Měsíční chvástačka - Únor 2015

Měsíční meme, které pořádá Judit.

***

Tento měsíc nebyl nějak extra bohatý, ale ani nebyl chudý. Jsem moc ráda za každou anglickou knížku, kterou získám, takže se hned můžete juknout, jaké to jsou. :)

1) Koupení miláškové

První tu mám tři anglické krásky, které jsem si kupovala tak nějak postupně. Nejdřív jsem ukořistila Love Rosie v Neoluxoru na Václavském náměstí, kde jsem byla na začátku měsíce s kamarádkou. Jako druhá mi přišla Throne of Glass, která byla z BD za úplnou hubičku. A Attachments je knížka od Rainbow Rowell, na kterou jsem dosti zvědavá - je taktéž z Václaváku.

Další dvě knížky jsem si "zakoupila" už v lednu, ale dostaly se ke mně až v únoru, kdy mi je Vendea, původní majitelka, předala. Komu by se chtělo platit poštovné, co? :D Vůbec nevím, co od této série mám čekat, ale doufám, že mě to bude bavit.

A pak tu mám tři e-booky, které jsem získala za pár kaček na ebuxu.cz. Nejvíc se asi těším na Labyrint, ale i ty romanťárny od J. Lynn by nemusely být špatné. Nečetli jste je někdo?

2) Recenzní výtisky

Jelikož jsem na tom se čtením trochu bledě, tak už ani na ty recenzní výtisky nemám moc chuť, ale když jsem viděla v nabídce novinku od L.J. Smith, tak jsem měla jasno. Nejsem teda nějaký velký fanoušek jejích knih, avšak byla jsem docela zvědavá. (To modré očko mě asi přitáhlo k sobě.) Ale jelikož už jsem knížku přečetla, tak vám musím říct, že mě Lovec moc nezaujal.

Legacy Lost [RECENZE]

Autor: Anna Banks
Série: The Syrena Legacy

Díl: 0,5

Počet stran: 32 stran

Překlad: /

Nakladatelství: Tom Doherty Associates, 2012

Doba čtení: 2 dny, prosinec 2014, v aj





He is a mer-prince, she is the mermaid princess that his family orders him to marry so that their kingdoms unite. Grom dreads this arrangement, until he meets Nalia — both beautiful and smart, she's everything he ever wanted. But just when their connection grows deeper, tragedy strikes.

S příchodem čtečky jsem začala více číst anglicky a mezi mé první miláčky patří také Legacy Lost, krátká novela, jenž předchází knihu Of Poseidon, první díl ze série The Syrena Legacy. Já a mořské potvůrky rovná se nekonečné přátelství. Už od dětství jsem přímo zamilovaná do Malé mořské víly, takže přede mnou jen stačí zmínit něco o ploutvích nebo vodě a už jsem v pozoru.

Jak už jsem řekla, jedná se o jen takovou kraťoučkou povídku, která poté nepřímo navazuje na pokračování. Pokud by si tedy čtenář chtěl obohatit svou podmořskou sérii, tak by rozhodně měl začít s Legacy Lost. Dvě hlavní postavy jsou Grom a Nalia. Oba dva jsou z jistých královský rodin (Tritonova a Poseidonova generace), přičemž jejich sňatkem se mají tato dvě království spojit.

Děj je jen takový jednoduchý a moc se toho za celých třicet dva stran nestane, protože všechno směřuje k závěrečné scéně, která udává následující sérii kurs. Jeden jediný zvrat tedy určuje směr celé trilogii, a proto říkám, že je dobré si toto přečíst. Alespoň zjistíte, co bylo příčinou toho, co se poté řeší v knize Of Poseidon.

Zjistila jsem, že jsem asi úplně neschopná, protože mi hned na začátku nedošlo, že "fin" je ploutev. No, ale mojí slovní zásobu nechme raději stranou. Angličtina je to vcelku jednoduchá, takže až na tento výkyv jsem neměla žádné velké problémy s porozuměním textu. Kol a kolem vám prostě říkám, že je výhodou si Legacy Lost přečíst. Zjistíte, jak skvěle se dílo Anny Banks čte a budete později v obraze. 

