On my Wishlist (22)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

Může se jednat o jakkoliv staré knihy.

***

Viděla jsem film, který se mi nehorázně líbil, takže bych ráda četla i knihu. Je to sice celkem bichle, ale Meyerovou mám ráda, takže to musí být opravdu dobré počtení. Už vím, co si budu přát za školu... :D "Mami?"

Kouzlení [RC RECENZE]

Každá kouzla mají svá tajemství..

Být florelou v lidském světě není úplně jednoduché. Kromě toho, že vám jednou do roka na zádech rozkvétá květ, musíte tajit záležitosti florel a florelů před lidmi. Laurel má naštěstí poměrně tolerantní rodiče a přítele Davida. Jak se jim ale bude líbit, že Laurel musí strávit dva měsíce ve florelí Akademii a začne tajemnou říši navštěvovat daleko častěji? Ani potíže z loňského roku hlavní hrdinku neopustí a znovu bude čelit nebezpečím nadpřirozeného světa. Podaří se jí se ochránit svou rodinu a přátele?

Autor: Aprilynne Pike

Série: Křídla

Díl: 2

Počet stran: 368
Překlad: Alena Amchová

Vydalo: Frotuna Libri, duben 2012

Doba čtení: 4 dny, duben 2013, v čj

Kousek děje

Od prvního střetu s trolly uplynulo šest dlouhých měsíců. Pro Laurel tato doba byla plná utrpení a nejistoty, pořád jí připadalo, že ji někdo sleduje, a že na ni odněkud vyskočí nepřítel. Být Podzimní florelou pro ni není zrovna nejlehčí úděl, zvlášť když je její identita prozrazena. Jednoho dne přišla Laurel pozvánka do Avalonu (království florel a florelů), kde ji žádali, aby se dostavila do Avalonské Akademie kvůli nedostatku vílího vzdělání. Podzimní florely jako ona jsou velice důležité, míchají různé lektvary, které můžou jiným zachránit, anebo dokonce vzít život.

Výuka by měla Laurel pomoci, kdyby se opět objevili nějací nepřátelé, zejména trollové, kteří se velice rádi mstí. Nakonec to dopadá tak, že nám Laurel odchází do Avalonu v době letních prázdnin. Počáteční nervozita z ní opadne ihned, co vkročí za bránu vílího světa. Všude se to hemží květinami všech barev, až je Laurel ani nestíhá pozorovat. Ale jak se říká:"Učení, mučení.", tak ani v Avalonské Akademii to nebude žádná procházka růžovým sadem.

Postavy

V prvním díle jsem se o něm nezmínila záměrně, ale tentokrát už to udělat musím.

Jarní flor, který naší Laurel zná celou dobu, a také ten, který na ni vždy dával pozor, se jmenuje Tamani. Je to její odvěký přítel, jenž se Laurel snažil pomoci, když poprvé vykvetla. V tomto díle je to právě on, kdo poprvé doprovází hlavní hrdinku do královského Avalonu.

První profesor, jakého Laurel na Avalonské Akademii pozná, je pan Yardley. Sice se chová jako "vševěd", ale uvnitř je to nadšenec pro knihy a výuku samotnou. Pomáhá Laurel se základy, které bude rozhodně potřebovat pro vlastní přežití.

Katya, další Podzimní florela. Profesor Laurel řekl, že kdyby něčemu nerozuměla, tak se má právě zeptat této drobné víly. I když se to nezdá, tak je Katya velice přátelská a je opravdu jednoduché, nechat se jí rozptýlit.

Moje názory a pocity

V druhé části ze série Křídel se dozvídáme další tajemství ze světa víl. Laurel na sobě začne konečně makat, jakožto na Podzimní florele a všechno okolo zdá takové až trochu moc růžové. Je to tím dokonalým královstvím víl, anebo snad tím nekonečným zaláskovaným trojúhelníkem?  Ach ano, už jsem si vzpomněla, je to ten trojúhelník. Naše chudinka Laurel si už od prvního dílu láme hlavu, s kýmpak to má zůstat, že? S Davidem koumákem, či s vílákem Tamanim. V tomto díle se bude držet svého motta a bude v rozhodování pokračovat dál. Z jedné strany mi to připadalo jako obrovské klišé a z té druhé jako z nějakého pořádného romantického filmu.

Avalonská část, kde se Laurel učí, je velice zajímavá a mě dost bavila. Ani vám nebude připadat, že zabírá tak málo stránek, protože se kniha čte velice rychle. Přestože se toho v ději moc nestalo, tak jsem knihu hltala jako divá. Naše princezna Laurel už mi nepřipadala tak "moc" nesympatická a dokonce jsem ji začala mít ráda.

