A je to tu!
Jak jsem vám mí milí zlatí slibovala, je tu soutěž, do které mi autorka knihy Počátek věnovala pár drobností v rámci blogtour, kde mi odpověděla. Jsem za to Jessice velice vděčná, protože jsem už ani nedoufala, že mi někdo odpoví. Na článek se můžete podívat zde. Ale teď už přejdu rovnou k soutěži. Co musíte udělat, abyste mohli býti zařazeni mezi možné výherce? Je to naprosto jednoduché.
Pravidla
Pod tento článek mi vložíte komentář, který musí obsahovat!
- vaše jméno nebo přezdívku
- email, na který vás budu moci kontaktovat
- odpověď na soutěžní otázku, která zní:
Co by jste dělali, kdybyste věděli, že nikdy nezemřete?
*soutěží se od 8.1. až do 31.1. 2014
*soutěž je přístupná jak pro ČR tak SR
*komentář má váhu jednoho vstupu a další bonusové nebudou - ať jsme jednou fér :)
*každý má právo na jeden komentář, kde musí být povinné údaje
++ když mi budete chtít udělat radost, tak mi můžete dát like na facebookové stránce, anebo se přidat do GFC sledovatelů - je to na vás :D)
++ když mi budete chtít udělat radost, tak mi můžete dát like na facebookové stránce, anebo se přidat do GFC sledovatelů - je to na vás :D)
Na výherce čeká nalepovací podpis, záložka, kartička od samotné autorky a nakonec kniha Počátek věnována z mé knihovničky. To ujde ne? ;)
Hodně zdaru a těším se na vaše odpovědi!
Ahoj.
OdpovědětVymazatCo by som robila? Snazila by som sa obklopit skvelymi ludmi, ktory maju tiez tuto schopnost, nech mi nie je smutno, ked mi potom odidu. Chranila by som si prirodu, lebo vsetky svoje neduhy voci prirode by ma aj tak raz dostihli, tak nech sa mam po cely cas pekne.
Mata B.
thepowerofbook@gmail.com
Maťa
OdpovědětVymazatstrakovmaa@gmail.com
Asi by som sa prestala strachovať, že neprečítam všetky knihy, ktoré moc chcem :D Minimálne tie, čo mám doma. Okej, toto je dosť nudná odpoveď, uznávam, ale nič lepšie ma momentálne nenapadá :D
EM
OdpovědětVymazatdao.monca@seznam.cz
No, asi bych byla šťastná. Pak bych si nahromadila kupu knížek, které bych celý život mohla číst. Asi bych si napsala seznam míst, která bych chtěla navštívit a vydala bych se se svou rodinou a přáteli a cestu kolem země. :)
1) JuliaR
OdpovědětVymazat2) julka.susanne@seznam.cz
3) Nejspíš bych si nejdřív říkala jaká je to paráda žít věčně. Uvidím přeci všechno, co bude v budoucnosti. A popravdě by mě vážně zajímalo, jaké technologie se vymyslí a na jaké úrovni lidstvo bude.
Budu hodně cestovat a poznávat místa.
Potom bych si ale časem uvědomila, že tím, že budu žít věčně, ztratím všechny, které mám ráda. Všechny přežiji a vlastně to bude k ničemu.
Takže bych nejspíš začala po několika sto letech přemýšlet nad rafinovanou sebevraždou, která ukončí můj nekončící život.... :D
Ellen
OdpovědětVymazatdostal.pavla@gmail.com
V první chvíli bych asi skákala radostí a začala si pořádně užívat život (ironické, když uvážím, že život bych si měla užívat hlavně proto, že vím, že jednou zemřu :D) škola by počkala, povinnosti bych hodila za hlavu - mám na to přece celý život, ne ? :D
Pak by přišla ta chvíle, kdy by mi došlo, co všechno to znamená. A z toho bych se asi ocitla v pořádné depresi. Všichni, které znám mi jednoho dne zemřou, takže by mi nezbylo nic jiného, než se od všech držet stranou a netvořit si další citová pouta.
Takže ve finále bych skončila jako smutný poustevník s hromadou knih :D
Ahoj,
OdpovědětVymazatKdybych byla se svým přítelem a s rodinou, tak bych asi byla šťastná a užívala si to.Nahradila bych si všechno, co jsem kdy zmeškala a nebo bych i některé věci udělala úplně jinak, byl by na to čas. Ale když se nad tím zamyslím,tak stejně postupem času by mi docházelo, že tu musím být věčně a spíše bych s toho byla asi unavená a znechucená.