+ Hodnocení: 4 hvězdičky

Šachovnice bohů [RECENZE]

Autor: Richelle Mead

Série: Věk X

Díl: 1

Počet stran: 544

Překlad: Jan Netolička

Nakladatelství: Domino, listopad 2014

Originál: Gameboard of the Gods

Doba čtení:  7 dní, prosinec 2014, v čj


V blíže neurčené budoucnosti se vinou náboženských extrémistů svět dostal nebezpečně blízko k samotné hranici zkázy. Následný vývoj událostí připravil velkou chvíli pro Justina Marche, detektiva se specializací na náboženské skupiny, který byl ovšem po zásadním profesním selhání poslán do exilu. Sám je překvapen, že dostává druhou šanci, a v doprovodu Mae Koskinenové se vrací do Republiky spojené severní Ameriky, aby tam splnil nejvýznamnější misi svého života. Mae byla vychována jako příslušnice aristokratické kasty, ovšem nyní je členkou nejelitnější a nejděsivější jednotky v armádě. Společně jsou nasazeni k případu série rituálních vražd a oba si brzy uvědomí, že je pátrání vystavilo strašlivému nebezpečí.

Mám pocit, že by stačila jen jedna jediná věc, abyste pochopili, jaký je můj vztah k této knížce. Ano, jistě už jste si stačili za tu dobu všimnout, že Richelle Mead je pro mě něco jako božstvo. Kdybych se jednou rozhodla přestat být ateistkou, tak asi začnu uctívat ji. Je to ta nejlepší autorka, s jakou jsem se doposud setkala a jsem strašně ráda, že jsem ji objevila. Bez ní bych o hodně přišla, to mi věřte. Její další série Věk X si opět dokázala získat mé srdce a teď vám povím, proč byste se do ní měli pustit i vy.

Nacházíme se v nám neurčené budoucnosti, kde už svět není vůbec podobný tomu, jak ho známe my. Společnost je rozdělená do kast a tříd, lidé jsou sledováni a neustále monitorování. Zní vám to jako dystopie? Ano, Sherloci, jste na správné stopě, protože se opravdu jedná o dystopii. Motiv je jednoduchý. V oné budoucnosti je už dlouho zapuzováno jakékoliv božstvo, avšak aby přišel pravý problém, tak se začínají v okolí objevovat vraždy, které vypadají jako rituální obětování bohům.

Na scénu přichází Mae Koskienová a Justin Marche, dvě hlavní postavy, které mají za úkol přijít těmto vraždám na kloub. Mae je sice nádherná žena, ale zároveň je také smrtící zbraní. Patří totiž mezi nejlepší jednotky v armádě, kde jí pro vylepšení jejích schopností dali implantát, který umocňuje její už tak dobré reflexy. Justin Marche je na rozdíl od ní pouze obyčejný detektiv, který byl určitou dobu v Panamě v exilu. Nový úkol mu dává možnost vrátit se do jeho milované Republiky Spojené severní Ameriky, RUNA.

Tyto dva hlavní hrdinové a mladičká Tessa, kterou Justin vzal s sebou z exilu, sehrávají velkou roli už jenom tím, že z jejich pohledů je děj vyprávěn. Přičemž nejvíc ze všech mě bavilo číst příběh z Maeiny strany, protože u ní se mi všechno vždy zdálo nejzajímavější. Dostat se blíže Justinovi taky nebylo špatné, ale na mojí favoritku holt neměl. A Tessa mě třeba nehorázně nudila. Vždycky jsem si přála, aby její kapitola co nejdřív skončila.

Co se týče obsahové a dynamické stránky, tak jsem věděla, co mám očekávat. Přece jen je to Richelle Mead, jejíž knihy jsou všechny skvěle vypracované. Dostalo se mi přesně toho, po čem jsem toužila. Skvělé akce, neočekávané zvraty, love story podle mých představ a hlavně pořádná deprese po dočtení, protože jsem si myslela, že bez druhého dílu následující minuty nepřežiji. (Abych se přiznala, teď už mi na poličce sedí pokračování asi tak tři měsíce a nějak se k němu nemám. Bojím se toho, co přijde.)

