Solitaire [RC RECENZE]

Autor: Alice Oseman

Série: Samostatná kniha

Díl: /

Počet stran: 336 stran

Překlad: Romana Bičíková

Nakladatelství: CooBoo, 2014

Originál: Solitaire
Doba čtení: 4 dny, listopad 2014, v čj



Život není jako pohádka, tím si je Tori Springová dobře vědoma. Její pohled na svět a na lidi je odlišný. Místo toho, aby si užívala svá nejlepší teenagerovská léta chozením na různé párty a trávení času s přáteli, tak raději bloguje, spí a dívá se na filmy. Obecně má málo kamarádů a s některými se baví jen tak na oko. Otázkou je, proč je Tori taková?

Pokud jste si vybrali Solitaire, tak se připravte na to, že se vám u této knihy bude trochu zavařovat mozek. Napětí protkané kapkou drama pronásleduje stránku za stránkou. Pořádná akce se sice podle mě objevuje až v takové druhé polovině, ale to vůbec nebrání čtenářskému požitku, jenž s touto volbou zažijete.

Hlavní postava, Tori, může být chvílemi lehce nesnesitelná, ale zamysleme se nad tím. Která dnes normální, možná trochu šílená holka, svým chováním není alespoň trochu otravná? Každý jednou za život projde určitou krizí, takže se nedá Tori úplně vyčítat, proč občas leze svým čtenářům na nervy.

Vlastně když se podíváme i na ostatní důležité postavy, tak tu moc obyčejnosti nenajdeme. O Michaelu Holdenovi by se toho dalo říct hodně, ale rozhodně by jste si po prvním seznámení s ním nemysleli, že má všech pět pohromadě.

Ovšem musíme si uvědomit to, že Alice Oseman napsala tuto knihu v pouhých sedmnácti letech. Je tedy možné, že dílo je jednoduše ovlivněno jejím tehdejším pohledem na svět. Netvrdím, že Solitaire je nějaký úžasný skvost, ale na ten věk je to velice povedené. Ideálům a fantaziím se přece meze v "dětství" nekladou.

Tajemná zápletka se zdá být od samotného počátku velice zajímavá. Pokud rádi u čtení přemýšlíte a podezíráte každou osobu, tak jste zvolili správně. I když  jsem se snažila sebevíc, tak jsem tomu nepřišla na kloub dřív, než mi Alice naservírovala řešení přímo pod nos.

Plusové body si u mě získala autorka i tím, že se v příběhu objevovaly věci ze současnosti. Myslím tím, že například zmiňovala některé seriály, či dokonce knížky. Nic nenadchne víc, když se postava opravdu doslovně vyskytuje ve své době. Třeba si pro nás tato mlaďoučká spisovatelka v budoucnosti připraví ještě něco dalšího.

+ Hodnocení: 3 hvězdičky
++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku.

Měsíční chvástačka - Srpen & Září & Říjen & Listopad 2014

Měsíční meme, které pořádá Judit.

***

Tím, jak jsem začala méně číst, jsem si i knihy poslední dobou méně pořizovala. A jelikož moje paměť občas pokulhává, tak už si úplně nepamatují, která kniha pochází ze kterého doby - tuto drobnost mi snad odpustíte.. Za čtyři měsíce tu mám žalostně málo přírůstků do rodiny, ale věřím, že se brzy má mánie vrátí. Sice to bude sebevražda pro mou peněženku, ale my to spolu nějak zvládneme!

1) Koupení miláškové

Při návštěvě Levných knih s kamarádkou jsem neodolala a (opět) si koupila jednu z anglických knížek, které nabízí. Původně jsem si ji kupovat nechtěla, ale jméno autorky mi připadalo povědomé, takže jsem ji nakonec vzala. (Ano, Alexandra Potter je docela známá. :D)

A pak se tu vyskytla menší objednávka, kterou jsem uskutečnila už ani nevím kdy. Mamka nutně potřebovala znát závěr příběhu o Juliette, a tak jsem byla tak hodná a její přání splnila. Třetí a čtvrtý díl Zrozené o půlnoci jsem přihodila do košíku, jelikož byly ve výprodeji. A Zůstaň se mnou byla jasná volba, protože jsem se v tu dobu chystala s kamarádkou do kina na film (jenž jsme nakonec propásly... how unlucky!).

2) Vyhrané/darované knihy

Sestra byla někdy v září v Anglii a udělala mi nehoráznou radost, když mi tam koupila Looking for Alaska od Johna Greena. Skoro jsem nevěřila svým očím, když mi ji dala. Ta kopretina je tak krásná!

3) Recenzní výtisky

Od nakladatelství CooBoo se mi za tu dobu dostalo mít tu čest přečíst si tyto dvě knížečky.

A od Fragmentu jsem si vyžádala na recenzi toto bravurní dílko od naší spisovatelky Kateřiny Petrusové. Nemálo jsem se smála!!