To je má odpověď na soutěžní otázku.
Soňule
Cermakova.S@email.cz
Dáša
OdpovědětVymazatdasafrantova@zoznam.sk
Takže určite by som sa prestala strachovať, že nepostíham všetko, čo mám v pláne. Aj keď je to divné, tak by som chcela vyštudovať viac vsokých škôl alebo sa proste nejakým spôsobom vzdelávať v rôznych smeroch pretože sa neviem rozhodnúť kam pôjdem. Potom by a mi hádam podarilo zarábať viac peňazí a cestovala by som vela, po celom svete. A aspoň by sa mi podarilo prečítať všetky knihy po ktorých túžim :). No nevýhoda toho celého by bolo to, že by som stále strácala priateľov...stále dokola...
1. Naty Little
OdpovědětVymazat2. natychuda@gmail.com
3. Bolo by to super, pretože by som sa nemusela báť, že sa mi nesplnia sny, pretože by som ich mohla všetky časom splniť. :D A určite by ma veľmi zaujímalo, ako by sa zmenilo celé ľudstvo, kvôli elektronike :D Užívala by som si :D A prečítala by som úplne všetky knihy ktoré chcem :D
kdybych já byla nesmrtelná naučila bych se všechny bojové sporty, řídila bych rychlá auta, byla neskutečně bohatá, naučila bych se všechny cizí jazyky a kdyby to šlo tak i bojovala s příšerami.
OdpovědětVymazatLucka
luciehorynova@gmail.com
LenaAoi
OdpovědětVymazatmisseileenp@gmail.com
Najskôr by ma to možno potešilo, hádam by som aj vyskakovala meter päťdesiat. Nemusela by som sa starať o to, čo bude zajtra, ako to bude vyzerať a či ten svoj "biedny" život (ne)márnim. Lenže čo s toľkým časom? Čo s meniacim sa svetom? Keďže každá predchádzajúca generácia hovorí o úpadku tej ďalšej, neviem, či by som sa chcela žiť v tak ďalekej budúcnosti, aby sa mi vlasy na šiji ježili už len preto, čo aj dnes ťažko prehĺtam. Takže by som povedala, že po určitom čase by som začala hľadať spôsob, ako sa zmárniť. Ak by som predtým nestretla niekoho, kto by mi dal-prepožičal silu žiť :)
Amy
OdpovědětVymazatzlata.dedkova@seznam.cz
Skvělá otázka k zamyšlení! :D Určitě bych procestovala celý svět, naučila se co nejvíc jazyků a hlavně bych se nebála doktorů! Nejvíc by mě lákal ten čas, který by se dal věnovat všem věcem, které člověk normálně odkládá. Takže bych se snažila naučit všechny sporty, hrála šachy a věnovala se vědě :)
1) Nikol
OdpovědětVymazat2) NikolWal@seznam.cz
3) Kdybych se dozvěděla takovouto novinu byla bych šťastná, ale naopak i ne. Protože bych ztratila přítele a rodinu a na světě bych zůstala sama. Kdyby ale měli i oni možnost, byla bych nejšťastnější na světě. Pořídila bych si všechny knihy, které by vyšly a pořád bych jen četla a četla. Procestovala bych celý svět a konečně bych zjistila jestli bude někdy konec světa a jak se technika vyvíjí. Pak bych dělala věci, co mě baví. Pletení náramků, keramika, kreslení apodobně. :))
Kiki
OdpovědětVymazatkikizubik@seznam.cz
Chvíli bych asi byla vystrašená,ale vážně jen malou chvílý.Pak bych si začala poslední roky/měsíce užívat.Hlavně bych hodně cestovala a naučila bych se pár dalších jazyků.Poté bych si sedla a vymyslela pár přání,které bych chtěla udělat .A hlavně koupit knížečky,které bych si chtěla strašně moc přečíst.A vše co jsem nestihla,když jsem byla ještě v nevědomí,že umřu.:)
Lyn_von_Nightlight
OdpovědětVymazatlynvonnightlight@gmail.com
