Indigové kouzlo [RECENZE]

|Magie, která spaluje|

Autor: Richelle Mead

Série: Pokrevní pouta

Díl: 3

Počet stran: 328

Překlad: Katrin Mekki

Nakladatelství: Domino, září 2013

Originál: The Indigo Spell
Doba čtení: 2 dny, leden 2014, v čj



Život mladé alchymistky Sydney Sageové už nikdy nebude stejný jako před lety. Přes obrovský zákaz svého druhu se skamarádila s krvelačnými moroji. Kdyby to její nadřízení zjistili, tak by ji určitě čekala návštěva nápravného zařízení, které je proslulé svou děsivostí. Avšak Sydney zjistila, že alchymisté ne vždy říkají úplnou pravdu, což ji naprosto zdrtilo. Objevila stopu k osobě, která kdysi patřívala mezi alchymisty. Otázkou je, zda je to pravda, jelikož jí už od mala učili, že od nich nebude nikdy moc odejít. Kdo je onen záhadný muž, jehož tetování má barvu indigové modři?

"Jsem v pasti, čeká mě pětihodinový let s Adrianem Ivaškovem."

Knihy od Richelle Mead jsou proslulé svou čtivostí. Čtenáře dokáží dostat do úplně jiného světa, kde zažívá dobrodružství se svými oblíbenými postavami. Při té obrovské jízdě je svědkem mnoha zvratů, podivností a občasné žhavé romantiky. Nedivila bych se, kdyby se jednou stala nejčtenější autorkou. Můj názor na ni se asi nikdy nezmění, a proto ji pořád opěvuji. Je naprosto dokonalá.

Série Pokrevní pouta se mi jednoduše dostala pod kůži. Možná už jsem opravdu posedlá, ale při čtení knih od Richelle si nemohu pomoci. Trávím nad nimi valnou většinu svého času a ani nestíhám vnímat okolní svět. Jakmile se začtu, tak mě nikdo nesmí otravovat, protože jinak by taky mohl jednu schytat. Kniha má stoprocentně přednost před osobním životem!

Na rozdíl od minulého dílu mi připadá Indigové kouzlo zase o chlup lepší a akčnější. Sydney se začíná více zabývat svou magickou podstatou, leč se jí do toho ze začátku vůbec nechtělo. Tyto scény obohacují děj o hodně, jelikož se čtenář může ponořit do vzrušujících okamžiků, kdy se nějaké to kouzlo podaří.

"Adrian se zamračil."

"To je oprátka?"

"Je to kravata!" vykřikla jsem a snažila se neurazit se."

Dalším výjimečným kouskem příběhu jsou okamžiky, kdy jsou naše hrdličky, Sydney a Adrian, spolu. Už pomilionté opakuji, jaký jsem obrovský fanoušek Adriana. Je to úžasný komik, jehož hlášky mě dokážou rozesmát při každé příležitosti. Užívala jsem si každé vtipné slovo vypustěné z jeho úst. Ale přiznejme si, že oba dva mají něco do sebe. Jsou to různé osobnosti, které si jednoduše padly do oka. Protiklady se přitahují, ne?

Ostatní postavy se chovaly jakž takž stejné jako v předchozím díle. Angeline se pořád snažila zkrotit svou divokost, přičemž se nám trochu zamilovala. Jill by chtěla žít normálním životem a neskrývat se pořád v ústraní. A Eddie chrání svou nádhernou Morojskou svěřenkyni ze všech sil. A paní profesorka Terwilligerová? No, to je prostě jednoznačná podivínka.

Při čtení se mi kolikrát tajil dech, kdy jsem opravdu nemohla z knihy spustit zrak. Napínavost je podle mě její druhé "jméno". A rovnou vám říkám, že koncem jsem byla naprosto unesená. Nečekala jsem takový obrovský zvrat k dobrému. Strašně moc se těším na Ohnivé srdce, protože si myslím, že to bude další skvělé pokračování, co mi zlepší náladu! Knize dávám zasloužených pět hvězdiček a klidně bych jí dala i milion!