 knih, tak uvidíme, kolik toho nakonec zvládnu.

Dohromady přečteno - zatím - 3 knihy za rok 2016.

Leden (946 stran)
Crown of Midnight - Sarah J. Maas (418 stran)
Město čarodějů - Tereza Janišová (272 stran)
Magie mrtvých - Ilona Andrews (256 stran)

neděle 10. ledna 2016

TOP knihy 2015

Další rok utekl jako voda a já jsem se poprvé odhodlala napsat nějaký ten článek o tom, co jsem za uplynulých dvanáct měsíců přečetla. Celkem to bylo 66 knih, což není ani nějak extra moc, ale ani málo. Jsem na toto číslo pyšná, jelikož je to o 6 knih více než v roce 2014. Pojďme se tedy ohlédnout za mojí TOPkou roku 2015 - aby to nebylo tak dlouhé, tak udělám prvních 10 NEJ! ;)
1. série These Broken Stars - Amie Kaufman & Meagan Spooner
Na první místo jednoduše patří tato celá série, protože byla naprosto skvělá. Dostala jsem se k ní díky Vendee a jejímu společnému čtení a jsem moc ráda, že jsem se tehdy připojila. Všechny tři díly byly plné napětí, romantiky a skvělých zvratů. Z celé trilogie se mi nejvíc líbil asi právě poslední díl, který byl skvělou třešničkou na dortu. Amie a Meagan píší dohromady velice čtivě a klidně bych brala, kdyby spolu znovu něco napsaly.

RECENZE na první díl

2. Richelle Mead a její knihy
Ano, ano, nebyla bych to já, kdybych nedala ke špici svoji nejmilovanější autorku. Nedala jsem si sice úplně na vrchol, ale stejně vám všem musí být jasné, že pro mě je to úplná jednička. V minulém roce jsem od ní přečetla tři knihy, dvě ze série Sukuba - Stíny a Odhalená a pátý díl z Pokrevních pout, Stříbrné stíny. Co se týče pro mě již ukončené série Sukuba, tak jsem byla s koncem spokojená. Trochu jsem ho předvídala, ale to k delším sériím patří. Georgina a Seth patří k mým oblíbeným párům, takže se těším na někdejší re-reading. Stříbrné stíny pro mě pak byly naprostým oh-my-god dílem, kdy jsem ke konci skoro vytahovala imaginární kapesníček. Chtěla jsem stihnout přečíst i Rubínový kruh, ale tak nevadí, vychutnám si ho v tomto roce. ;)
3. A Court of Throns and Roses - Sarah J. Maas
Ano, Sarah J. Maas si získala i mé srdce a se svojí novinkou roku 2015 mne velice mile překvapila. Jelikož to byla první kniha, kterou jsem od ní četla, tak jsem z toho všeho byla ještě pěkných pár dní na větvi. Co může váš ostatní potěšit je to, že se tato kniha chystá vydat i u nás - naše milé CooBoo dělá poslední dobou zázraky!
4. Love, Rosie - Cecelia Ahern
A samozřejmě nesmím zapomenout ani na Love, Rosie! Tato kniha si mě získala hlavně díky svému osobitému stylu, jakým je napsaná. Formy dopisů, emailů a chatů se mi opravdu skvěle četly, a tak jsem tuto dlouhou knížku slupla jako malinu během několika dnů. Sice mne na ni nejdříve nalákal tou dobou chystající se film, ale odolala jsem a předlohu si přečetla dřív. Film, kde hlavní roli ztvárnila Lily Collins, byl dobrý, ale knize se ani za mák nevyrovnal. :)
5. Isla a šťastné konce - Stephanie Perkins
Závěr z romantické trilogie Polibek pro Annu, který se týkal Isly a jejího příběhu o lásce byl tak roztomilý, že si jednoduše zasloužil místo mezi těmi nejlepšími kousky roku 2015. Jelikož jsem se stala fanouškem všemožných slaďáren, tak jsem se většinu knihy usmívala jako sluníčko na hnoji.
6. série To All The Boys I've Loved Before - Jenny Han
Na Jenny Han jsem už narazila někdy v roce 2013, kdy se mi pod ruku dostala její série Léto, jež vydalo nakladatelství Jota. Upřímně, při čtení prvního dílu jsem skoro umírala nudou, a proto když jsem se dostala k její nové sérii, tak jsem byla hodně skeptická. Ovšem bylo příjemným překvapením zjistit, že příběh Lary Jean byl mnohokrát lepší než dříve Léto. Jelikož v roce 2015 vyšel i druhý díl, tak jsem se do něj s chutí vrhla. A byl ještě lepší než jednička, takže nakonec přehodnocuji své pocity a možná Létu dám ještě jednu šanci. :)
RECENZE na prví díl
7. OTKA - Kody Keplinger
pozn. Taky si začínáte všímat že k mým nejlepším knihám roku patří převážně žánr contemporary? :D
Ano, OTKA musí mezi TOPku rozhodně patřit, protože je to velice originální příběh, ve kterém jsem se docela viděla. Bianca měla skvělý smysl pro humor a celá kniha byla napsána prostě bravůrně. Kody Keplinger se tak dostala na žebříček mých oblíbených autorek, kdy plánuji pořizování si dalších knih. Máte nějaké doporučení?
8. Never Never - Colleen Hoover  & Tarryn Fisher
Colleen Hoover je už proslavená svými skvělými příběhy a už i já jsem měla tu čest se s nimi setkat. Již dřív jsem četla tituly Bez naděje či Život jedna báseň. Tentokrát se mi ale dostalo možnosti přečíst si knihu, na které spolupracovala s Tarryn Fisher a musím říct, že to byl fakt hukot. Never Never je tak trochu mysteriózní kniha, kterou když dočtete, tak budete okamžitě chtít pokračování. I já tedy slintám nad představou, že se brzy pustím do dvojky. Nejhorší na tom všem je, že prostě nevíte, co se stalo a kdo za co může. Je to až k zbláznění! (Osvícení, kteří četli, ví...)
9. Marťan - Andy Weir
Marťana jsem vybrala hlavně díky tomu, že jsem se skoro celou knihu popadala za břicho. Mark Watney byl vynikající postava, kterou neopustil sarkasmus ani v nejhorších okamžicích. Přišlo mi strašně super, že se v knize objevovaly i odborné termíny a tak - ne, že bych jim nějak extra rozuměla, že. Ovšem sem tam jsem se nudila, hlavně když na scéně nebyl Mark a jeho vtípky. Filmové zpracování bylo pak jenom takovým mihotavým odrazem skvělého díla.
10. Of Triton (+novely) - Anna Banks
A mou desítku uzavírají knihy Anny Banks, které kdyby tu nebyly, tak se snad skoro neznám! Série Of Poseidon je moje oblíbená, protože já a mořské obludky jsme nejlepšími kamarády už odjakživa! Druhý díl mi ukázal, že Anna umí napsat skvělé pokračování. Ke konci jsem skoro řvala jako želva kvůli jedné lapálii... Ovšem trochu se bojím závěru, jelikož mi připadá, že už je série docela uzavřená. Ale uvidíme, třeba mě moje obludky ještě překvapí! (A Anna Banks také, samozřejmě.)