I když se nejedná o žádnou upířinu, tak je stejně toto dílo s nadpřirozenem spjato. Myslela jsem si, že bohové budou pro autorku velkým soustem, ale způsob, jakým si Richelle vyhrála s hlavní zápletkou, mě naprosto okouzlila. Na rozdíl od její série Vampýrská akademie je Šachovnice bohů drastičtější a možná mladším v některých částech  lehce nepřístupná. Já jsem ale i tak naprosto spokojená. Přes pět set stránek plných napětí jsem četla jedním dechem a věřte mi, že okouzlení ve mně přetrvává napořád.

+ Hodnocení: 5 hvězdiček

Bylo nebylo [RC RECENZE]

Autor: Odette Beane
Série: Once Upon a Time

Díl: 1

Počet stran: 296 stran

Překlad: Alžběta Kalinová

Nakladatelství: CooBoo, 2014

Originál: A Once Upon a Time - Reawakened
Doba čtení: 10 dní, leden 2015, v čj



Emma Swanová si nikdy nežila jako v pohádce. Už od raného dětství si procházela spíše nočními můrami. Jako sirotek, který nikdy nepoznal své rodiče, strávila dlouhou dobu v dětském domově. Nevěří na žádné pohádky, zázraky, magii - nic takového, žije krutou realitou. Jednoho dne se před dveřmi jejího bytu objeví malý klučina, Henry, který tvrdí, že je jejím synem. Potřebuje ji přilákat do městečka Storybrooke, kde podle něj vládnou zlé čáry. Emma nevěří svým očím, ale žaludek jí přesto svírá nepříjemný pocit z toho, že dokázala svého syna opustit..

Once Upon a Time - Bylo nebylo je knížka, která je napsána podle první série stejnojmenného seriálu, jenž je teď velice populární. A v dnešním světě, co je plný různých seriálů, je těžké vybrat si ten nejlepší. OUaT je pro mě rozhodně na špici, protože se jedná o retelling klasických pohádek, které mám opravdu ráda. Na seriál jsem narazila díky jedné dívčině, která měla pořád na facebooku příspěvky, že kouká na další a další díly. Tak jsem se jen tak podívala na pilota a už jsem se neodlepila od obrazovky.

Je pravda, že většinou si radši přečtu knížku dřív před filmovým zpracováním, ale tady jsem ani nevěděla, že nějaké knížky existují. Víte, zřejmě toho moc nelituji, protože si nejsem jistá, jestli by mě příběh tak moc zaujal, kdybych dopředu nevěděla, o co jde.

Nechci být zlá, ale zase tak "úžasná" ta knížka není. Pokud bych první sérii už dávno před čtením neviděla, tak bych asi polovinu narážek nepochopila. Jde o to, že většina věcí se vždycky vysvětlí až po delší době, takže neobeznámený čtenář by s tím mohl mít možná menší problémy.

Hlavní hrdinkou je Emma, okolo které se točí celý příběh. Nemám chuť vám tady spoilerovat OUaT, takže vám povím jenom jedno. Jako osobnost je vážně skvělá a herečku Jennifer Morrison si rozhodně zamilujete. Důležitou postavou je také Sněhurka - Mary Margaret. Z jejího a Emmina pohledu je totiž kniha vyprávěna.

Příběh má jednu zvláštnost. Střídá se tu přítomnost v lidském světe s minulostí v pohádkové říši. Můj názor na toto je takový rozporuplný, jelikož v seriálu mám radši pohádkový motiv a v knížce zase ten lidský. Asi tu jde o to, že moje představivost lehce selhala, i když jsem to všechno už viděla. Ale když si to vezmete, tak je to velice zajímavá forma.

Moje nejoblíbenější pohádka je o "Krásce a Zvířeti". Sice nejsou v první sérii až tak v hledáčku, ale tuhle dvojici mám nejraději. Není to jen kvůli tomu, že je Bella pravá knihomolka, ale protože věřím v jejich lásku. Ti, co vědí, o čem mluvím, by se mnou měli souhlasit (Jakmile budete v obraze i vy, tak se ke mně taky určitě přidáte!)

I tak jsem ráda, že jsem měla tu příležitost držet Bylo nebylo ve svých rukou. Nevím, jestli se mi bude chtít číst další pokračování, ale rozhodně je to příjemné zpestření skvělého seriálu. Nadšení fanoušci by si neměli tuto knihu nechat ujít!

+ Hodnocení: 3 hvězdičky
++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku.