Ovšem nejvíc mě zaujalo - jak to nazvat - rozdělení florelů a florel. Mají své hodnosti. Jako máte kapitána a strážmistra, tak i víly mají svou vlastní organizaci "důležitosti. Na úplném konci jsou Jarní víly, které dělají ty nejběžnější věci a práce. Je jich nejvíc ze všech. O stupínek víš jsou Letní florely, které mají nadání pro divadlo a vše uměleckého. Pak tu máme Podzimní florely, které se, jak už víme, starají o lektvary. A na úplné špici jsou Zimní víly. Víte, proč jsou tak důležité? Protože chrání brány Avalonu před vstupem nežádaných osob. Jenomže se jich "rodí" žalostně málo, a proto jsou pro ostatní, jejich vůdci.

Když se pak Laurel vrací zpět do lidského světa, je plná dojmů a všeho, co by měla z Avalonu mít. Ovšem mně připadalo, že si zapomněla s sebou přinést jednu podstatnou věc, svou lidskost. Po návratu mi připadá taková jiná a zase mi začínala lézt na nervy. Sice už byla více sebevědomá a celkem věděla, co dělá, jenomže vše se může zhroutit a vy o tom ani nevíte.

Závěr
Toto pokračování je opravdu povedené a myslím si, že stojí za přečtení. Mladším se tato série určitě musí líbit, ale i starší si možná najdou zálibu ve stylu Aprilynne. Občas možná narazíte na nějakou tu chybku, ale pokud se do knihy začtete, tak vám to ani nebude vadit. Mně se kniha Kouzlení opravdu líbila a třetí díl může být už jen lepší!

+ Hodnocení: 4 hvězdičky

++ Tímto děkuji nakladatelství Fortuna Libri za poskytnutí recenzního výtisku! Knihu si můžete objednat ZDE.

Vlčí krev [RC RECENZE]

Vydejme se do Velwetie, 

tajemné země obývané Temnovlky – nesmrtelnými bytostmi, ze kterých jde strach a lidé jsou pro ně pouhou kořistí.

Minulost vlkodlaka Nerana, nazývaného Syn pekel, je s Temnovlky pevně svázána. Pouze čarovný nektar Étarlininy slzy by mu mohl pomoci se odpoutat a zvrátit svůj osud. Musí uzavřít spojenectví s elfkou Liadel, kterou ze srdce nenávidí. Podaří se mu odhalit její tajemství? Bude Neranovi odpuštěna dávná zrada? Ve Velwetii mezitím propuká boj temných sil - třinácti démonů. Neran je vtažen do bitvy o moc. Kdo zvítězí, rozhodne o osudu celé země.

Autor: Michaela Burdová

Série: Syn pekel

Díl: 1

Počet stran: 256

Vydalo: Fragment, únor2013

Doba čtení: 7 dní, duben 2013 v čj

Kousek děje

Synové pekel, Weer worfové, vlkodlaci. Každý jim říká jinak, ale všechna tato pojmenování znamenají to samé. O Weer worfech se říká, že to jsou Synové pekel, protože odtamtud právě jejich kořeny pocházejí. Z pekla. Jsou to tvorové, kteří se mění v krvelačnou obludu, která celkem připomíná vlka. V této podobně většinou chodí na lov. Avšak oni neloví zvířata, jejich potravou je lidské maso. A pak je tu ještě jeden druh... Temnovlci, kteří původně také  bývali Weer worfové, tedy dokud se jejich velitelka Argen nespojila s temnotou a neuzavřela s ní dohodu. Stala se z nich monstra, která vyvražďují vesnice jen pro zábavu.

Náš hlavní hrdina se jmenuje Neran a je to poslední z živých vlkodlaků. Putuje po celé Velwetii jen proto, aby našel Étarlininy slzy. Slzy, které by ho mohly dostat ze šlamastiky, do které se dostal svou vlastní blbostí. Bude je schopen nalézt, i když na něj na každém rohu číhají Temnovlci, kteří po něm touží? 