Samozřejmě bych chtěla zmínit mnoho dalších jako je Svůdné zlo od Wendy Higgins, Chvíli před koncem od Lauren Oliver, Throne of Glass od Sarah J. Maas nebo i Jen jeden den od Gayle Forman. Ale to bychom tu byli ještě dlouho, víte co. ;)

Co vy a vaše nejlepší knihy roku 2015? Máte nějaké doporučení?

pátek 1. ledna 2016

Throne of Glass

Autor: Sarah J. Maas
Série: Throne of Glass
Díl: 1
Počet stran: 404
Překlad: Skleněný trůn - CooBoo, 2015
Nakladatelství: Bloomsbury, 2012
Doba čtení: 8 dní, srpen 2015, v aj


Celaena Sardothien to v životě nemá vůbec lehké. Jakožto vycvičený assassin byla nejlepší ze všech, ale jednoho dne byla chycena a poté uvržena do solných dolů v Endovieru. Tam je s ní nakládáno velice tvrdě, ale to ji neoblomí. Možná byste si řekli, že když je této dívce pouhých osmnáct let, tak že se nechá snadno zkrotit, ale Celaena se nikdy nevzdává. Po roce utrpení v solných dolech ale přichází záchrana v ne zrovna obvyklé formě. Je jí nabídnut obchod, který se prostě nedá odmítnout.

Nikdy jsem o schopnostech Sarah J. Maas nepochybovala. Už jenom obálky, které navrhují k jejím knihám jsou božské, takže je jasné, že i obsah musí být něco extra. A to tedy je! Throne of Glass je již druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla a sice se mi možná líbila a trošku méně než A Court of Throns and Roses, ale i tak to bylo něco nezapomenutelného.

Hned na začátek vám řeknu jednu věc, která by vás mohla od čtení této série odradit. A to je její délka. Nejde o nějakou krátkou trilogii, ale rovnou o hexalogii, čili šestidílnou sérii. U nás byl vydán teprve první díl, druhý se chystá na leden 2016 a s prominutím, nikdy není jisté, zda nakladatelství nakonec celou sérii vydá - viz Knižní klub a Železný král.

Takže jsem vlastně dost vděčná za to, že nemám handicap v cizojazyčném čtení. Navíc na tom něco je, protože překlad stejného slova, stejné věty může znít sebelíp, ale už to není to pravé. Možnost přečíst si Throne of Glass v originálním znění byla skvělá. Vlastnit takový povedený kousek je úplná báseň pro poličky mých knihovniček. (Klišé jako trám tahle poslední věta.)

Kniha je psána v er-formě, kdy sledujeme převážně hlavní hrdinku, Celeanu. Výjimky jsou jen ojedinělé, kdy se na chvíli naskytne pohled na věc ze strany kapitána Westfalla  nebo dokonce i prince Doriana. Ano, zavětřili jste správně. Chystá se tu na nás "malinkatý" milostný trojúhelník.

Upřímně tentokrát nevím, které dva k sobě shipovat, protože jsem se oblíbila obě verze páru. Jak Chaol Westfall, tak i Dorian jsou jednoduše roztomilí a prostě vůbec netuším, pro koho se nakonec Celeana rozhodne. (Má naštěstí šest dílů na rozmyšlenou. Pokud teda jeden z nich neumře, kdo ví.) Celkově je hlavní hrdinka dost dobrá, její příběh je lehce tajemný a smutný a myslím si, že toho ještě hodně předvede.

Začíst se nebyl žádný problém. Za těch 404 stran se toho stihlo přihodit mnoho a věřím, že magie, která se prvního dílu zatím dotkla jen lehce, bude hrát v dalším pokračování velkou roli. Závěr byl tak otevřený, že mi to nedalo a byla jsem v tu chvíli šťastná, že mám doma pokračování! Sarah J. Maas píše opravdu zajímavým a čtivým stylem a jsem moc ráda, že jsem se k jejím knihám dostala. Nechť je tato série vynikající až do samotného konce!

+ Hodnocení: 4 hvězdičky