The Distance Between Us [RECENZE]

Autor: Kasie West
Série: Samostatná kniha

Díl: /

Počet stran: 312 stran

Překlad: /

Nakladatelství: Harper Teen, 2013

Doba čtení: 4 dny, únor 2015, v aj



Caymen Meyers bydlí se svou matkou v malém bytě nad jejich obchodem s panenkami. Nežijí si zrovna v přepychu, ale vystačí si i s tím málem, co mají. Tato mladá dívka trousí jednu sarkastickou poznámku za druhou. Její okolí si na to už stačilo zvyknout, ale když jednoho dne vstoupí do obchodu sexy okouzlující a luxusně oblečený muž, Xander Spence, tak je Caymeniým vyjadřováním přímo ohromen. Slovo dá slovo a tito dva společensky naprosto odlišní lidé se začnou scházet. Caymen je na první pohled jasné, že její matka se o tomto scházení nesmí dozvědět, protože má proti bohatým lidem velké předsudky. "Tajné" scházení může započít!

Poslední dobou se snažím číst mnohem víc i v anglickém jazyce, protože si říkám, že se mi to bude brzy hodit k maturitě. A tak jsem tedy různě brouzdala po Goodreads, až jsem objevila novou autorku, Kasie West, jejíž knihy mě velice zaujaly. Rozhodla jsem se pro začátek pustit do nějaké samostatné knihy, abych si vyzkoušela autorčin styl. A upřímně? The Distance Between Us byla naprosto fantastická!

Příběhy ze života, alá contemporary, mě začaly strašně bavit. Možná je to tím, že jsem zase o kousek starší, a snažím se s hrdinkami trochu sžít, anebo mám jednoduše chuť na nějaké romantické slaďárny. Ať už je příčinou cokoliv, tak vám mohu s klidem říci, že pokud hledáte dokonalou knížku v tomto žánru, tak sáhněte po této.

Hlavní postavou je Caymen, kterou si nejde nezamilovat. Má tak úžasné hlášky, že jsem se skoro při každé druhé větě, co vypustila z úst, musela smát. Tato dívčina mi během těch pár set stran opravdu přirostla k srdci. Jde hezké vidět, že i když žije ve skoro až žalostných podmínkách, tak má své sny, za kterými si hodlá stát.

Caymen má nejlepší kamarádku Skye, která mi, s prominutím, připadala divná. Nelíbilo se mi její lehce až bezmyšlenkovité chování, které sem tam zapříčinilo neplechu. Avšak teď k té druhé hlavní části, protože aby šlo o správné romantické klišé, tak tu máme Xandera, jenž dodává knize pořádnou dávku testosteronu. Xander je nádherný, úžasný, skvělý, báječný a naprosto k sežrání. Když jsou on a Caymen dohromady na scéně, tak je to výtečná kombinace, protože on je strašně vážný a ona je stále sarkastická.

Jestli se vám hlavní postavy zalíbí tak jako mně, tak mi věřte, že vám stránky budou běhat před očima skoro až rychlostí blesku. Já už jsem třeba věděla hned po první kapitole, že tato kniha je pro mě přímo stvořená. Ještě větší radost jsem měla z toho, že se z The Distance Between Us nestal v průběhu čtení příšerný brak.

Pokud si myslíte, že jde jen o nějakou bezduchou romanci, tak se šíleně pletete. Děj má tajemný podtón a rozhodně nemůžete tušit, co si pro vás autorka přichystá. Já občas jenom četla s otevřenou pusou, protože jsem některé zvraty opravdu nečekala. Byla jsem příjemně překvapená tím, jak knížka dopadla, a jsem strašně moc ráda, že jsem si tuto jednohubku přečetla. Jedním slovem bych to řekla asi takto. Dokonalé!

+ Hodnocení: 5 hvězdiček

Nevítaní [RC RECENZE]

Autor: Sophie Jordan
Série: Uninvited

Díl: 1

Počet stran: 320 stran

Překlad: Pavla Kubešová

Nakladatelství: CooBoo, 2014

Originál: Uninvited
Doba čtení: 3 dny, únor 2015, v čj



Píše se rok 2021. Na světě již není bezpečno. Vraždící gen HTS (neboli Homicidal Tendency Syndrome) se začal mezi lidmi enormně rozšiřovat. Zjištěný počet nakažených každý den stoupá a vláda neví, jaké učinit protiopatření. Lidé s takovým genem jsou nebezpeční a nikdy nemůžete vědět, kdy se u nich jejich vražednost projeví. Davy Hamiltonová, co studuje na prestižní škole, vždycky věděla, že je jiná. Už jako malá měla velký talent pro hudební nástroje. Jednoho dne je ale vystavena strašlivé skutečnosti. Ona patří mezi ta monstra, která v sobě mají HTS. Její dny štěstí jsou sečteny, protože společnost ji už mezi sebe nepřijme. Podle nich se z ní v budoucnosti určitě stane vražedkyně a nic tomu nezabrání.