Postavy

Temnovlci by nikdy neexistovali, kdyby neměli svou velitelku Argen, která se spolčila s temnotou. Avšak Argen i její vlci bývali původně Weer wolfy, kteří se ještě skrývali před lidskými lovci. Jenomže po několika událostech se z naší vlčice stala krvelačná bestie, jenž prahne po lidské krvi víc, než jakýkoliv žijící tvor. Ale co když její úmysly nikdy nebyli myšlené zle?
Zvíře nebo člověk? Neran má od každého trochu. Vypadá jako člověk, ale rozhodně jím není. Touha po lidském mase v něm dokáže probudit netvora, který je schopen v několika sekundách ochoten zabít vše, co se hýbe. Ale pod všemi těmi zvířecími instinkty a maskami, se skrývá docela pohodová osoba..
Elfka jménem Liadel, se nám objevuje někde v první polovině příběhu. Barva jejích červených vlasů připomíná více krev, nežli milou povahu elfky. S Neranem se setkává na území krále, jehož je ženou.



Moje názory a pocity
Po dlouhé době jsem si přečetla knihu, která nebyla od nějakého zahraničního autora, nýbrž od naší české nadané spisovatelky Míši. Nebudu někomu pochlebovat, jenom protože je stejné národnosti jako já, takže se na mé názory vrhnu pěkně od začátku. Co vás asi na začátku knihy zmate, je rychlý přesun děje z minulosti do přítomnosti. Radím Vám, abyste si s Prologem nedělali hlavu a četli dál. Na počátek všech dějů se můžete kdykoliv vrátit, od čeho máte také knihu, že? Pokud přežijete první stránky, tak se nemáte čeho bát.

Mám ráda rychlý spád děje. Vlastně ho přímo miluji, protože nemám ráda takové ty omývačky, kde se pořád bere furt jedna a ta samá věc. Náš hlavní hrdina měl svůj cíl, za kterým si šel hlava nehlava, takže o to bychom měli vystaráno. Prošel si zajímavými místy, seznámil se s velkou bandou otravných elfů, málem několikrát umřel.. to vše se nám stane v hrubých tři sta stránkách, takže o zábavu máme určitě postaráno. No není to nádhera? Pokud by takovéhle díly byly všechny, tak bych vypila nejbližší možný lektvar a přidala se k Neranovi.

Ani mi při čtení nepřipadalo, že by Michaela vykrádala nějaké jiné autory. Občas se to totiž stává, ale tady jsem žádný problém neměla. V knížce máte také osobní ilustrace postav od autorky, takže pokud si nechcete kazit svou ideu o některé z nich, tak se nedívejte na konec knihy. Já jsem si své vlastní obrazy nějak neudělala, takže jsem se na obrázky s klidem dívala. A jsme u toho! Připadalo mi, že všichni byli tak nějak strašně rychle popsáni. U osob, co tam jsou jen na skok, se to dá pochopit, ale u takové polo-hlavní už ne. To je jedna z dvou věcí, co mi vadila.

Ta druhá je taková, za kterou bych s radostí vraždila. Jak někdo může ukončit knihu v tom nejlepším a nejotevřenějším místě! To by se snad ani nesmělo vydávat tohleto.. Strašně, vlastně ukrutně mě to naštvalo. Já už mám tak problémy s konci knih, ale tenhle mě pěkně profackoval. Ale já tady nebudu nikomu veřejně hrozit, myslím to vše v dobrém.

Závěr
Snad ti z vás, kteří knihu budou někdy v budoucnu číst, tak si užijí pěkně strávené chvilky, protože tahle kniha za to opravdu stojí. Ani vám nebude připadat, že je to psané českou autorkou. Pěkně se ponoříte do děje a budete jen doufat, že příběh nikdy neskončí. Když já budu tak hodná a odpustím Michaele konec, tak to vidím na takové pěkné tři hvězdičky. Nějaké ty nejasnosti tam přece jen byly, ale to se snad s příštím dílem zlepší!

Hodnocení

3 hvězdičky

Tímto děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

Knihu si můžete objednat ZDE.

Before I Die [RECENZE]

Tessa has just a few months to live.

Fighting back against hospital visits, endless tests, drugs with excruciating side-effects, Tessa compiles a list. It's her To Do Before I Die list. And number one is sex.

Released from the constraints of 'normal' life, Tessa tastes new experiences to make her feel alive while her failing body struggles to keep up.

Tessa's feelings, her relationships with her father and brother, her estranged mother, her best friend, her new boyfriend, all are painfully crystallized in the precious weeks before Tessa's time finally runs out.

Autor: Jenny Downham

Počet stran: 327

Vydalo: 2007

U nás: Ještě než umřu, EROIKA, 2010

Doba čtení: 4 dny, březen 2013, v anglickém jazyce

Kousek děje

Šestnáctiletá Tessa Scottová umírá.  Má leukémii neboli rakovinu. V pouhých dvanácti letech se u ní objevily první příznaky. Jenže teď už její nemoc zašla do takového bodu, že se nedá nic dělat, pouze čekat. A tak se mladá Tessa rozhodla ukončit chemoterapie a začít naplno žít. Vytvořila si list věcí, které chce udělat ještě předtím, než zemře. Jenomže dostat věci, co Tessa chce, není zrovna lehké. 