Keby som nikdy nezomrela, hneď teraz by som sa pustila do písania príbehu a kašľala na všetko! Keď by som dopísala, potom by som zrejme šla na výšku študovať jazyky a potom ešte na ďalšiu výšku študovať históriu. Veľa by som aj cestovala - ideálne by bolo, keby som mohla mať aspoň na pár rokov zamestnanie, ktoré zahrňuje cestovanie. Potom by som si splnila sny a medzi pracovnými cestami by som sa šla pozrieť aj na miesta, ktoré mám v zozname miest, kam by som raz chcela ísť - Machu Picchu, Stonehenge, Hypogeum Hal-Saflieni, Lofoty za polárnou kružnicou, Dánsko, Dubaj, New York, Wyoming... tam je krásne. Určite by som šla raz aj na expedíciu na Severný pól a sledovala z iglu polárne medvede. Keď by som zunovala cestovanie, išla by som na kurz šermu a lukostreľby a možno niekde medzitým by som si našla zase čas na ďalšie písanie. A bol by to bestseller, lebo už by som mala pobehaný celý svet a hlavu plnú nápadov. No nebol by to skvelý život? :D
Aha, ešte som zabudla... do kufra by som si zabalila aj frajera, aby som nechodila po svete sama. :D
1) Hanka
OdpovědětVymazat2) girlwithpoppies@gmail.com
3) Kdybych věděla, že nikdy nezemřu, udělala bych každou blbinu, která mě napadne, i tu sebevětší :-D
Melissa
OdpovědětVymazatmonicka.b@seznam.cz
No já si kolikrát říkám že kdybych nemusela spát a věděla bych že tu budu nekonečně dlouho, přečetla bych všechny knihy světa, učila bych se jazyky abych mohla číst i knihy které se u nás nevydávají. Pak bych určitě chtěla procestovat celý svět.
Ale upřímně, chci prožít normálně dlouhý život tak alespoň 70 let :-) ale nesmrtelná bych být nechtěla.
Michato
OdpovědětVymazatpokorna-michaela@email.cz
Konečně bych se přestala bát že vše nestihnu, hold mám trochu nabitej program - zhlédnout všechny filmy co mi byly doporučeny, dodívat se na všechny seriály a přečíst všechny knihy = soo hardcore :D A aby toho nebylo málo tak i procestovat svět :D
Ale hlavní věc! Nemusela bych se bát že umřu dřív než v PLL jednoua provždy definitivně vysvětlí celou zápletku a řeknou kdo je A/Red coat :D
Lea
OdpovědětVymazatleonahkremi@seznam.cz
Asi bych všechno dělala velmi pomalu. Věděla bych, že i knížek je jenom omezené množství. Hodně bych cestovala a učila se cizí jazyky. :-)
PS: Takhle bych ale nikdy žít nechtěla. Nechtěla bych vidět jak lidé okolo mě umírají. A taky by to byla příšerná nuda... :)
Terisekk
OdpovědětVymazatTerisekk.07@seznam.cz
Nejdřív bych asi byla nadšená, ale časem bych musela vyřešit velikánský problém - že moje rodina nesmrtelná není. Proto bych se snažila vymyslet, jak bych je udělala taky nesmrtelnými.
Až bych tenhle problém měla za sebou, tak bych asi cestovala, snažila bych se naučit co nejvíce jazyků. No a taky bych se oddávala četbě, protože seznam knih, které bych si chtěla přečíst je nesmírně dlouhý. :)
Baja
OdpovědětVymazatbaajushkaa@gmail.com
Začala by som robiť všetky tie život ohrozujúce veci, keďže by som sa nebála že zomriem :-D ale bolo by mi smutno, lebo by som časom zistila, že všetci či už kamaráti, rodina raz zomrú a ja tu stále budem :(
Pearl
OdpovědětVymazatkolarovapetra93@gmail.com
Tezka otazka! Asi bych se naucila karate a vsemozne bojove sporty a pak bych si udelala paradni superhrdinsky oblecek a sla bych mlatit zloduchy do ulic! Nova superhrdinka.. :DD
moncik.11@seznam.cz
OdpovědětVymazatUpřímně řečeno to obsahuje několik proměnných. Pokud bych byla jediná, asi bych to nepřijala vůbec dobře. Ono skutečnost vidět své milované chřadnout a umírat... Smutný. Život věčný :) A za jakou cenu?:D No, to je fuk. A taky - v jakém stádiu bych se zasekla?:D
1. myska98
OdpovědětVymazat2. mykanka@seznam.cz
3. Kdybych byla nesmrtelná? Asi bych vyskočila z letedla protě proto, abych věděla, jaký to je... A pak bych začala bydovat tu největší knihovnu na světě. Samozřejmě soukromou, nedovolila bych, aby mi na knížky někdo sahal. :D :D :D
Blančitos
OdpovědětVymazatblancitos91@gmail.com
Kdybych byla nesmrtelná, procestovala bych celý svět, četla, studovala,...
