pondělí 22. září 2014

Aliance [RECENZE]

Autor: Veronika Roth
Série: Divergence
Díl: 3
Počet stran: 360
Překlad: Radka Kolebáčová
Nakladatelství: CooBoo, 2014
Originál: Allegiant
Doba čtení: 3 dny, červenec 2014, v čj



Tris a Tobias jsou opět spolu, ale společnost a systém, v kterém oba vyrůstali a kterému oba věřili, je v troskách. Systém frakcí je kompletně rozvrácený, rozhoří se souboj mezi jednotlivými vůdci toužícími po moci, ale všichni ve skutečnosti touží po jediném – po pomstě. A svět za plotem obklopujícím celé město se zdá ještě nemilosrdnější. Pokud však Tris chce ochránit své blízké, musí se vydat právě za hranice svého rodného Chicaga. A zde odhalí tajemství, které je ještě více šokující, než čekala.


****

Kdo by se netěšil na závěr velmi úspěšné trilogie? Věřím, že každý, kdo měl to potěšení číst předchozí díly této divergentní série, tak netrpělivě čekal, až Aliance vyjde. Já jelikož jsem se vším pozadu, tak jsem naštěstí na nic čekat nemusela - ba naopak, musela jsem si teprve najít čas, kdy se do čtení pustit. A jak to tak u mě bývá, dostala jsem se k pokračování až o nějaký ten měsíc později. Avšak, komu to vadí?

Na konci druhého dílu jsem se dozvěděla velice závratnou informaci, která se mnou hodně zatočila - dokonce jsem z toho zůstala pár dní ve svém "cože?" stavu. Poslední díl je přímo stvořený pro všechna rozhřešení a odpovědi na neúprosné otázky čtenářů.

První, čeho si všimnete při čtení Aliance je to, že kapitoly už nejsou psány jen z pohledu naší milované Tris. Do role vypravěče se také dostává silák Tobias a jeho odstáté uši. To je největší změna, jenž může občas dost zmást. Někdy je vyprávění formulováno tak, že vám žádné vodítko neporadí, jestli je zrovna v centru dění Tris či Tobias. Zbývá jen horlivě listovat zpátky a zjistit, za koho to vlastně zrovna čtete.

Když už jsme u toho, máte vůbec rádi střídání těchto pohledů na příběh? Já to mám na střídačku, občas mi sednou a někdy bych za ně vraždila. U této knihy jsem s tím trochu bojovala. Tobias mě vůbec nebavil. Klidně si ho všichni milujte, ale podle mě je v některých chvílích trochu bezpáteřní. Kdykoliv jsem se dostala k jeho částem, tak jsem trpěla. Ano, do kontextu se hodilo mít dalšího vypravěče, ale autorka si tím u mě moc nepolepšila.

Průběh příběhu nebyl tak zdlouhavý jako v Rezistenci, avšak bylo to jen díky tomu, že se konečně začalo něco dít. První kapitoly byly trochu o zopakování a připomenutí děje, ale poté se vše zažehlo do pravých obrátek. Dozvídáme se pravdu o všem a sem tam se objeví romantická scéna. Bravo!

Jakožto osoba, která stihla zjistit hlavní spoiler celé série ještě dřív, než ji začala číst, vám doporučuji, abyste se vyhýbali všemu, co jen nasvědčuje nějakému spoilerování. Někdy se tomu nedá vyhnout - uvidíte obrázek, nechtěně to zaslechnete, ale pokud máte tu možnost, tak si ten požitek nekažte. Já měla obrovskou smůlu a té dívčině, která za to může, bych s radostí ukousla hlavu!

Možná jsem netvor bez srdce, protože způsob, jakým byl podán závěr knihy, mě vůbec nedokázal přesvědčit. Dobře, jako celek je to ukončené celkem slušně, ale to je tak všechno, co k tomu mohu milého říct. Žádné pokračování jednoduše nedokázalo předčit úžasný a dech-beroucí první díl - Divergenci.

+ Hodnocení: 3 hvězdičky

pondělí 15. září 2014

Kouzelná knihovnička (3)

Nápad z hlavinky Abyss

Už je to něco přes rok, kdy jsem vám ukazovala stav své krásné sbírky knih, a tak jsem si řekla, že je pravý čas na nové focení. Jak už někteří vědí, přibyla mi nová knihovna, která se nádherně vyjímá vedle té první. Jelikož to všechno prošlo docela velkou změnou, tak nebudu ukazovat fotky předtím (možná jen u poliček nad postelí), připadá mi to zbytečné. No, bavte se!
Tadá! Pohled na mé dvě děvenky vedle sebe! Ano, není to moc zaplněné, ale i to málo, co vypadá jako skoro-zaplněná polička zbožňuji!
 Nevím proč, ale zdá se mi, že tahle polička zůstane navěky stejná.
Můj oblíbený Percy, Hunger games a Odkaz Dračích jezdců.
Menší mišmaš.
 Místo vyhrazené pro nakladatelství Fortuna Libri + jedna Kniha ztracených věcí.
 Paperbacky a od různých nakladatelství, kousek Egmontu, sbírka Meyerové.
 Od všeho kousek, aneb polička, kam odkládám to, na co se zrovna moc nechystám.
 Ááá, tady jsou moje přenádherné anglické kousky, kterých si nadevše vážím!
Doufám, že se ještě hodně rozroste!
+ čtyři kousky od nakladateství YOLI, nové Hvězdy se mi hrozně líbí!
 Další má oblíbenkyně je sbírka knížek od Knižního klubu.
Další KK, kde značnou část místa zabírá série Školy noci.
A nakonec pokračování paperbacků.
A teď to, na co se těším nejvíce! Moje poličky nad postelí! Jelikož jsem přestěhovala Knižní klub do velké knihovny, tak mi zůstala spousta místa pro ostatní kousky.
Takže zde je stará fotka.
 Tak a tady je ta poměrně viditelná proměna!
Spodní police už je celá obsazená skvělými kousky.
 Ach ano! Má milovaná Richelle se hezky rozrůstá, jakmile vyjdou u nás další knihy, tak budu muset trošku sebrat místo CooBoočku, které je hned vedle. :P
Tak uvidím zase tak za rok, jak se mi to tu změní... :)

neděle 31. srpna 2014

Léto na druhý pokus [RC RECENZE]

Autor: Morgan Matson
Série: Samostatná kniha
Počet stran: 400
Překlad: Martina Buchlová
Nakladatelství: CooBoo, 2014
Originál: Second Chance Summer
Doba čtení: 4 dny, srpen 2014, v čj


Poslední léto, které by mělo trvat navěky…
Rodina Taylor Edwardsové nepatří zrovna mezi ty, co drží pohromadě. Pak ale přijde táta s tou hrozivou novinkou, zbývá mu už jen pár týdnů života a přeje si strávit svoje poslední léto s rodinou ve starém letním domě u jezera, kde byli naposledy, když bylo Taylor dvanáct. Nacpaní do domečku, co se najednou zdá mnohem menší a mnohem víc venkovský než kdy dřív, se teď snaží najít cestu jeden k druhému.

****

Léto na druhý pokus je přesně ten typ knížky, kterou si užijete od začátku do konce. Již první kapitola vítá s otevřenou náručí a slibuje, že ty další budou jako jízda na horské dráze. Upřímně, já už jsem měla po tom malém rozjezdu na krajíčku. Emotivní příběhy, co jsou založeny na rakovině (pro mě to je velice citlivé téma), mě dokáží odrovnat během chvilky. Inu při čtení Léta mě nikdo nesměl potkat, protože jinak by si ten někdo mohl myslet, že jsem blázen.