Sice jí nezbývá mnoho času, ale pokouší se svůj list splnit. Je to jediná věc, která ji ještě drží při smyslech. Většina bodů v onom listě je nelegální, ale ani to Tesse nezabrání v jeho vyplnění. Všechno jsou to jenom okamžiky, okamžiky, které nás udržují stále naživu.

Postavy

Zoey. Tessina kamarádka, která naši hrdinku neopustila, ani když se dozvěděla, jakou nemocí trpí. Jen málokdo se tak zachová, jen málokdo zůstane. Většina lidí nejraději uteče, ale Zoey ne. Pomáhá Tesse s jejím seznamem, protože ji má opravdu ráda a nechce, aby to všechno skončilo.

Cal je mladší bráška Tessi. Chce se stát kouzelníkem, a proto se před každým chlubí svými novými kouzly. Má svou sestru rád, ale bojí se, že by ho mohla strašit, kdyby jí to řekl.

Soused, kterého Tessa dlouhou dobu sleduje, a který je velice pohledný, se jmenuje Adam. Žije jen se svou matkou a má rád zahradničení. V jeho zahradě to vypadá jako v říši divů.

Moje názory a pocity

Už jen pouhá poznámka od Heata na obálce je pravdivá. Stojí tam: "Kniha, díky které budete rádi, že jste naživu.". Ano, já jsem po dočtení byla plná pocitů a byla jsem ráda, že jsem naživu. Tak nějak. Strhující život Tessi mi mnohokrát vzal vítr z plachet a nevěděla jsem, co si myslet. Od začátku příběhu mi bylo Tessi nehorázně líto. Nepřipadalo mi to vůbec fér, že zrovna ona musí být nemocná (ale to by pak nebyla kniha).
Některé věci, co měla ve svém listě, mi připadaly naprosto hloupé. Ovšem jsem musela brát v potaz, že umírá, a že si chce svůj zbytek života opravdu dost užít. Nevím proč mám poslední dobou spadeno na knížky, co mají hlavní téma: SMRT. Buď mám takové štěstí na výběr, anebo už nevím, co se to se mnou děje.. 

Určitě bych chtěla knihu doporučit těm, kterým toto téma nevadí (vlastně to doporučuji všem, co mají rádi dojáky). U nás tato knížečka také vyšla, takže pokud byste neměli přístup k originální verzi, tak sáhněte po české Ještě než umřu.

"Myslím, že bych si také mohla napsat nějaký ten list, protože můj život stojí za pěkný houby! Ale vraťme se zpět k hlavnímu tématu!"

Posledních dvacet stran jsem strávila ukrutným pláčem. Ano. Brečela jsem jako želva (jako vždy). Konec knihy byl dojemný a smutný (jako celá kniha). Po dočtení jsem neměla slov a dělalo mi sakra problém, dostat se do kupy. Byl to mnohem emotivnější závěr než Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Myslím to opravdu vážně. Before I Die se stala mou oblíbenkyní a já na ni nikdy nezapomenu... už jenom kvůli roztomilému bratříčkovi Calovi!

Závěr
Musím se pochlubit, protože tohle byla moje první knížka, kterou jsem četla v angličtině. Jak někteří možná vědí, dovezla jsem si ji z Anglie (Oxford). Některá slovíčka mi dělali sakra zabrat, ovšem jinak jsem angličtině celkem slušně rozuměla a celkově jsem se sebou byla spokojena (jsem spokojená). Opravdu knížku všem vřele doporučuji a snad i vy (jestli ji budete číst), budete brečet jako želvy! Jsem upřímná nadevše, vždyť mě znáte! A ještě takový plusový bod. Podle novely byl natočen film Now is good (hl. role Dakota Fanning), který je stejně dojemný jako úžasná předloha!

Obálky

Hodnocení

5 hvězdiček

On my Wishlist (21)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

Může se jednat o jakkoliv staré knihy.

***

Sakra, tahle knížka (a její obálka) už mě láká hodně dlouho. Teď když už je zase na buxu.cz k mání, tak trochu váhám jestli koupit, či nekoupit. :) Trochu se bojím, že by na mě byl Les moc strašidelný, znáte mě.. :D Jaký máte vztah ke knížce vy? :)

Eldest [RC RECNZE]

Šíří se temnota, přichází beznaděj, vládne zlo ...