On my Wishlist (64)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

Může se jednat o jakkoliv staré knihy.
***

V poslední době mám chuť zejména na contemporary knížky. Není divu, že se Eleanor & Park objevili na mém wishlistíku. Ráda bych měla knihu v angličtině, aby se hodila k  vyfešákované Fangirl. Četli jste někdo? :)

Fangirl [RECENZE]

Autor: Rainbow Rowell
Série: Samostatná kniha

Díl: /

Počet stran: 461 stran

Překlad: vyjde v roce 2015

Nakladatelství: Mackmillian

Doba čtení: 4 dny, srpen 2014, v aj


Cath and Wren are identical twins, and until recently they did absolutely everything together. Now they're off to university and Wren's decided she doesn't want to be one half of a pair any more - she wants to dance, meet boys, go to parties and let loose. It's not so easy for Cath. She's horribly shy and has always buried herself in the fan fiction she writes, where she always knows exactly what to say and can write a romance far more intense than anything she's experienced in real life.


K této knize jsem se dostala čirou náhodou, když jsem byla nakupovat knížky v Luxoru na Václavském náměstí. Mým zvykem je vždycky se podívat, jaké anglické kousky zrovna mají, a tak se stalo, že jsem narazila na Fangirl. Hned vedle ní leželo autorčino další dílo Eleanor & Park, na které si taky brousím zuby, avšak ty dva jsem se tam rozhodla nechat (prozatím). Odešla jsem spokojeně s Fangirl a musím říct, že jsem zvolila správně!

Jsem ráda, že nemám problém se čtením v angličtině. Dobře, také vždycky všemu úplně nerozumím, ale nelámu si s tím hlavu. Většinou se mi povede dané myšlence přijít na kloub, takže na co používat při čtení překladač? Tím se člověk akorát od knihy odradí.

Hlavní postava Cath mi přišla ohromně sympatická, protože mi připomíná mě. Ano, s většinou ženských postav se ráda ztotožňují, ale Cath jako by mi z oka vypadla. Nosí brýle, má hnědé vlasy, je děsně plachá, s kluky se skoro neumí bavit, má sestru a píše fanfikce - přiznávám, také jsem je psávala, ale nikdo se k nim nesmí dostat! Když se z Cath vyloupla moje "spřízněná" duše, tak jsem věděla, že tohle je kniha stvořená přímo pro mě.

Celá kniha stojí na přestupu dvojčat Cath a Wren na univerzitu. Tyto sestry až doposud dělaly všechno spolu, avšak Wren se rozhodla, že si chce začít užívat, a proto nehodlá se svým dvojčetem sdílet na koleji pokoj. Pro Cath je to obrovitánská rána pod pás, jak má bez své sestry přežít nadcházející chvíle?

Nečekejte žádnou extra zápletku, která vám zavaří mozek tak, že nebude moci ještě týden přemýšlet. Fangirl je jednoduchá lovestory ze života, jenž má hlavu a patu. Zamilujete se do každé postavy, co vám Rainbow Rowell naservíruje pod nos. Ještě teď mě mrazí v zádech z pomyšlení na Leviho. Yay!

Tato skoro pět seti stránková bichlička se mi četla opravdu výtečně a rychle. Užívala jsem si každou kapitolu, stránku, dokonce snad i slovo! Na Cath jsem si oblíbila mnoho věcí (jak jsem řekla už předtím, skoro bych mohla být já její dvojče) a jednou z nich je i to, že když je naštvaná, tak používá slovíčko "just". Teda aspoň doufám, že si to takhle správně pamatuji.

Jelikož se nakladatelství Yoli chystá tuto knihu v roce 2015 vydat, tak vám doporučuji, abyste se na ni řádně těšili a pak si ji co nejdříve pořídili. Nejenže obohatíte svou knihovnu o vynikající kousek, ale budete žadonit po další knize od této nadané autorky.

+ Hodnocení: 4 hvězdičky

Ohnivé srdce [RECENZE]

Autor: Richelle Mead

Série: Pokrevní pouta

Díl: 4

Počet stran: 352 stran

Překlad: Katrin Mekki

Nakladatelství: Domino, 2014

Originál: The Fiery Heart
Doba čtení: 5 dní, červenec 2014, v čj



Alchymistka Sydney Sageová už velmi dlouho balancovala mezi tím, co jí bylo odjakživa vštěpováno jako její povinnost, a mezi tím, co sama cítila. A teď se v jediném okamžiku, na který fanoušci Richelle Mead nikdy nezapomenou, odhodlá k rozhodnutí tak odvážnému, že jím překvapí i sama sebe...