Hlavní postava, Taylor, mi byla velice sympatická. Ano, sice se občas chovala nesprávně, ale to k mladému věku přece patří. Její zvyky i mluva se mi zamlouvaly. Malinko jsem v ní viděla sebe samotnou a to mi dokázalo vehnat úsměv na rty. Jednoduše není nad to, když se dokážete vžít do knižní hrdinky.

Po povedeném začátku se příběh ubíral svým vlastním směrem. Narazila jsem na další postavy, co dodaly šmrnc zápletce, jenž se pomalu ale jistě tkala nad hlavou Taylor. Během čtení jsem na některé z nich měnila názory podle toho, jak se chovali. Jak už to tak bývá, nejvíc nadšená jsem byla z převelice roztomilého Henryho. Děvčata, musíte se mnou souhlasit, že klučičí postavy jsou nejlepší!

Líbily se mi i takové jednoduché detaily, jako třeba občasné slovní hříčky mezi Taylor a jejím taťkou. U nich jsem se nasmála asi ze všeho nejvíc a i jsem samu sebe přistihla, jak se snažím nějaké nové vymyslet. A pak ať mi někdo říká, že si z knih nic neodnáším!

Musím říct, že bych také ráda vlastnila, nebo alespoň navštívila, podobné místo, kde měla rodina Edwardsových chatu. Vyjít z domečku a vidět krásné jezero, co se rozprostírá široko daleko. Ach, z té představy se mi úplně svírá srdce. Samozřejmě by to ještě chtělo mít u sebe super společnost s kluky bez trika. No dobře, už raději mlčím.

Závěr mě neohromil tak, jak bych čekala. Ano, byla jsem trochu unešená, ale vůbec na mě nepůsobil příjemně. Netuším, jestli mi to pokazila vlastní zkušenost s tou ošklivou nemocí, anebo jsem divná, ale rozhodně to nebylo ono. Věřím, že mnoho fanoušků právě u konce bylo v té největší extázi, a proto mě mrzí, že já se nemohu počítat mezi ně. Léto na druhý pokus je dojemná kniha, co dokáže zamávat s člověkem jako s hadrovou panenkou.

+ Hodnocení: 4 hvězdičky
++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku!

sobota 16. srpna 2014

On my Wishlist (63)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 
Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 
Může se jednat o jakkoliv staré knihy.
***
Řekněte mi, kdo by po dočtení Ohnivého srdce nepotřeboval Stříbrné stíny? Pokud se někdo takový najde, tak je to prostý blázen... Já jsem po čtvrtém dílu Pokrevních pout tak zničená, že bych si nejraději sedla do temného kouta, a s depresí tam zůstala. Tohle je kniha, na kterou se mi nikdy nepřestanou sbíhat sliny.

pátek 15. srpna 2014

The TMI TAG

V tomto tagu jsem byla označena Lenkou, které děkuji. Pokusím se odpovědi formulovat trochu jednodušeji, protože něco by mohlo být trochu víc osobní. :D

1) Co máš právě na sobě?
No, moc toho zrovna není.

2) Jsi zamilovaná?
Momentálně ano. A docela dost, snad to k něčemu bude.

3) Zažila jsi někdy už příšerný rozchod?
Dá se to tak říct, ten kluk mi vlastně ani neřekl, že se rozcházíme a začal si něco s jinou holkou. Potkat ho dnes, tak ho uškrtím!

4) Kolik měříš?
+- 180 cm, podle toho jak se vyspím.

5) Kolik vážíš?
Pořád méně a méně.

6) Máš nějaké tetování?
Nemám a ani nijak vážně po tom netoužím. Na ostatních se mi to líbí, ale na mně si to neumím představit.

7) Nějaký piercing?
Jenom normálně propíchnuté uši.

8) OTP - one true pairing (seriálová/knížní dvojce)?
Pokrevní pouta - Sydney/Adrian
Nástroje smrti - Clary/Jace

9) Oblíbené seriály?
The Vampire Diares, Once Upon a Time, How I Met Your Mother

10) Oblíbená kapela?
Placebo, Imagine Dragons, Linkin Park

11) Co ti chybí?
Zrovna bych potřebovala pořádné objetí. Hodil by se mi tu Olaf!

12) Oblíbená píseň
Od své oblíbené skupiny si poslední dobou stále pouštím tuto jedinou. Miluji ten text!
13) Kolik ti je?
Za chvíli mi už bude 17. Pfuu, to to ale letí.

14) Znamení zvěrokruhu?
Vodnář. Nejlepší znamení, co může existovat.

15) Vlastnost, kterou by měl mít tvůj potenciální přítel?
Hodný, společenský, věrný, důvěřivý - je toho mnohem víc.

16) Oblíbený citát nebo hláška?
Asi to vždycky bude: "Nikdy neříkej nikdy." 

17) Oblíbený herec/herečka?
Colin Firth, Hugh Grant, Hugh Jackman, Renée Zellweger

18) Oblíbená barva?
Už od malinka miluji modrou a zatím se to nezměnilo.

19)  Jak nahlas máš ráda puštěné písničky?
Podle nálady a situace. Hlasitá se hodí jen občas, hlavně když nechci nikoho slyšet.

20)  Co děláš, když jsi smutná?
Když jsem sama, tak si pouštím ponuré písničky, avšak jinak se snažím svůj smutek rozdělit mezi přátele a příbuzné.

21)  Jak dlouho se sprchuješ? 
Dost dlouho na to, abych stihla přemýšlet o životě.

22)  Jak dlouho ti trvá se ráno přichystat?
Pokud je nouze, tak to zvládnu i za pět minut.

23)  Bila jsi se někdy?   
Ne, jen jsem po spolužačce hodila štěrk.

24) Nadchne tě...     
Umění, staré fotky, obálky knížek, přátelé a jiné.

25) Vytočí tě...
Odpoledka ve škole, škola, úkoly do školy, profesoři, profesorky, když mi někdo sní smažený sýr, když si někdo půjčí něco bez slušného optání.

26) Důvod, proč sis založila kanál na Youtube?
Měla jsem chuť zkusit něco nového.

27) Fóbie?
Tma, divně koukající lidé, hromy, ostré předměty - hlavně nože.

28) Kdy jsi naposledy brečela?
Zas tak dávno to nebude.

29) Kdy jsi naposledy někomu řekla Miluji tě?
Ehm, no...

30) Význam tvého jména na blogu?
Přezdívka, kterou mi dala na základce spolužačka. Prostě se mi to zalíbilo, i když mi tak nikdo neříká.

31) Kterou knihu jsi naposledy četla?
Fangirl od Ranbow Rowell, výtečná kniha, kterou jsem si užila na sto procent!

32)  Jakou knihu momentálně čteš?
Pustila jsem se do Šachovnice bohů od mé milované Richelle Mead.

33) Jaký seriál jsi naposledy viděla?
Druhý díl druhé série Once Upon a Time - ale už je to docela dávno.

34) Poslední osoba, se kterou jsi mluvila?
Babička, co mi volala.

35) Vztah mezi tebou a osobou, se kterou jsi mluvila?
Důvěryhodný-milý, prostě normální vztah mezi babičkou a vnučkou.

36) Oblíbené jídlo?
Neopovrhnu, když mi někdo hodí na talíř makrelu.

37) Které místo chceš navštívit?
Karibik, Itálie, Japonsko - no dobře, chtěla bych procestovat celý svět.

38)  Poslední místo, které jsi navštívila?
Pokud je to myšleno jako mimo město, kde bydlím, tak jsem minulý týden byla u babičky na vesnici. Je to kousek za Rakovníkem - Příčina.

39)  Máš "crush"?
Tutututů, who knows?

40) Kdy jsi naposled někoho políbila?
Bylo to minulý týden, anebo předevčírem? Ta paměť trochu klame.

41) Koho jsi naposledy urazila?
Tátu, že jsem chtěla jet domů z chaty. No, zatím nevím, jak na tom jsme, protože jsem se s ním ještě neviděla.

42) Oblíbená příchuť nebo sladkost?
Mám ráda citrón, ale poslední dobou už ho moc do věcí nepřidávám. Všeho moc škodí.

43) Na jaký hudební nástroj hraješ?
Hrávala jsem na flétnu, piano a občas na bubny. Ale jelikož jsem antitalent, tak mi to moc nešlo.

44) Oblíbený šperk?
Nosím zlatý řetízek se svým znamením zvěrokruhu a donedávna jsem nosila na svatebním prsteníčku prsten, co jsem dostala od tety.

45)  Poslední sport, který jsi hrála?
Spíš takový workout včera se sestřenkou.

46)  Poslední píseň, kterou jsi zpívala?
Ups... Neříkej mi baby - Aquababes. A teď se můžu zastřelit. Je to strašně chytlavá ptákovina!

47) Oblíbený rozběh konverzace?
Zdravíčko. :)

48) Použila jsi ho někdy?
Používám ho takřka každý den.

49) Kdy jsi byla s někým naposledy venku?
Včera se sestřenkou, když jsme byly kupovat dárek pro babičku k svátku.

50) Koho označíš?
Nikoho, jsem totiž Grinch a Hamoun a označovat lidi mě nebaví!

pondělí 11. srpna 2014

Bez naděje [RECENZE]

Autor: Colleen Hoover
Série: Bez naděje
Díl: 1
Počet stran: 384
Překlad: Jana Jašová
Nakladatelství: YOLI, 2014
Originál: Hopeless
Doba čtení: 3 dny, červenec 2014, v čj



Když se sedmnáctiletá Sky seznámí s Deanem Holderem – možná jediným klukem, jehož provází ještě horší pověst než ji – něco se v ní změní. S ním poprvé ucítí něco, co v ní všechny povrchní známosti předtím probudit nedokázaly. Holder ji uchvátí i vyděsí už během prvního setkání, ale hlavně ji dokáže probrat z citové otupělosti, kterou už začala považovat za součást své povahy. A vyvolat v ní vzpomínky na minulost... vzpomínky tak bolestné, že by si přála nechat je dál hluboko pohřbené.


"Vím, že tenkrát bych nedokázala nikomu vysvětlit, co se mi děje,
protože jsem to sama nechápala."

Jízda na horské dráze. Jednoduchý popis toho, co jsem při čtení tohoto literárního kousku zažívala. Hned po první kapitole jsem si byla naprosto jistá, že Bez naděje je přesně stvořená pro mě. A je jedno, že na přesvědčení mi stačily pouhé tři stránky, když totiž objevíte knihu, co vám skvěle sedne, tak na ničem jiném nezáleží.

Začátek byl vskutku zajímavý. Byla jsem vtažena do scény, která se měla stát až později, a vůbec jsem nevěděla o co jde. Nevadilo mi to, protože z každé věty čišely velké emoce. Abyste to pochopili, kapitoly nejsou číslované, ale jsou nadepsány jako v nějakém deníčku. Přesné datum a čas. Připadá mi to roztomilé, jenže jsem se díky tomu taky občas ztrácela. Komické bylo, když jsem potom naštvaně listovala, abych zjistila předchozí datum.

Hlavní hrdinka, Sky, je mladá dívka, která si nepamatuje na své dětství. Spokojeně si žije se svou adoptivní matkou Karen a hned ve vedlejším domě má nejlepší kamarádku Six. Ale její srdce něco postrádá. Nikdy nepocítila pravou lásku. Teprve když potkává Holdera, cítí, že se něco změnilo.

Koho by nepřitahovala tajemnost jistého pohledného muže, co na vás stále hází pohledy? Jelikož jsem začala věřit na lásku na první pohled, tak jsem jim oběma neskutečně držela palce. Mám pocit, že se ze mě stává beznadějná romantička, a tento příběh mě ještě více nakopl směrem k mé potrhlosti. I ty žhavější scény mému šílenství moc nenapomohly.