Pokračování fantasy bestselleru Eragon z pera Christophera Paoliniho opět dobývá svět!

Eragon cestuje se Safirou do elfského města Ellesméry, aby podstoupil výcvik v kouzlení a boji, životně důležitých dovednostech Dračího jezdce. Ztrácí jistotu, neví komu může věřit a osud království, v němž temná ruka krále rdousí veškerý vzdor, leží i nadále právě v jeho rukou... 

Druhý díl tetralogie Odkaz Dračích jezdců.

Autor: Christopher Paolini

Série: Odkaz Dračích jezdců

Díl: 2

Počet stran: 656

Překlad: Olga Staníčková

Vydalo: Fragment, 2005
Doba čtení: 9 dní, duben 2013 v čj

Kousek děje

Eragon je mladý muž, který se teprve před nedávnou dobou stal dračím jezdcem. Spolu s jeho drakem Safirou prožívají strhující dobrodružství, při kterých jim skoro vždy jde o krk. Nacházíme se tři dny po bitvě ve Fahren Duru. Všude je mnoho smutku a utrpení, avšak jediné s čím by si teď měl Eragon dělat hlavu, je jeho pokračování ve výcviku. Po oné bitvě si není jist, jestli se bude moct dostat do elfského hlavního města Ellesméry, kde by měl dokončit svůj výcvik. Nakonec se do města vydává, ale není sám. Jde s ním celá doprovodní skupinka, která ho má po cestě ochraňovat. Čítaje elfku Aryu. Otázka však zní: "Dostanou se do elfských lesů v bezpečí?"

A zatímco se Eragon připravuje na nadcházející bitvu na život a na smrt, ani král Alagaësie nezahálí. Shromažďuje vojska po celém království a chystá se střetnout ve velké bitvě s Vardeny. Galbatorix je krutý a nelítostný, ale co když myslí všechno v dobrém slova smyslu?

Postavy

Určitě si z prvního dílu pamatujete onu elfku Aryu, kterou Eragon zachránil. V tomto díle cestuje spolu s Eragonem. Dává pozor na našeho nešiku a ani přitom netuší, jaké city k ní mladý hrdina cítí.
Další, kdo se vydal na cestu je hrdý trpaslík Orik. Dal slovo svému králi Hrothgartovi, že dohlédne na Eragonův výcvik, a poté podá hlášení. Sice se mu k elfům nechce, ale přesto opouští svůj domov a odchází. Rád říká, že u elfů bude jenom jíst a pít a přitom kynout.
Zabrousíme trochu do minulosti. Vzpomínáte si na Eragonova bratrance Rorana? Ten se ihned, co se dozvěděl zprávu o jeho otci, vrací do Carvahallu, kde se rozhodne zůstat. Avšak to ještě neví, že si pro něho přijdou ra'zakové. 

Moje názory a pocity
Začnu tím, že jsem se po prvním dílu Odkazu Dračích jezdců (Eragona), strašně moc těšila na díl druhý. Hned na začátku mě kniha přikovala k posteli a já jsem opravdu nevěděla, jak odtrhnout od textu zrak. Bohužel mi toto rozpoložení moc dlouho nevydrželo, myslím, že to bylo pouze prvních pár kapitol. Pak se začal děj nějak vléct, samé přípravy, samá nuda. Sem tam mě něco vykolejilo, ale jinak jsem měla docela problém udržet otevřené oči. Docela velká změna, že? Také jsem se divila.

A pak přišla ta nejhorší věc, co se může ve knize objevit. Rozdvojené psaní (moje pozn. Tak říkám tomu, když se mění dějství, které je najednou z pohledu jiné postavy.). Nejdřív to začalo úplně nevinně. Po několika kapitolách se začal děj psát z Roranovy strany. Řekla jsem si: "Fajn, určitě to bude jen párkrát." Ale opak byl pravdou. Tohle střídaní děje začalo být pravidelné, chvíli Eragon, chvíli Roran. Závidím těm, kterým tento styl psaní nevadí, protože já ho upřímně nenávidím. Vždycky mě strašně nudila Roranova část, a tak jsem čtení prodlužovala (dokud jsem nevydýchala Roranův nástup).

Ale ať nejsem na Rorana zlá! Občasné záchvěvy z jeho strany zde byly, i když jen drobounké. Uveďme to na pravou míru. Eragonova výuka taky nebyla žádná sranda. Někdy se stalo něco zajímavého, nebo poučného, ale jinak mi to připadalo jen jako blbé učení. Ovšem i to blbé učení bylo potřeba. Samotný Eldest mi připadal skvělý až na úplném konci, tam jsem měla opět pořádnou dávku adrenalinu, přesně jako v Eragonovi!