Se čtením knih od Richelle Mead přichází jistá závislost. Čím víc jich máte, tím víc přicházíte o rozum. Pokrevní pouta je série, která se okamžitě stala mou srdcovou záležitostí. Dalo by se říct, že to byla láska na první přičichnutí, ale jistou roli sehrál samozřejmě Adrian, nejcharismatičtější postava všech dob.

Vždycky si dávám od čtení jednotlivých dílů určitou odmlku, jelikož nechci zešílet z toho, že k dalšímu pokračování se dostanu až za takových milion let. Ohnivé srdce přišlo na řadu dobrý půl rok po předchozím kousku a musím říct, že jsem ráda, že jsem se do něj nevrhla už dávno předtím. Kdybych to tak udělala, už bych touhle dobou dávno ležela mrtvá někde ve škarpě. Důvod? Naprostá deprese z nevlastnění Stříbrných stínů.

Na konci Indigového kouzla se stalo něco naprosto fantastického, takže věřím, že všichni fanoušci Sydriana byli štěstím bez sebe. Já se pyšně hlásím mezi ně, protože jsem skákala až do samotného nebe.

Začíst se do příběhu opět nebyl žádný problém. Stačilo si jen najít pěkné místo, uvelebit se a čas pro mě v tu ránu přestal existovat. S druhou polovinou série přichází jedna obrovská novinka, Adrianovi je věnován větší prostor v podobě vlastních kapitol. Pohledy se tedy střídají ze dvou stran. Je to taková osvěžující změna, která se mi opravdu zalíbila. Jelikož jsem Adrianem posedlá, tak jsem si to náramně užívala.

Sydney, Sydney, Sydney. Pěkně se nám za tu dobu vybarvila! Z té nepřátelské alchymistky se stala příjemná mladá dívka, která před svou práci začala stavět přátele a lásku. Dokáže se vymotat i z té sebevětší šlamastiky, avšak i mistr tesař se někdy utne. Do děje se nám přimotala nová postava. Zoe, mladší sestra Sydney, která se rozhodně nehodlá s vampýry kamarádit. Tu jsem si ani za mák neoblíbila a mám k tomu dobrý důvod!

S každou další kapitolou bylo jasné, že se chystá něco velkého. Pokud jste si mysleli, že vás Richelle už nedokáže ničím překvapit, tak jste se šeredně mýlili. Tato spisovatelka je žena mnoha tváří a nikdy nemůžete vědět, co zákeřného vašim oblíbeným postavám hodí pod nohy. Mám pocit, že její knihy mě nikdy neomrzí. Jsem si jistá, že  Stříbrné stíny budou taktéž úžasné. Nemohu se dočkat až je budu konečně držet ve svých spárech.

+ Hodnocení: 5 hvězdiček

Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender [RC RECENZE]

Autor: Leslye Walton
Série: Samostatná kniha

Díl: /

Počet stran: 280

Překlad: Jana Jašová

Nakladatelství: CooBoo, 2014

Originál: The Strange an Beautiful Sorrows of Ava Lavender

Doba čtení: 9 dní, září 2014, v čj



Ava Lavenderová se narodila do rodiny, kterou již po několik generací stíhá osud nešťastné lásky. V minulosti se vždy přihodilo něco zvláštního a teď je řada na mladičké dívence, aby ukázala, co všechno dokáže. Ava je něčím naprosto výjimečná, vlastní křídla. Křídla, jež si nikdy nepřála mít. 

Víte, abych to uvedla na pravou míru, byla jsem naprosto okouzlena obálkou, která je věru nadpozemská. Když jsem tedy dostala možnost přečíst si knihu ještě před vydáním, tak jsem byla opravdu šťastná. Těšila jsem se, jelikož co za tajuplný příběh se může schovávat za takovým povedeným zevnějškem? Dobře přiznávám, ne vždy se člověk trefí do svého oblíbeného žánru.

Začátek jsem ještě zvládala. Prolog celý patřil hlavní postavě a musím říct, že ten mě vážně dokázal zaujmout. Měla jsem z toho všeho jednoduše dobrý pocit, jenomže jakmile prolog skončil a Avu nahradilo bloumání v minulosti, procházení starých kořenů a odhalování odvěké pravdy, tak jsem si myslela, že to nevydržím.

Tak dobrá polovina knihy se zabývala celým rodem. Bylo to takové hlubší pátrání po tom, odkud se nám ta Avendra vlastně vzala. Nechyběl sebemenší popis každého člena rodiny a sem tam byly ty jejich životní příběhy i velice drsné.

Nejhorší pro mě bylo dostat se za první třetinu. Nedokázala jsem se přehoupnout přes tu pomyslnou hranici, kdy se děj měl pro čtenáře rozjet. Někdo by se možná na mém místě už dávno nacházel na vrcholku horské dráhy, ale já jsem se zapomněla už na samém začátku jízdy. Mrzí mě to, protože tento příběh byl vskutku emotivní a zároveň i napínavý.

Co se postav týče, tak mi asi nejvíce přirostla k srdci právě babička Avy - Emilienne. Mám v ní trochu svůj vlastní vzor, protože si nějakou dobu přeji podnikat ve stejném oboru jako ona. (Nechci vám prozrazovat, co to je, abyste byli překvapení.)

Lehce magická knížka, která není ani tak moc dlouhá, vám buď dokáže zpříjemnit náladu, anebo z ní budete spíše rozesmutnění. Je fakt, že když se střed otáčení konečně dostane k děvčeti s křídly, tak hned všechno nabírá větších obrátek. Dokonce dojde i k jedné větší zápletce, ze které se mi i tajil dech! Držím palce všem budoucím čtenářům této neobyčejné knihy. Nechť se vám líbí pojednání o dívce, která si přála jen jedinou prostou věc. Být normální.


+ Hodnocení: 2 hvězdičky
++ Mockrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku.

Aliance [RECENZE]

Autor: Veronika Roth

Série: Divergence

Díl: 3

Počet stran: 360

Překlad: Radka Kolebáčová

Nakladatelství: CooBoo, 2014

Originál: Allegiant

Doba čtení: 3 dny, červenec 2014, v čj



Tris a Tobias jsou opět spolu, ale společnost a systém, v kterém oba vyrůstali a kterému oba věřili, je v troskách. Systém frakcí je kompletně rozvrácený, rozhoří se souboj mezi jednotlivými vůdci toužícími po moci, ale všichni ve skutečnosti touží po jediném – po pomstě. A svět za plotem obklopujícím celé město se zdá ještě nemilosrdnější. Pokud však Tris chce ochránit své blízké, musí se vydat právě za hranice svého rodného Chicaga. A zde odhalí tajemství, které je ještě více šokující, než čekala.

****

Kdo by se netěšil na závěr velmi úspěšné trilogie? Věřím, že každý, kdo měl to potěšení číst předchozí díly této divergentní série, tak netrpělivě čekal, až Aliance vyjde. Já jelikož jsem se vším pozadu, tak jsem naštěstí na nic čekat nemusela - ba naopak, musela jsem si teprve najít čas, kdy se do čtení pustit. A jak to tak u mě bývá, dostala jsem se k pokračování až o nějaký ten měsíc později. Avšak, komu to vadí?

Na konci druhého dílu jsem se dozvěděla velice závratnou informaci, která se mnou hodně zatočila - dokonce jsem z toho zůstala pár dní ve svém "cože?" stavu. Poslední díl je přímo stvořený pro všechna rozhřešení a odpovědi na neúprosné otázky čtenářů.

První, čeho si všimnete při čtení Aliance je to, že kapitoly už nejsou psány jen z pohledu naší milované Tris. Do role vypravěče se také dostává silák Tobias a jeho odstáté uši. To je největší změna, jenž může občas dost zmást. Někdy je vyprávění formulováno tak, že vám žádné vodítko neporadí, jestli je zrovna v centru dění Tris či Tobias. Zbývá jen horlivě listovat zpátky a zjistit, za koho to vlastně zrovna čtete.

Když už jsme u toho, máte vůbec rádi střídání těchto pohledů na příběh? Já to mám na střídačku, občas mi sednou a někdy bych za ně vraždila. U této knihy jsem s tím trochu bojovala. Tobias mě vůbec nebavil. Klidně si ho všichni milujte, ale podle mě je v některých chvílích trochu bezpáteřní. Kdykoliv jsem se dostala k jeho částem, tak jsem trpěla. Ano, do kontextu se hodilo mít dalšího vypravěče, ale autorka si tím u mě moc nepolepšila.

Průběh příběhu nebyl tak zdlouhavý jako v Rezistenci, avšak bylo to jen díky tomu, že se konečně začalo něco dít. První kapitoly byly trochu o zopakování a připomenutí děje, ale poté se vše zažehlo do pravých obrátek. Dozvídáme se pravdu o všem a sem tam se objeví romantická scéna. Bravo!

Jakožto osoba, která stihla zjistit hlavní spoiler celé série ještě dřív, než ji začala číst, vám doporučuji, abyste se vyhýbali všemu, co jen nasvědčuje nějakému spoilerování. Někdy se tomu nedá vyhnout - uvidíte obrázek, nechtěně to zaslechnete, ale pokud máte tu možnost, tak si ten požitek nekažte. Já měla obrovskou smůlu a té dívčině, která za to může, bych s radostí ukousla hlavu!

Možná jsem netvor bez srdce, protože způsob, jakým byl podán závěr knihy, mě vůbec nedokázal přesvědčit. Dobře, jako celek je to ukončené celkem slušně, ale to je tak všechno, co k tomu mohu milého říct. Žádné pokračování jednoduše nedokázalo předčit úžasný a dech-beroucí první díl - Divergenci.

+ Hodnocení: 3 hvězdičky

Kouzelná knihovnička (3)

Nápad z hlavinky Abyss

Už je to něco přes rok, kdy jsem vám ukazovala stav své krásné sbírky knih, a tak jsem si řekla, že je pravý čas na nové focení. Jak už někteří vědí, přibyla mi nová knihovna, která se nádherně vyjímá vedle té první. Jelikož to všechno prošlo docela velkou změnou, tak nebudu ukazovat fotky předtím (možná jen u poliček nad postelí), připadá mi to zbytečné. No, bavte se!

Tadá! Pohled na mé dvě děvenky vedle sebe! Ano, není to moc zaplněné, ale i to málo, co vypadá jako skoro-zaplněná polička zbožňuji!

 Nevím proč, ale zdá se mi, že tahle polička zůstane navěky stejná.

Můj oblíbený Percy, Hunger games a Odkaz Dračích jezdců.

Menší mišmaš.

 Místo vyhrazené pro nakladatelství Fortuna Libri + jedna Kniha ztracených věcí.

 Paperbacky a od různých nakladatelství, kousek Egmontu, sbírka Meyerové.

 Od všeho kousek, aneb polička, kam odkládám to, na co se zrovna moc nechystám.

 Ááá, tady jsou moje přenádherné anglické kousky, kterých si nadevše vážím!

Doufám, že se ještě hodně rozroste!

+ čtyři kousky od nakladateství YOLI, nové Hvězdy se mi hrozně líbí!

 Další má oblíbenkyně je sbírka knížek od Knižního klubu.

Další KK, kde značnou část místa zabírá série Školy noci.

A nakonec pokračování paperbacků.

A teď to, na co se těším nejvíce! Moje poličky nad postelí! Jelikož jsem přestěhovala Knižní klub do velké knihovny, tak mi zůstala spousta místa pro ostatní kousky.

Takže zde je stará fotka.

 Tak a tady je ta poměrně viditelná proměna!

Spodní police už je celá obsazená skvělými kousky.

 Ach ano! Má milovaná Richelle se hezky rozrůstá, jakmile vyjdou u nás další knihy, tak budu muset trošku sebrat místo CooBoočku, které je hned vedle. :P

Tak uvidím zase tak za rok, jak se mi to tu změní... :)

Léto na druhý pokus [RC RECENZE]

Autor: Morgan Matson
Série: Samostatná kniha

Počet stran: 400

Překlad: Martina Buchlová

Nakladatelství: CooBoo, 2014

Originál: Second Chance Summer

Doba čtení: 4 dny, srpen 2014, v čj

Poslední léto, které by mělo trvat navěky…

Rodina Taylor Edwardsové nepatří zrovna mezi ty, co drží pohromadě. Pak ale přijde táta s tou hrozivou novinkou, zbývá mu už jen pár týdnů života a přeje si strávit svoje poslední léto s rodinou ve starém letním domě u jezera, kde byli naposledy, když bylo Taylor dvanáct. Nacpaní do domečku, co se najednou zdá mnohem menší a mnohem víc venkovský než kdy dřív, se teď snaží najít cestu jeden k druhému.

****

Léto na druhý pokus je přesně ten typ knížky, kterou si užijete od začátku do konce. Již první kapitola vítá s otevřenou náručí a slibuje, že ty další budou jako jízda na horské dráze. Upřímně, já už jsem měla po tom malém rozjezdu na krajíčku. Emotivní příběhy, co jsou založeny na rakovině (pro mě to je velice citlivé téma), mě dokáží odrovnat během chvilky. Inu při čtení Léta mě nikdo nesměl potkat, protože jinak by si ten někdo mohl myslet, že jsem blázen.

Hlavní postava, Taylor, mi byla velice sympatická. Ano, sice se občas chovala nesprávně, ale to k mladému věku přece patří. Její zvyky i mluva se mi zamlouvaly. Malinko jsem v ní viděla sebe samotnou a to mi dokázalo vehnat úsměv na rty. Jednoduše není nad to, když se dokážete vžít do knižní hrdinky.

Po povedeném začátku se příběh ubíral svým vlastním směrem. Narazila jsem na další postavy, co dodaly šmrnc zápletce, jenž se pomalu ale jistě tkala nad hlavou Taylor. Během čtení jsem na některé z nich měnila názory podle toho, jak se chovali. Jak už to tak bývá, nejvíc nadšená jsem byla z převelice roztomilého Henryho. Děvčata, musíte se mnou souhlasit, že klučičí postavy jsou nejlepší!

Líbily se mi i takové jednoduché detaily, jako třeba občasné slovní hříčky mezi Taylor a jejím taťkou. U nich jsem se nasmála asi ze všeho nejvíc a i jsem samu sebe přistihla, jak se snažím nějaké nové vymyslet. A pak ať mi někdo říká, že si z knih nic neodnáším!

Musím říct, že bych také ráda vlastnila, nebo alespoň navštívila, podobné místo, kde měla rodina Edwardsových chatu. Vyjít z domečku a vidět krásné jezero, co se rozprostírá široko daleko. Ach, z té představy se mi úplně svírá srdce. Samozřejmě by to ještě chtělo mít u sebe super společnost s kluky bez trika. No dobře, už raději mlčím.

Závěr mě neohromil tak, jak bych čekala. Ano, byla jsem trochu unešená, ale vůbec na mě nepůsobil příjemně. Netuším, jestli mi to pokazila vlastní zkušenost s tou ošklivou nemocí, anebo jsem divná, ale rozhodně to nebylo ono. Věřím, že mnoho fanoušků právě u konce bylo v té největší extázi, a proto mě mrzí, že já se nemohu počítat mezi ně. Léto na druhý pokus je dojemná kniha, co dokáže zamávat s člověkem jako s hadrovou panenkou.

+ Hodnocení: 4 hvězdičky

++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku!

On my Wishlist (63)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

Může se jednat o jakkoliv staré knihy.
***

Řekněte mi, kdo by po dočtení Ohnivého srdce nepotřeboval Stříbrné stíny? Pokud se někdo takový najde, tak je to prostý blázen... Já jsem po čtvrtém dílu Pokrevních pout tak zničená, že bych si nejraději sedla do temného kouta, a s depresí tam zůstala. Tohle je kniha, na kterou se mi nikdy nepřestanou sbíhat sliny.

The TMI TAG

V tomto tagu jsem byla označena Lenkou, které děkuji. Pokusím se odpovědi formulovat trochu jednodušeji, protože něco by mohlo být trochu víc osobní. :D

1) Co máš právě na sobě?

No, moc toho zrovna není.

2) Jsi zamilovaná?

Momentálně ano. A docela dost, snad to k něčemu bude.

3) Zažila jsi někdy už příšerný rozchod?

Dá se to tak říct, ten kluk mi vlastně ani neřekl, že se rozcházíme a začal si něco s jinou holkou. Potkat ho dnes, tak ho uškrtím!

4) Kolik měříš?

+- 180 cm, podle toho jak se vyspím.

5) Kolik vážíš?

Pořád méně a méně.

6) Máš nějaké tetování?

Nemám a ani nijak vážně po tom netoužím. Na ostatních se mi to líbí, ale na mně si to neumím představit.

7) Nějaký piercing?

Jenom normálně propíchnuté uši.

8) OTP - one true pairing (seriálová/knížní dvojce)?

Pokrevní pouta - Sydney/Adrian

Nástroje smrti - Clary/Jace

9) Oblíbené seriály?

The Vampire Diares, Once Upon a Time, How I Met Your Mother

10) Oblíbená kapela?

Placebo, Imagine Dragons, Linkin Park

11) Co ti chybí?

Zrovna bych potřebovala pořádné objetí. Hodil by se mi tu Olaf!

12) Oblíbená píseň

Od své oblíbené skupiny si poslední dobou stále pouštím tuto jedinou. Miluji ten text!

13) Kolik ti je?
Za chvíli mi už bude 17. Pfuu, to to ale letí.

14) Znamení zvěrokruhu?
Vodnář. Nejlepší znamení, co může existovat.

15) Vlastnost, kterou by měl mít tvůj potenciální přítel?
Hodný, společenský, věrný, důvěřivý - je toho mnohem víc.

16) Oblíbený citát nebo hláška?
Asi to vždycky bude: "Nikdy neříkej nikdy." 

17) Oblíbený herec/herečka?
Colin Firth, Hugh Grant, Hugh Jackman, Renée Zellweger

18) Oblíbená barva?
Už od malinka miluji modrou a zatím se to nezměnilo.

19)  Jak nahlas máš ráda puštěné písničky?
Podle nálady a situace. Hlasitá se hodí jen občas, hlavně když nechci nikoho slyšet.

20)  Co děláš, když jsi smutná?
Když jsem sama, tak si pouštím ponuré písničky, avšak jinak se snažím svůj smutek rozdělit mezi přátele a příbuzné.

21)  Jak dlouho se sprchuješ? 
Dost dlouho na to, abych stihla přemýšlet o životě.

22)  Jak dlouho ti trvá se ráno přichystat?
Pokud je nouze, tak to zvládnu i za pět minut.

23)  Bila jsi se někdy?   
Ne, jen jsem po spolužačce hodila štěrk.

24) Nadchne tě...     
Umění, staré fotky, obálky knížek, přátelé a jiné.

25) Vytočí tě...
Odpoledka ve škole, škola, úkoly do školy, profesoři, profesorky, když mi někdo sní smažený sýr, když si někdo půjčí něco bez slušného optání.

26) Důvod, proč sis založila kanál na Youtube?
Měla jsem chuť zkusit něco nového.

27) Fóbie?
Tma, divně koukající lidé, hromy, ostré předměty - hlavně nože.

28) Kdy jsi naposledy brečela?
Zas tak dávno to nebude.

29) Kdy jsi naposledy někomu řekla Miluji tě?
Ehm, no...

30) Význam tvého jména na blogu?
Přezdívka, kterou mi dala na základce spolužačka. Prostě se mi to zalíbilo, i když mi tak nikdo neříká.

31) Kterou knihu jsi naposledy četla?
Fangirl od Ranbow Rowell, výtečná kniha, kterou jsem si užila na sto procent!

32)  Jakou knihu momentálně čteš?
Pustila jsem se do Šachovnice bohů od mé milované Richelle Mead.

33) Jaký seriál jsi naposledy viděla?
Druhý díl druhé série Once Upon a Time - ale už je to docela dávno.

34) Poslední osoba, se kterou jsi mluvila?
Babička, co mi volala.

35) Vztah mezi tebou a osobou, se kterou jsi mluvila?
Důvěryhodný-milý, prostě normální vztah mezi babičkou a vnučkou.

36) Oblíbené jídlo?
Neopovrhnu, když mi někdo hodí na talíř makrelu.

37) Které místo chceš navštívit?
Karibik, Itálie, Japonsko - no dobře, chtěla bych procestovat celý svět.

38)  Poslední místo, které jsi navštívila?
Pokud je to myšleno jako mimo město, kde bydlím, tak jsem minulý týden byla u babičky na vesnici. Je to kousek za Rakovníkem - Příčina.

39)  Máš "crush"?
Tutututů, who knows?

40) Kdy jsi naposled někoho políbila?
Bylo to minulý týden, anebo předevčírem? Ta paměť trochu klame.

41) Koho jsi naposledy urazila?
Tátu, že jsem chtěla jet domů z chaty. No, zatím nevím, jak na tom jsme, protože jsem se s ním ještě neviděla.

42) Oblíbená příchuť nebo sladkost?
Mám ráda citrón, ale poslední dobou už ho moc do věcí nepřidávám. Všeho moc škodí.

43) Na jaký hudební nástroj hraješ?
Hrávala jsem na flétnu, piano a občas na bubny. Ale jelikož jsem antitalent, tak mi to moc nešlo.

44) Oblíbený šperk?
Nosím zlatý řetízek se svým znamením zvěrokruhu a donedávna jsem nosila na svatebním prsteníčku prsten, co jsem dostala od tety.

45)  Poslední sport, který jsi hrála?
Spíš takový workout včera se sestřenkou.

46)  Poslední píseň, kterou jsi zpívala?
Ups... Neříkej mi baby - Aquababes. A teď se můžu zastřelit. Je to strašně chytlavá ptákovina!

47) Oblíbený rozběh konverzace?
Zdravíčko. :)

48) Použila jsi ho někdy?
Používám ho takřka každý den.

49) Kdy jsi byla s někým naposledy venku?
Včera se sestřenkou, když jsme byly kupovat dárek pro babičku k svátku.

50) Koho označíš?
Nikoho, jsem totiž Grinch a Hamoun a označovat lidi mě nebaví!

Bez naděje [RECENZE]

Autor: Colleen Hoover
Série: Bez naděje

Díl: 1

Počet stran: 384

Překlad: Jana Jašová

Nakladatelství: YOLI, 2014

Originál: Hopeless

Doba čtení: 3 dny, červenec 2014, v čj



Když se sedmnáctiletá Sky seznámí s Deanem Holderem – možná jediným klukem, jehož provází ještě horší pověst než ji – něco se v ní změní. S ním poprvé ucítí něco, co v ní všechny povrchní známosti předtím probudit nedokázaly. Holder ji uchvátí i vyděsí už během prvního setkání, ale hlavně ji dokáže probrat z citové otupělosti, kterou už začala považovat za součást své povahy. A vyvolat v ní vzpomínky na minulost... vzpomínky tak bolestné, že by si přála nechat je dál hluboko pohřbené.

"Vím, že tenkrát bych nedokázala nikomu vysvětlit, co se mi děje,

protože jsem to sama nechápala."

Jízda na horské dráze. Jednoduchý popis toho, co jsem při čtení tohoto literárního kousku zažívala. Hned po první kapitole jsem si byla naprosto jistá, že Bez naděje je přesně stvořená pro mě. A je jedno, že na přesvědčení mi stačily pouhé tři stránky, když totiž objevíte knihu, co vám skvěle sedne, tak na ničem jiném nezáleží.

Začátek byl vskutku zajímavý. Byla jsem vtažena do scény, která se měla stát až později, a vůbec jsem nevěděla o co jde. Nevadilo mi to, protože z každé věty čišely velké emoce. Abyste to pochopili, kapitoly nejsou číslované, ale jsou nadepsány jako v nějakém deníčku. Přesné datum a čas. Připadá mi to roztomilé, jenže jsem se díky tomu taky občas ztrácela. Komické bylo, když jsem potom naštvaně listovala, abych zjistila předchozí datum.

Hlavní hrdinka, Sky, je mladá dívka, která si nepamatuje na své dětství. Spokojeně si žije se svou adoptivní matkou Karen a hned ve vedlejším domě má nejlepší kamarádku Six. Ale její srdce něco postrádá. Nikdy nepocítila pravou lásku. Teprve když potkává Holdera, cítí, že se něco změnilo.

Koho by nepřitahovala tajemnost jistého pohledného muže, co na vás stále hází pohledy? Jelikož jsem začala věřit na lásku na první pohled, tak jsem jim oběma neskutečně držela palce. Mám pocit, že se ze mě stává beznadějná romantička, a tento příběh mě ještě více nakopl směrem k mé potrhlosti. I ty žhavější scény mému šílenství moc nenapomohly.

"Jeho modré oči mě několik vteřin mlčky hypnotizovaly."

Postavy, prostředí, zápletka, všechno se mi to hrozně zamlouvalo. Zachytit mou pozornost také nebyl žádný problém, jelikož jsem byla tak napnutá, že jsem se skoro nemohla od knihy odtrhnout. Když se pomalu odkrývá něco tajemného, tak jsem vždycky jako na trní. Nemohu si pomoci a snažím se odhadnout, co se stalo. Jakmile zapadly střípky ze skládačky do sebe, tak jsem jenom koukala. Mám ráda náhodné a velké zvraty, takže jsem se při pár věcech nestačila divit.

Jestli se do tohoto příběhu pustíte, tak na to hlavně jděte bez předsudků. Nic si neslibujte, nic neočekávejte - dejte tomu volný průběh a všechno si to užijte! Pokud jste četli Překroč svůj stín od Katie McGarry, tak by se vám toto dílo mohlo také líbit. Máte chuť na napínavý a strhující doják? Jste na té správné vlně! Bez naděje doporučuji všem, co se nebojí zažít dech beroucí dobrodružství při čtení báječné knihy!

+ Hodnocení: 4 hvězdičky

Knižní chvilky (11)

Věřte tomu nebo ne, já, lenoch, který o letošních prázdninách skoro vůbec nečte, jsem nashromáždila pár fotek, které se hodí do knižních chvilek. A jelikož tu 'chvilky' už delší dobu nebyly, tak jsem si řekla, že by bylo fajn je sem hodit. Časový interval mezi focením je možná trochu větší, takže se nedivte, když tu budou i straší kousky. (Ti, co znají můj instagram možná uvidí staré známé fotky. :D)

S tímhle už jsem se vám chlubila na facebooku. Mám novou knihovničku, která si úžasně hoví v mém pokojíčku. Takhle vyklizená vypadá strašně smutně, že?

 Ááá, tady už je krásně 'zaplněná'! Počítám s tím, že za několik měsíců už nebudu mít místo. A ani poličky nad postelí nic nebudou jistit. :P

Našla jsem si nového koníčka! Začala jsem sbírat čtyřlístky. No, poslední dobou je moc nenacházím, ale budu se snažit v tom pokračovat. Pořídila jsem si na ně krásné desky s kapsičkami, takže doufám, že nepřijdou k úhoně.

Jelikož byla jahodová sezóna, tak jsme si se sister musely udělat pořádnou hostinu. Mňam, dala bych si ještě! <3

Tahle fotka je strašně blbé kvality, ale všechno to jsou babičky knihy. Má dvě velké knihovny + nějaké poličky. Musím říct, že vyndavat to byla celkem fuška, ale je krása na to hledět. :)

 Copak to tady je?

Áno! S mamkou a sestrou jsme neodolaly! Musely jsme se jít na film podívat co nejdřív. Ještě že jsem s sebou měla pořádné balení kapesníčků!

Sister byla z filmu úplně... no, vidíte sami, co to s ní udělalo. 

 Není nad to, dát si ledovou kávu v odpoledním pařáku + nějaká ta mňamka taky bodne.

 "Umělec" :D

Miluji kopretiny!

 A teď je tu "pár" fotek mé lásky!

 ^^

U bazénu se četlo nejlíp! I když jednou mi opravdu omylem málem spadla do vody. To mám za to, že ji všude fotím. Stydí se..

Vidíte, jak Adrian pokukuje po té krásné kopretině?

Určitě si ji chce zapíchnout za ucho!

Tohle mi strašně zlepšilo den! Asi si něco podobného nalepím nad postel, kde si nejvíc čtu. Možná by se to dalo vyvěsit i v autobuse či tramvaji. Hmm.