Adelica
OdpovědětVymazatKniznilouka.adelica@gmail.com
Já bych se snazila nastudovat všechny dystopické knihy abych byla připravená na všechny možné scénáře a udělala bych si zásoby knih abych se nenudila až to přijde :-D
1.LULU18
OdpovědětVymazat2.LUCKA.STEPANKOV@seznam.cz
3.NO asi bych si udělala hodně přátel a četla pořát knížky a také procestovala svět.Škoda že to tak neni
Aithne
OdpovědětVymazatterezamalkova@seznam.cz
Těžko říct. Kdybych se šprajcla někde kolem dvacítky, byla by to paráda, pak už bych byla asi o něco míň nadšená xD Nejvíc ale áleží na tom, jestli bych byla sama (doufám, že ne, zas až takový samotář nejsem)... A co bych dělala? Jednak bych se zašila někde, kde by můj domeček nemohl nikdo najít, jelikož bych na to měla dost času, hezky bych si udělala parádní, útulné bydlení (taky jste určitě někde narazily na tu úchvatnou noru jednoho nadšence do Tolkiena) a tam by bylo tolik knih, že by se tam jen těžko pohlo :D A za předpokladu, že bych fakt umřít prostě nemohla, asi bych se pokusila udělat něco se světem a třeba bych se podívala ("konečně") na Island, do Afriky, Jižní Ameriky, Japonska...:D
keri
OdpovědětVymazatkeri.H@seznam.cz
Nakoupila bych si plno knih, abych si pak mohla číst a přečetla bych všechny knihy, co bych chtěla. :)
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatWayll
OdpovědětVymazatwayllcuonsach@gmail.com
byla bych strašně, strašně moc nadšená a začala co nejvíc pomáhat lidem, protože by mi bylo líto, že nemají takové štěstí jako já :D přestala bych tolik šetřit časem, který jinak počítám na minuty :D a samozřejmě (jak překvapivé) bych přečetla 10642781913728194675 knih a pár jich taky napsala. A konečně, alespoň jednou, bych vypadala děsně chytře, až bych za takových 500 let perlila v dějepise :D bylo by to prostě žůžo. :D
Suzanne
OdpovědětVymazatsuzannee@centrum.cz
Kdybych věděla, že můj život neskončí? Tak bych se přestala stresovat tím, čím se stresuji teď – tedy tím, že rok před třicítkou pořád nemám tu práci, kterou bych chtěla, úspory, neumím pořádně ani jeden cizí jazyk, že o normálního chlapa jsem zatím ani nezavadila, že mám spoustu snů, ale nevím, kdy si je mám splnit – a že mi za pár let začnou tikat biologické hodiny, kvůli kterým budu možná schopná své sny hodit za hlavu…
Takže bych pracovala jen tak, abych měla na jídlo a nájem, strávila bych několik let v zahraničí, naučila se tak čtyři světové jazyky (kromě té angličtiny a italštiny, co se pořád učím, třeba němčinu a japonštinu), dodělala bych si doktorát a šla bych studovat něco od znova (třeba antropologii nebo japanistiku; ideální obojí, ale ne najednou:), dopsala bych všechny knihy, a pak si konečně našla tu vysněnou práci a udělala skvělou kariéru:) Doufám:) Samozřejmě by to taky záleželo na tom jestli, bych stárla, a jak rychle. Podotýkám, že bych nechtěla být nesmrtelná. Nemám mysl na vysokou matematiku, takže ty absolutní pojmy, jako je nesmrtelnost nebo nekonečno nedokážu nijak uchopit. Ale líbilo se mi, kdybych se mohla zaseknout tak, jak jsem teď a žít tak dalších sto let. To by mi – myslím – na vybudování a prožití života, jakých bych chtěla, stačilo:) A pak bych chtěla dalších sto let na to, abych si našla toho chlapa a měla děti:) Jo, to by bylo.
Catty
OdpovědětVymazathopefuldream29@gmail.com
Keby som sa dozvedela, že nikdy nezomriem, bola by som veľmi nešťastná a všetky sily by som vynaložila na to, aby som našla nejaký spôsob, ako sa opäť stať smrteľnou. Neviem, čo všetci vidia na nesmrteľnosti. Áno, mám život rada, ale netužím po nesmrteľnosti, podľa mňa by to bol ten najhorší možný scenár.