Závěr
Když pomyslím na to, že jak se mi strašně líbil Eragon, tak Eldest byl jen slabý vývar. Ačkoliv stejně na něj nezapomenu! Tahle kniha opravdu nebyla vůbec špatná, ale mně asi nesedlo to "rozdvojování". Pokud vám takové věci nevadí a máte je rádi, tak jděte do Eldesta s chutí!

+ Hodnocení: 3 hvězdičky

++ Tímto děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku! Knihu si můžete objednat ZDE.

Představ se! - Hračky

Už ani nevím, jak mě taková blbá témata napadají, jde to se mnou do kytek. .

Ale tak máme tu dnešní téma a tím jsou hračky. Co máte na hračkách nejraději? Nezáleží na tom, kolik vám je let, protože hračky má každý rád. Já osobně preferuji takové ty malé plyšové oblůdky. Přesně jako je můj pan Ježek! Ale pojďme se vrátit zpět do minulosti. :)

Jako malá jsem měla ráda panenky - jako asi každáá malá holka -, nejvíc asi Myscene (nevím jestli se to tak vůbec píše :D). Se ségrou a sestřenicí jsme měly každá ráda jinou. Možná ještě někdy v posteli v krabicích bude má milovaná Westley. Áno moc dobře se vzpomíná na dětství s Westley.. vlastně s Westleama, měla jsem jich celou sadu. Snad pět, nebo šest? :D

Pamatuje si je ještě někdo z vás? Já vím, že teď jsou na scéně ony Monster high, které jsou s prominutím, opravdová monstra, ale je tu ještě někdo, kdo by znal tyhle krásky? :D

A pak samozřejmě nesmím opomínat na háčkované hračky, které dělá moje babička. Už od nepaměti moje babička háčkuje a na každé narozeniny v rodině (myslím tím dětské, a že nás není málo!), vždycky uháčkovala něco jiného. Tzn. máme doma jednu plnou krabici babiččiny práce. Ale musím vám říct, že je to opravdu špičková práce. Babička má tolik nápadů a je strašně zručná. Celkem jí to i závidím! :D Mně stačí, že si udělám šálu, která není křivá! :D

Umí někdo z vaší rodiny háčkovat? :))

Příští téma bude

Moje oblíbené květiny

začíná se přituhovat :D

On my Wishlist (20)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

Může se jednat o jakkoliv staré knihy.

***

Óóó ano! Přeju si tuhle knihu, protože je od autorky Before I Die, kterou jsem četla nedávno. :) Docela by mě zajímalo, jaká by byla další kniha od Jenny Downham. Četl někdo? Třeba i v čj verzi Ty proti mně?

Přečetla jsem za březen 2013

Vypadá to, že jsem toho zase nějak moc nepřečetla, ale snad se to bude zlepšovat... Sice teď mám docela skluz ve všem, ále to je jednó! :D Co že jsem to za březen přečetla?:) Je to šest knih, z toho jedna menší bible (ne. "nemyslím" Eragona :D)


Knihy, které jsem si zamilovala

Eragon - Christopher Paolini | RECENZE

Before I Die - Jenny Downham

Eragon je taková klasika, ale mně se strašně moc líbil. Hrozně moc se mi líbila vidina dráčků a jezdců. Jak říkám, nejraději bych našla u nás v lesoparku nějaké to dračí vejce! :D No a Before I Die byl doják, na který budu ještě hodně dlouho vzpomínat.

Milé překvapení

Zloděj blesku - Rick Riordan | RECENZE

Morová rána - Margit Sandemo | RECENZE

Tyhle dvě knížečky mě moc bavily a byly to takové rozjezdovky sérií.

Příjemné počtení

Křídla - Aprilynne Pike | RECENZE

Zář - Richelle Mead

Jako vždy, tak i u čtvrtého dílu Sukuby mě Richelle nezklamala svým stylem psaní. Knížku jsem zhltla raz dva a už jen čekám, kdy si kamarádka koupí Stíny.. :D

Představ se! - Vítejte sladkosti!

Takže sladkosti jako takové miluje asi většina z vás, že? A dnešek tak nějak věnujeme mým oblíbeným druhůům sladkostí.. (né, že by jich bylo málo, ale já vytáhnu jenom pár z nich :P) Já třeba nemám ráda čokoládu (moc), protože mám jiné oblíbence, kteří stojí v prvních liniích!

Úplně nejvíc miluji arašídy na jakýkoliv způsob. Buď medu, nebo v cukru.. to je jedno, hlavně že jsou nějaké! Moje sestra má na arašídy alergii, takže si s taťkou jednou za rok (když ségra není doma) uděláme arašídový večírek. Je to tak strašně dobrý, že se přejíme a pak jsme nafouklí ještě hódně dlouho! :D Nejlepší na nich je, že se vám rozplývají na jazyku.. mňam, mňam. Už se těším, až si uděláme arašídový večírek tenhle rok! ^^ žít bez arašídů se nedá :'(

Pak můžu různé gumové pochoutky. Medvídky, žížalky, hamburgry, rybičky, velryby, hady.. ale tyhle potvůrky musí milovat snad každý. <3

Co dál?

.

.

.

.

.

No rozhodně nesmím zapomenout na cukrovou vatu! Sice se m i z ní občas dělá špatně, ale jinak je to super kamarádka na jeden zátaras. :D Na poutě moc nechodím, ale když už jdu kolem (jó hrozně moc chodím kolem poutí), tak si skočím na jednu cukrovku! :D Nejlepší na ní je, že může mít jakoukoliv barvu.. modrou mám nejraději.. oni ale stejně dělají převážné růžové (ble)!

Příští téma bude

Hračky

juhúú,:DD

30 Day Book Challenge / Kniha, kterou právě čteš

Tákže, vlastně jsem teď jednu knihu dočetla, ale to mi nebrání v tom, abych nezačala číst další! :D A nebude to tak daleko od pravdy, když jsem dám tuto knihu. :) (hold někdo musí dohánět recenzní výtisky) Ale na tuhle knihu jsem se opravdu těšila, protože je od české spisovatelky.. což knihu hodně šlechtí! :) Zatím jsem na prvních pár stránkách a je to velice zajímavé ^^

Křídla [RECENZE]

Jednoho dne jí narostla křídla
Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh – originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story – o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt…

Autor: Aprilynne Pike

Série: Křídla

Díl: 1

Počet stran: 304

Překlad: Alena Amchová

Vydalo: Fortuna Libri, 2011

Kousek děje

Patnáctiletá Laurel Sewelová byla se svým dosavadním životem naprosto spokojená. Celých deset let ji její matka učila doma, protože spolu s otcem bydleli v malém městečku, a chtěli pro svou dceru jen to nejlepší. Ale pak přišla nečekaná změna. Přestěhovali se do Crescent City, města, které bylo nedaleko jejich starého domova. A jelikož si Laureliin taťka koupil knihkupectví, které vydávalo dobrý obnos, rozhodli se ve městě zůstat.

Když tak učinili, Laureliina matka se rozhodla, že by její dcera měla konečně nastoupit do školy, která má nějakou úroveň. Sama totiž přiznala, že už si ji dál netroufá učit. A tak naše Laurel nastoupila do prváku na místní střední. Bylo to pro ni nepříjemné poznání. Připadala si jako v davu neznámých obličejů, kde se každou chvíli mohla ztratit. Když pak nějak zapadla do kolektivu a udělala si první kamarády, začala ji na zádech růst boule. V domnění, že je to nádor, se Laurel začala všech stranit. Jednoho dne propadla panice, když zjistila, že na zádech má místo odporné bulky křídla hodně podobné květině.
Postavy
Ještě jednou vám představím naši hlavní hrdinku Laurel a řeknu vám o ní pár zajímavostí. 
Takže Laurel - jak už jsem prve psala - je patnáctiletá mladá dívenka, která od narození miluje přírodu. Má svůj vlastní zvyk. Nikdy nejí maso a lidské potraviny. Důvod je jednoduchý, dělá se jí prostě z umělých věcí zle, a proto jí pouze ovoce a zeleninu. A pak taky ráda pije Sprite. 
V novém městě si těžko zvyká, ale v mnohém jí pomůže její úplně první kamarád David Lawson. Na omak pořádný fešák, ale uvnitř je to veliký dobrák a nadšenec pro vědu.
A koho jiného bych měla ještě zmínit než rošťáckou holčinu, která se jmenuje Chelsea. Je to jedna z dalších kamarádek Laurel. Velice se zajímá o nadpřirozené bytosti, zejména o víly. Ještě před několika lety by si přála být jednou z nich. Je to snad osud, že se kamarádí s Laurel?!

Moje názory a pocity
Na rovinu. Knížka mi dlouho ležela na poličce a dostala se na ni řada pouze čistou náhodou. Od začátku jsem si od knihy moc neslibovala, ale velice mě zajímalo, o čem bude, protože ji moje kamarádka moc vychvalovala. Ovšem hned na prvních pár stránkách se mi Laurel jevila jako malé nedonošené dětsko. 

Připadala mi taková obyčejná - jestli se to o ní dá vůbec říct -, což rozhodně nebyla. Docela mě zaujal její styl života, to s tím jídlem a Spritem bylo velice záhadné, ale jinak mě nedokázala ničím upoutat. Za to její kamarád - David -, jo ten se mi pěkně utábořil v žaludku. Byl to takový roztomilý šílený vědec, že bych si ho nejraději přičarovala domů. Občas se zachoval jako pitomec, ale bylo vidět, že má zlaté srdce.

Je to ode mě ošklivé, ale párkrát se mi přihodilo, že mě knížka naprosto nudila. Byly to takové ty scény plné záhadných vysvětlení a nezáživných věcí. Naštěstí po takové chvíli pak přišla scéna další, ale ta se od té minulé naprosto lišila. Děj se v ní tak změnil, že jsem přes napětí, které mnou procházelo, nemohla odtrhnou od knížky oči. Takové útržky byly někdy až trochu moc vyhrocené, ale přesně to dodávalo příběhu pravou vážnost.

Až na úplném konci mě knížka - upřímně - pohltila.  Tak posledních padesát stran bylo neskutečných a strašně napínavých. Když už jsem si konečně myslela, že bude knihy konec, a vše skončí tak, jak má, přišel obří otevřený konec. Musím říct, že mě pěkně naštval navnadil k dalšímu dílu. Přes všechnu mou počáteční nechuť k Laurel, naše hrdinka prošla velkou změnou. Dozvěděla spoustu nových věcí o sobě a ostatních (některé by si klidně mohla přát nevědět). 

A z malého káčátka se stala labuť.

Závěr

Máte rádi nadpřirozené bytosti, křídla a spoustu roztomilé mladé lásky? Ano? Tak potom je tato knížka stvořená přímo pro vás! A jak už to u fantasy knížek bývá pomyslným pravidlem, tak i v této se dočkáte dech beroucích okamžiků, které nebude chtít za nic vyměnit!

+ Hodnocení: 3 hvězdičky

++ Doba čtení: 5 dní, česky

Knižní chvilky (6)

Projekt můžete najít zde u TerezZ

Tady moje krasavice Vendea a Lucy z knižního srazu 30.3. 2013

A jedna společná na žrádle! :D Tedy spíš po žrádle..:D

Když jsem četla Before I Die, tak jsem si musela osladit život. :'(

Věřili byste tomu, že jsem začala psát recenze ručně?:DD Já taky ne,..

To je prozatím vše, snad jste se pobavili, posmáli! :)

Posuď knihu podle obalu #9

Meme, které pořádá Syki ^^

Vyber si nějakou obálku a zhodnoť ji
***

I thought it was over. That my time with the fey, the impossible choices I had to make, the sacrifices of those I loved, was behind me. But a storm is approaching, an army of Iron fey that will drag me back, kicking and screaming. Drag me away from the banished prince who's sworn to stand by my side. Drag me into the core of conflict so powerful, I'm not sure anyone can survive it.

"Sorry lidi, ale já to do češtiny raději překládat nebudu.. :D"

Co jsem si tentokrát vzala do "huby"? Je to třetí díl série Železná víla, tedy Železná královna. Proč zrovna tuhle knížku? No nejspíš je to, protože jsem zjistila, že u nás už tuto sérii už nedovydají, což mě tedy docela pobouřilo. Tak alespoň rozbor anglické obálky. Modelka na obálce mi velice připomíná tu, která byla na dílu prvním. Zda je to ona nevím, ale má velice příjemný výraz. Zdá se mi, jako by mě volala k sobě domů. :D Pak je tu onen font písma, který vypadá opravdu úžasně. Vím, že všechny knihy z této série to mají podobné, a proto se mi to moc líbí. "Větve" s trny jsou rozházeny po stranách obálky, kde jim to neskutečně sluší.  Jediné, co mě mrzí, je, že dívce není přes jeden šlahoun vidět druhé oko. Přivozuje mi to dojem, že ho nemá (ale jo jde vidět, ale né dost!) I když nemám ráda růžovou, tak mě tato obálka uchvátila, a já jen mohu doufat, že se KK rozhodne sérii vydat!

On my Wishlist (19)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

Může se jednat o jakkoliv staré knihy.
***

Tahle knížečka vypadá opravdu slibně a je opět od skvělého CooBoo. Nejsem jediná, kdo by si ji přál? :))