"Jeho modré oči mě několik vteřin mlčky hypnotizovaly."

Postavy, prostředí, zápletka, všechno se mi to hrozně zamlouvalo. Zachytit mou pozornost také nebyl žádný problém, jelikož jsem byla tak napnutá, že jsem se skoro nemohla od knihy odtrhnout. Když se pomalu odkrývá něco tajemného, tak jsem vždycky jako na trní. Nemohu si pomoci a snažím se odhadnout, co se stalo. Jakmile zapadly střípky ze skládačky do sebe, tak jsem jenom koukala. Mám ráda náhodné a velké zvraty, takže jsem se při pár věcech nestačila divit.

Jestli se do tohoto příběhu pustíte, tak na to hlavně jděte bez předsudků. Nic si neslibujte, nic neočekávejte - dejte tomu volný průběh a všechno si to užijte! Pokud jste četli Překroč svůj stín od Katie McGarry, tak by se vám toto dílo mohlo také líbit. Máte chuť na napínavý a strhující doják? Jste na té správné vlně! Bez naděje doporučuji všem, co se nebojí zažít dech beroucí dobrodružství při čtení báječné knihy!

+ Hodnocení: 4 hvězdičky

pátek 8. srpna 2014

Knižní chvilky (11)

Věřte tomu nebo ne, já, lenoch, který o letošních prázdninách skoro vůbec nečte, jsem nashromáždila pár fotek, které se hodí do knižních chvilek. A jelikož tu 'chvilky' už delší dobu nebyly, tak jsem si řekla, že by bylo fajn je sem hodit. Časový interval mezi focením je možná trochu větší, takže se nedivte, když tu budou i straší kousky. (Ti, co znají můj instagram možná uvidí staré známé fotky. :D)

S tímhle už jsem se vám chlubila na facebooku. Mám novou knihovničku, která si úžasně hoví v mém pokojíčku. Takhle vyklizená vypadá strašně smutně, že?
 Ááá, tady už je krásně 'zaplněná'! Počítám s tím, že za několik měsíců už nebudu mít místo. A ani poličky nad postelí nic nebudou jistit. :P
Našla jsem si nového koníčka! Začala jsem sbírat čtyřlístky. No, poslední dobou je moc nenacházím, ale budu se snažit v tom pokračovat. Pořídila jsem si na ně krásné desky s kapsičkami, takže doufám, že nepřijdou k úhoně.
Jelikož byla jahodová sezóna, tak jsme si se sister musely udělat pořádnou hostinu. Mňam, dala bych si ještě! <3
Tahle fotka je strašně blbé kvality, ale všechno to jsou babičky knihy. Má dvě velké knihovny + nějaké poličky. Musím říct, že vyndavat to byla celkem fuška, ale je krása na to hledět. :)
 Copak to tady je?
Áno! S mamkou a sestrou jsme neodolaly! Musely jsme se jít na film podívat co nejdřív. Ještě že jsem s sebou měla pořádné balení kapesníčků!
Sister byla z filmu úplně... no, vidíte sami, co to s ní udělalo. 
 Není nad to, dát si ledovou kávu v odpoledním pařáku + nějaká ta mňamka taky bodne.
 "Umělec" :D
Miluji kopretiny!
 A teď je tu "pár" fotek mé lásky!
 ^^
U bazénu se četlo nejlíp! I když jednou mi opravdu omylem málem spadla do vody. To mám za to, že ji všude fotím. Stydí se..
Vidíte, jak Adrian pokukuje po té krásné kopretině?
Určitě si ji chce zapíchnout za ucho!
Tohle mi strašně zlepšilo den! Asi si něco podobného nalepím nad postel, kde si nejvíc čtu. Možná by se to dalo vyvěsit i v autobuse či tramvaji. Hmm.