Obálkoví maniaci zbystřete! Jestli jste měli v poslední době pocit, že jste si nekoupili žádnou knížku s úžasnou obálkou, pak když sáhnete po Nevítaných, tak to rozhodně nebude špatný krok. Kniha naživo vypadá ještě mnohem líp a budí velice pěkný dojem. Držet ji v rukách je skoro jako pohádka! O to lepší je skutečnost, že i obsah stojí za vaši pozornost.

Jméno Sophie Jordan vám musí být jistě povědomé. Od této spisovatelky u nás již vyšla jedna dračí série pod názvem Drakie, kterou jsem měla dříve tu čest číst. A řeknu vám jednu věc, v porovnání s touto knihou, je Drakie jen taková dětská pohádka.

Mám dojem, že takhle dobrou dystopii jsem nečetla už celé roky. Poslední dobou se totiž stává, že je to všechno psané přes jednu šablonu, a úroveň dystopií lehce klesá. Avšak tady tomu bylo jinak. Příběh mi přišel opravdu originální. Jen si to představte, vraždící gen, co lepšího by ještě mohlo přijít?

Hlavní postavou je Davy, nadaná dívka, která má laťku postavenou vysoko. Chystá se na Julliard, prestižní školu, jenž by mohla dál rozvíjet její talent. Je tu ale jeden háček, se kterým rozhodně nečekala. Vraždící gen v její krvi. Co se týče její osobnosti, tak jsem byla vcelku spokojená. Není to sice žádná hrdinka roku, ale rozhodně to nebyl ani žádný příšerný propadák. Davy byla ze začátku občas trochu nevýrazná a uplakaná, ale věřím, že to vše bylo v její roli. Postupem času se vyvinula a to považuji za příjemný úspěch.

Start knihy je lepší brát s menší rezervou, protože chvíli trvá, než se děj začne pořádně hýbat. Když si ovšem počkáte a mezitím to nevzdáte, tak budete později příjemně překvapeni. Nejen, že se seznámíte s krasavcem knihy, Seanem, ale taky budete svědky ohromných zvratů, které vám budou brát dech. Já osobně jsem byla k příběhu přímo přimontovaná a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Kdybych neměla i jiné povinnosti, tak bych byla non-stop přilepená ke stránkám.

Většinou se moc nezaobírám stylem, jakým je kniha napsána, ale tentokrát jsem lehce zbystřila. Jak už jsem řekla, tak ústřední postavou je Davy, která svůj příběh vypráví v přítomném čase. A právě onen přítomný čas se mi velice příjemně četl. Tentokrát mi rozdělení děje na dva celky připadá trochu zbytečné, ale pokud se to autorce takhle líbilo, tak jí to nevyčítám. Knize to nijak neubližuje, tak proč to tak vlastně nenechat?

Závěr byl možná trochu zbrklý a nedokončený, ale tím víc mě aspoň autorka navnadila na pokračování, které už má název i obálku. V zahraničí by mělo vyjít 24. února, takže u nás by mohlo být na pultech snad o půl roku později. Celkově mě Sophie Jordan touto knihou mile překvapila. Nečekala jsem, že to bude až tak skvělé čtení. Jestli máte chuť na něco neobvyklého, tak sáhněte po Nevítaných. Neprohloupíte, to mi věřte!

+ Hodnocení: 4 hvězdičky
++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku.