Já bych rozhodně nesmrtelná být nechtěla :) Snažila bych se dostat do "normálního smrtelného" stavu všemi možnými způsoby!
OdpovědětVymazatLenka, lenka_jas@centrum.cz
Elisabeth
OdpovědětVymazatelisbeth.izabella@seznam.cz
Upřímně? Asi bych začala přemýšlet, jak se nechat zabít. Kdo by chtěl žít věčně? Vždyť to musí být hrozná nuda. Pár století by sis užíval a co pak? Muselo by to být strašně vyčerpávající. :D
Lucinda
OdpovědětVymazatkniznisvet@email.cz
Nejdřív bych měla velkou radost. Bylo by to super žít věčně. Jenže potom by mě to nadšení asi přešlo. Všichni na kterých by mi záleželo by zemřeli. A já bych zůstala sama. Věčnost by byla samota.
1. Evča
OdpovědětVymazat2. evkamatyasova@email.cz
3. Bylo by to vážně smutné, protože tan kohy bych znala jednou zemře a já bych se nemohla zamilovat, protože by stejně zemřel nebo byvh nemohla mít dítě. Ale až bych se stím smířila, začala bych cestovat. Projezdila bych celý svět. Napsala svoje paměti. Viděla jak se svět vyvíjí-to by bylo vážně skvělé.
Aki
OdpovědětVymazatCaramella15@seznam.cz
To je těžké, ale doufám že bych nebyla jediná kdo by byl nesmrtelný, to by byl pak život docela smutný a nudný po nějakém čase. Nemít s kým sdílet ty zážitky a štěstí.. doufám že bych uměla přeměnit ostatní na nesmrtelné...
ale zpět k otázce. Procestovala bych celou zeměkouli, všechny města a jejich památky. Všechno bych si fotila, sbírala pohledy a ochutnávala jejich jídla. Naučila se hrát na housle a klavír a taky Japonštinu!! :)
a hlavně chlapa s kterým bych strávila věčnost :)
moc děkuji za soutěž
Pavla WinterNew
OdpovědětVymazatPavlaAudrey@seznam.cz
Jako první mě napadlo, že bych riskovala. Chtěla bych zažívat adrenalinová dobrodružství, potápěla bych se, lezla na hory a jinak všemožně cestovala. Já upřímně si to nedokážu ani představit, jaké by to bylo :D
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatHanča
OdpovědětVymazathanca.pos@seznam.cz
No, docela ,,hustá'' otázka.. Asi bych cestovala po celém světě, poznávala různé lidi a našla bych si lásku. A pořád dokola nakupovala knihy! :D Je těžké si to představit... :)
Děkuji za soutěž! :)
1.Peťo Peťuš Kucharík
OdpovědětVymazat2.peto.kucharik01@gmail.com
3.Táto otázka je vskutku zaujímavá . Ale ja by som asi neurobil nič také ako to sem píšu ostatní. Asi by som na to ani nemyslel a tváril by som sa že som normálny človek , pretože nič by som s tým nenarobil , aj keby som veľmi chcel. Keby som vedel že nikdy neumriem tak by som to bral ako nejaké prekliatie. Keby všetci na svete zomreli , ostal by som som na svete sám s nijakou živou dušou. Bola by to asi dosť veľká blbosť. Pretože ak by som bol sám, nemohol by som nikoho mať rád, nikdy nemať deti ale ani nikdy nemať budúcnosť akú som chcel mať. Niekto by to ,že nikdy neumrie bral tak že je výnimočný. Ale ja by som to bral tak ,že som prekliaty. Zem na ktorej je jediný človek sa nedá považovať ani za planétu ,ani za ostrov , ani za nič. Zem by bola proste guľa ktorú obývam iba ja. Počiatok som nečítal , ale viem si predstaviť ako sa hlavná hrdinka Pia cítila.
1. Maya
OdpovědětVymazat2. jessienn98@gmail.com
3. Co bych dělala? No, nejdříve bych si to užívala, protože bych byla šťastná, kdybych věděla, že nemůžu umřít. Zkoušela bych různé věci, jako např. v dnešní době Bangee Jumping (nebo jak se to píše:D), ale vím, že by mě potom život nebavil a musím říct, že by mě to nudilo, dělat každý den to samé. Bylo by to hrozné.
***
Jinak dala jsem like pod jménem Jess Ica a přihlásila se do prav. čtenářů jako Ma Ya. *.*
1. Terkik
OdpovědětVymazat2. estula.kramna@seznam.cz
3. Kybych zjistila, že nikdy nezemřu, byla bych vážně šťastná, protože z toho "onoho konečného dne" (smrti) nemám dobrý pocit. Ne, když na to myslím. Hned by mi lezly do hlavy myšlenky, co všechno bych mohla udělat a co všechno bych mohla stihnout a ještě víc! Hned bych si to naplánovala. Užívat si, vystudovat určité vysoké školy, navštívit nespočet zemí, pomoc lidem, kteří to opravdu potřebují, našetřit si a splnit si všechny sny. Koupit byt a jeden celý pokoj (takový malý a útulný) předělat na mou osobní knihovnu a zároveň čtecí koutek. Všude by se táhly knihovničky a poličky by byly celé zaplněné knihami. Těch plánů je tolik, co všechno bych udělala. Nic by mě netrápilo. Avšak jednou bych si postupem času (několika let) všimla, že lidi okolo mě jsou ovlivněni časem a na rozdíl ode mě stárnou. Vím, že bych se buď odstěhovala (abych nemusela vidět, jak lidi kolem mě jsou nemocní, staří a umírají) nebo bych byla s nimi a snažila se udělat vše pro ně. Aby hlavně oni stihli splnit si své sny. Mamku bych vzala do její vysněné Austrálie, taťku do Španělska a bráchu do největšího hračkářství na světě. Snažila bych se jim splnit všechna přání a až by mi už nezbyl nikdo, pro koho bych znamenala rodinu a taktéž ten dotyčný pro mě, hledala bych způsob, jak odejít za nimi. Nikdo nechce být sám. A neustále pohřbívat lidi kolem sebe není žádná zábava, jelikož mně by to přišlo jako zlomek času, když ho mám tak nekonečně mnoho. Naopak musím dodat, že když teď nad tím přemýšlím, mám v hlavě i pohádkový konec. :D Kdybych našla někoho. kdo by byl jako já (nemohl by umřít), strávila bych s ním nějaký čas. A možná bychom si rozuměli. Možná by mohl z části zacelit ránu po těch, kteří by už kolem mě nebyli a zcházeli mi. Zkoušeli bychom hodně věci. :D Možná bych i vyzkoušela zaplavat si mezi žraloky nebo tak něco. :D Trochu adrenalinu není na škodu. Ten se totiž dostaví i když víte, že nemůžete umřít. Jelikož když jste ještě mohli, ta věc vás mohla jisto jistě zabít. :D Život bych možná měla prosvětlený chvílemi s tím úžasným člověkem. :)
1. Adelle R.
OdpovědětVymazat2. aderos1@atlas.cz
3. Fuj, to bych nechtěla. No, ale ať odpovím: užívala bych si každou minutu strávenou s těmi, kteří jednou zemřou, a pak se odstěhovala pryč, protože bych asi nezvládla dívat se, jak mí příbuzní neustále umírají. A taky, abych nebyla sama, bych našla kámen mudrců, svýho vysněnýho prince, spolu bysme žili navěky a naše děti by prostě byly nesmrtelné taky. (Asi bych měla přečíst číst tolik fantasmagorií.)
Derpette, dybovamanka@gmail.com
OdpovědětVymazatNo, to záleží na tom, jestli bych byla pořád mladá a krásná (haha :D), nebo bych postupně degenerovala a většinu věčnosti prožila jako stará a nemohoucí. Ale ono zní obojí dost strašně. Sice bych měla čas na to, stihnout všechno, co stihnout chci, ale myslím, že i to po čase člověka omrzí. Hlavně když mu umírají všichni kolem. Takže dokud by mě bavilo užívat si, tak bych si užívala - procestovala bych celej svět, přečetla všechny knihy, zkusila všechny práce a činnosti co mi přijdou zajímavý... A potom bych se asi snažila najít způsob, jak přece jenom umřít.
Porad bych se ucila neco noveho, studovala, cestovala a porizovala si stale nove psi a milence :D.
OdpovědětVymazatClaire
hrusti.cka@seznam.cz
1. Zoey
OdpovědětVymazat2. ema.svingerova@seznam.cz
3. Kdybych se to dozvěděla, že nikdy nezemřu, určila bych si věk, kterého bych se chtěla dožít (takže 100 let, protože bych hrozně chtěla žít jedno století a poznat jak se za tu dobu svět změnil), a potom bych se zkusila zabít. Jakkoliv, prostě bych zkoušela všechno. Nechci, nikdy nechci přežít svoje děti nebo přátele. To je úplné prokletí. Stačilo by mi to, co jsem za svůj život stihla. Neměla bych potřebu učit se něco nového, poznávat nové věci. Času jsem měla dost, celé století. To se dá stihnout dost věcí.
A kdyby sebevražedné úmysly selhaly, tak bych se odstřihla od civilizace, odešla někam do ústraní, kde bych se navěky trápila. Protože být nesmrtelná je pro mě asi to, co pro jiné představa ztráty všeho jim milého nebo potřebného (lásky, dětí, peněz, střechy nad hlavou). Doufám, že se mi to nikdy nestane. Kdo by chtěl vidět své děti, které vídal jako batolata, jak umírají se seschlou tváří, ve stáří...
1. Veronika Dedíková
OdpovědětVymazat2. veronikadedikova@gmail.com
3. V prvom rade by som sa snažila zistiť, či by sa nesmrteľnými nemohla stať aj moja rodina a môj priateľ a všetci, ktorých milujem, aby som sa nemusela pozerať ako zomierajú. Keby to nezabrala, tak by som sa aspoň snažila pomôcť tomuto svetu. Ísť bojovať, snažiť sa nájsť liek na rakovinu, byť dobrovoľníčkou Unicefu, aby som mala pocit, že tá moja nesmrteľnosť nie je len pre srandu a že ňou môžem pomôcť .. :)
1. Tessie
OdpovědětVymazat2. sweety.3@seznam.cz
3. Snažila bych se toho pořádně využít. Určitě bych hodně cestovala, chtěla bych vidět co nejvíc ze světa. Asi bych chtěla ale mít někoho, s kým bych tu věčnost mohla trávit. Chtěla bych poznávat nové lidi a prostě si jen užívat:D
Ahojky! Hezká soutěž!
OdpovědětVymazat1.Káťa H.
2.katarinka.1999@seznam.cz
3.Co by jste dělali, kdybyste věděli, že nikdy nezemřete?
Našetřila bych si peníze, cestovala po celém světě a doplnila bych si svojí knihovničku. Nestrachovala bych se, že nestihnu přečíst všechny knížky co chci :)
Určitě bych byla také nešťastná a sama, protože bych ztratila všechny, co mám ráda!
Jé, úžasná soutěž! Počátek si chci už delší dobu přečíst, takže jsem ráda za tak skvělou soutěž, děkuji :)
OdpovědětVymazat1. Michelle M.
2. Mi.Mlc@seznam.cz
3. Zajímavá otázka. Určitě bych chtěla poznat všechny kouty světa, seznámit se s několika lidmi, studovat, přečíst co nejvíce knih, naučit se všechno možný.. :) Samozřejmě to má i záporné stránky - dívat se, jak lidé kolem mě umírají, není nejpříjemnější. Takže bych se asi časem přestěhovala někam jinam a začala žít zase nový život a tak dokola, ale nevím, jestli by mě to časem neunavovalo. Musí to být silné z té psychické stránky.
1. Matty
OdpovědětVymazat2. tamakras@gmail.com
3. Dobrá otázka, baví mě takhle polemizovat. No, prvních 80 let bych strávila vynalézáním elixíru, který by udělal nesmrtelnými všechny, které mám ráda. Dalších zhruba 100 bych s nimi vynalézala kúru, díky které, bychom mohli být zase smrtelní, až nás nesmrtelný život nebude bavit a budeme připraveni zemřít. A pokud by lidé do té doby stihli naši planetu úplně nezničit, navštívila bych se všemi, co je mám ráda všechna místa, kam se chci podívat (Kongresová knihovna :3), přečetla bych všechny knihy, které chci přečíst, koukla bych se na všechny filmy, které chci vidět, angažovala bych se v záchraně stromů, vynalézání zázračného přístroje na zmenšení ozonové díry, pokusila se vyrobit nová ekologická paliva pro auta, zastavit globální oteplování, vyhnat Santu z ČR, vynaleznout zdravou Coca colu,jela bych do Afriky, rozveselit chudé černoušky, zorganizovala bych předčítání knih slepým lidem nebo starým lidem...
A malovala bych, hrála bych na klavír, naučila bych se konečně hrát na kytaru a na opravdový varhany, šla bych na spoustu kurzů, naučila bych se plést. Potkala spoustu lidí, naučila se spoustu jazyků, naučila se udělat výmyk. A hlavně bych se snažila zachránit planetu, co to dá a snažila bych se, aby byli všichni šťastní (jojo, zním jako hippies ^͜ ^).
Mám asi rozvinutou fantazii, škoda, že se tohle nedá za život stihnout...nebo jo? :)
Marky (marky-knihy.blogspot.cz). marky-knihy@seznam.cz. Asi bych se snazila najit nejakeho cloveka, ktereho bych milovala (i on me :-) ) a byl by taky nesmrtelny, abychom spolu mohli zit jako manzele navzdy. A bylo by fajn, kdyby i lidi kolem me (i neho) - rodina, kamaradi, pratele byli taky nesmrtelni. Nechtela bych byt jediny nesmrtelny clovek na zemi a nechci být nesmrtelná celkově :)
OdpovědětVymazatLenka Ďurčeková
OdpovědětVymazatlenka.durcekova@gmail.com
Co by jste dělali, kdybyste věděli, že nikdy nezemřete?
Precestovala by som všetko, čo by som chcela vidieť, venovala sa turistike, čítala veľa kníh, naučila sa dobre anglicky aj francúzsky :) a zlepšovala by som sa v hre na klavíri. A možno by som aj skúsila zložiť nejakú skladbu. :D :)
Nikee
OdpovědětVymazatkovalcikovadominika@gmail.com
V prvom rade by som asi skončila so školou... ved budem mať celý život na to aby som doštudovala nie ? :D viac by som si užívala život s mojimi priateľmi a rodinou, pretože predpokladám že oni asi nebudú žiť večne :/ Po nejakom čase by som sa začala učiť všetky jazyky sveta aby som pri cestovaní všade rozumela. Precestovala by som celý svet všemožnými dopravnými prostriedkami a zažila všetko čo sa len dá. A ešte jedna je dosť dôležitá dúfam že keby som nikdy nezomrela aspoň by som výzorovo ostala v nejakom normálnom veku... najlepšie tak 20-25 rokov :D
*Lenka
OdpovědětVymazat*lenkabila1@gmail.com
*Jako první? Ječela bych! Věř nebo ne, tohle je jedna z mých největších nočních můr. Nepatřím mezi ty lidi, co se bojí smrti (ikdyž teď sei mě ještě neber, Bože). Už jsem si nějak tak vysnila život, který chci žít a s kým ho chci žít. Nedokážu si předtavit, jak šíleně osamělý takovýhle věčný život musí být. Pomalu se dívat, jak umírají všichni, které jste na tomhle světě milovali a přitom vědět, že vy nikdy „klidu" nedodejte a budete na tomhle světě navždy. Navěky sami, protože i když někoho budete mít rádi, tak on stejně zemře a vás to bude bolet. Opět. Takže díky nechci. Miluju svůj život a žádnou „Dlouhověkost" nechci. Protože i když jednou zemřu, tak to bude mezi lidmi, které miluju. :)
1. Janka
OdpovědětVymazat2. janapasierbova@gmail.com
3. Určite by som sa snažila spoznať všetko nové, navštívila by som miesta o ktorých som doteraz len snívala, študovala by som veci, ktoré sa mi vždy zdali zaujímavé, ale nemala som na ne čas. No nesmrteľnosť nemá len svoje výhody. Najhlavnejšou je to, že by som musela sledovať všetkých mne blízkych ako pomaly zomierajú. No, nad tým sa našťastie zaoberať nemusím keďže nesmrteľná nie som a ani pravdepodobne nebudem. :D
Ebi
OdpovědětVymazatEbiMal@seznam.cz
Zajímavá otázka! Každopádně bych přečetla všechno co bych chtěla, hodně bych cestovala, studovala kde co a získala bych zajímavé místo ve společnosti. Jednou bych chtěla být něco jako Robert Langdon od Dana Browna a Sydney Sage od Richelle Mead (mé 2 velké knižní vzory). Ale časem by mě ta samota a nesmrtelnost začala pěkně lézt na nervy, proto bych se nejspíš snažila najít na ni nějaký lék.
Ells
OdpovědětVymazatskodovavera@seznam.cz
Co bych udělala? Radovala bych se. Já vím, má to i svoje protiklady, ale... Já mám pocit, že za svůj život nikdy nestihnu to, co chci. Kdybych byla nesmrtelná, četla bych, koukala na své oblíbené seriály, žila naplno. Samozřejmě bych i studovala a pracovala, ale víš co. Při představě nesmrtelnosti je to jaksi jiná představa, než když víš, že za pár let z tebe zbude jen prach. Možná bych pak konečně zažila nudu...