Cinder [RC RECENZE]

|Tajemství, které nikdo neměl objevit|

Autor: Marissa Meyer

Série: Měsíční kroniky

Díl: 1

Počet stran: 400

Překlad: Jana Zejmanová

Nakladatelství: Egmont, duben 2012

Originál: Lunar Chronicles - Cinder

Doba čtení: 2 dny, říjen 2013, v čj



Šestnáctiletá Cinder nikdy neměla šanci žít jako normální dívka. Většina lidí se jí raději vyhýbá obloukem, anebo předstírá, že neexistuje. A mají k tomu důvod, protože Cinder není jako ostatní.. Je kyborg. Její tělo je z části tvořeno mechanickými částmi a to asi není zrovna přitažlivé. Sice Země přežila už čtyři světové války, ale na kyborgy tu není nikdo zvědavý. Hlavním problémem je teď nemoc, která denně zabíjí spoustu lidí - letumóza. A tak Cinder dělá to, co umí nejlépe. Opravuje androidy, vznášedla a různé stroje. Je tou nejlepší mechaničkou v širokém okolí. A její svět se změní v té chvíli, kdy potká prince Nového Pekingu, Kaita. 

"Jako kdyby byly dráty nakažlivé," zamumlala si pro sebe Cinder.

Znáte ten pocit, když naleznete knížku, která je opravdu úžasná? Já jsem tento pocit pocítila při čtení Cinder a jsem opravdu ráda, že jsem se k této knížce dostala. Obálka působí takovým příjemným dojmem. Strašně se mi líbí hřbet knihy a myslím si, že je možná i dobré, že je to paperback.

Nacházíme se v Novém Pekingu po 4. světové válce. Svět zužuje nemoc zvaná letumóza. Lidé po ní umírají během pár týdnů, někdy i dnů. Lék zatím nebyl nalezen. Hlavní postava Linh Cinder má nevlastní matku a sestry, pro které je jako otrok. Potká krásného prince, který pořádá výroční ples. Už samotné jméno Cinder dodává takovou předtuchu, že knížka bude mít něco společného s Popelkou. A taky že ano! Sice to není až tak průhledné, ale knížka se orientuje po Popelčině stylu. Tady je ovšem zvláštností, že Cinder není člověk, nýbrž kyborg. Nevzpomíná si na nic, co se událo před jejím desátým rokem.

"Ale jednu věc se za ta léta jako mechanička naučila:

že některé skvrny se odstranit nedají."

Skoro čtyři-sta stránková knížka se dá přečíst během pár hodin, jelikož je opravdu velice čtivá a také proto, že mezi jednotlivými řádky jsou docela velké mezery. Stránky rychle ubíhají, a pak jste najednou u konce a ani nevíte, jak jste se k němu dostali. Příběh je takový romantický, místy dramatický a celkově tak trochu jednoduchý. 

Během pár prvních kapitol jsem zjistila o Cinder jednu důležitou věc, kterou se postava sama dozvídá až na konci knihy. Abych se přiznala, připadá mi to jako rouhání časem. Proč se to nemohla dozvědět dřív? Odpovím si sama:  Protože jinak by to končilo prvním dílem. A toto mě svádí k další mé úvaze. Myslela jsem si, že knížka je uzavřená, a že žádné pokračování nemá. A rak mě strašně udivilo, že končila otevřeně.

Chudinky Cinder mi bylo líto již od prvního okamžiku. Jakožto vyvrhel společnosti nikam nezapadá a její jedinou pravou kamarádkou je android Iko. Je jedinečná, ale nikdo ji nemůže pochopit.

Knížka se dělí na čtyři hlavní části. Je to takové jednoduché dělítko mezi důležitými etapami. A na každé té stránce je napsán malý útržek z Popelky. Roztomilé a prostě k věci. Kdybych měla napsat své dojmy ihned po dočtení knihy, bylo by to hodně nesrozumitelné, protože jsem se nacházela v jiné době. V době, kde existují vznášedla, androidi a kyborgové. Tam, kde se fantazii nekladou meze...

Cinder mi jednoduše přimkla k srdci a tam mi zůstane ještě hodně dlouho. Těším se na pokračování, protože tahle série se určitě ještě pořádně rozjede! 

Hodnocení

4 hvězdičky

Mockrát děkuji nakladatelství Egmont za poskytnutí recenzního výtisku!
Knihu si můžete zakoupit zde.