Nebe je všude [RC RECENZE]

Autor: Jandy Nelson
Série: Samostatná kniha

Díl: /

Počet stran: 320 stran

Překlad: Veronika Volhejnová

Nakladatelství: CooBoo, 2015

Originál: The Sky is Everywhere
Doba čtení: 14 dní, únor 2015, v čj



Pro sedmnáctiletou Lennie přestal svět existovat v jeden jediný okamžik. Bylo to tehdy, když její o dva roky starší sestra Bailey zemřela. Všechno náhle ztratilo smysl. S Tobym, Bailyným přítelem, utíká pryč od reality. Proč totiž něco dělat, když u toho její úžasná sestra již nebude? Ještě horší je pro Lennie návrat do školy, kde ji všichni litují, a soucítí s ní. Takovéhle řeči dokáží člověku ublížit mnohem víc, protože to znamená, že ta jemu drahá osoba se už vážně nemůže vrátit. Avšak najde se tu jeden kluk, který se chová jinak. Joe. Kdo je tento okouzlující mladík s božským úsměvem, který stále září?

Nevadí vám číst o smrti, bolesti, ztrátě a milostných trojúhelnících? Pak je tato kniha stvořena přesně pro vás. Nebe je všude je velice emotivní a chvílemi i dojemná kniha, která když vás učaruje, tak vás ze svých spárů nepustí. Já jsem sice se čtením měla menší problémy, ale i tak s uznáním přiznávám, že tento příběh za přečtení rozhodně stojí.

Většinou se ráda sžívám s hlavními postavami, ale u Lennie Walkerové jsem tak bohužel učinit nemohla. V minulosti jsem již zažila obrovskou ztrátu, a tak mi její chování v dané situaci nepřipadalo správné, a dokonce mě i lehce uráželo. Ovšem samotná Lennie, která nebyla zničena sestřinou smrtí, mi byla velmi sympatická. Je to totiž dívka s obrovským talentem pro hudbu, jenž má šance to dotáhnout vysoko.

Další postava, kterou bych s radostí natřela na černo, a zahrabala do země, byl Toby. Nebudu vám říkat proč, protože nechci moc spoilerovat knihu, ale věřte mi, že vás bude určitě alespoň trochu štvát. Naprosto protikladný názor mám na Joea Fontaina, sluníčko, srdíčko a zlatíčko, jenž mě drželo v temných chvílích příběhu nad vodou. Tato osůbka jednoduše září po většinu svého času, kdy se nachází na scéně. Kdyby úsměvy dokázaly léčit, tak by byl jedním z největších odborníků ve svém oboru!

Kniha se dělí na dvě části, přičemž začátky kapitol (ne vždy) zdobí krátké básničky, věty a rozhovory, které Lennie píše. Většina těchto vsuvek mě psychicky ničila. Bylo vidět, jak na tom Len doopravdy je, a každý, kdo má srdce na pravém místě, musí při čtení trochu trpět s ní. Nejdřív nebudete vědět, proč tam tyto věci jsou, ale nebojte, později se vše vysvětlí. Písmo, kterým jsou psaníčka napsána, se občas nedá rozluštit na první pohled, ale když si na ten styl zvyknete, tak to určitě přelouskáte. Zvládla jsem to já, dokážete to i vy!

Jak jsem řekla už předtím, tak jsem se čtením docela trápila. Kniha je to dobrá, ale já jsem jednoduše nemohla překousnout to, jak se Lennie chovala. Neopovrhnu pěkným milostným trojúhelníkem, ale ten co se mi naskytl zde, se mi vůbec nelíbil. Dohromady to pro mě byla smrtelná kombinace, takže jsem se dost loudala.

Průběh knihy byl takový odlehčený. Nečekejte nějaké světové zvraty na každém rohu, ale zničenou dívku, co netuší, jak dál bez své sestry žít. Všichni jsme přece jen obyčejní lidé, a tak víme, jak už to chodí. Vždycky se najde cesta, po které se nakonec bude pokračovat. Samotný závěr mi přišel dost odbytý, ale ani si moc nestěžuji. Jandy Nelson do toho dala určitě všechno, co mohla.

Díky těm pochmurným okamžikům jsem měla během čtení deprese, které mě stahovaly dolů. Jsem sice ráda, že jsem svůj apetit obohatila o výjimečný kousek, avšak už tohle Nebíčko znovu vidět nepotřebuji. Jestli máte silnější žaludek něž já, tak neváhejte a do knihy se pusťte, protože takovou, jako je Nebe je všude, jste rozhodně ještě nečetli!

+ Hodnocení: 2 hvězdičky
++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku.