|Krev nikdy nelže|
Série: Pokrevní pouta
Díl: 2
Počet stran: 328
Překlad: Katrin Mekki
Nakladatelství: Domino, listopad 2012
Originál: The Golden Lily
Doba čtení: 4 dny, prosinec 2013, v čj
Mladá alchymistka Sydney Sageová zjistila, že vampýří druh nemusí být tou nejhorší partií. Ve svém probíhajícím úkolu se s nimi spřátelila mnohem víc, než by sama chtěla. Její společnost pokládá vampýry za stvoření, která by neměly vůbec existovat. Sydney je ze začátku také nenáviděla. Její nenávist v minulosti zmírnila dhampýrka Rose, se kterou se "skamarádila". Když teď už nějakou dobu pobývá se čtyřmi upíry a třemi dhampýry, tak je samozřejmostí, že se bude držet na profesionální úrovni alchymistky, kterou je. Mělo by to tak podle pravidel být, ale není. Stala se jejich kamarádkou a kdyby se to její nadřízení dozvěděly, nedopadla by dobře.
Když víte, co úžasného máte čekat od autorky Richelle Mead, tak vás její další dílo nedokáže více překvapit. Jste připravení na obrovskou dávku vzrušení, která se po pár stránkách napínavého čtení brzy dostaví. Dáváte pozor při každé zápletce, aby vám něco důležitého neuteklo, protože u jejích prací nikdy nemůžete vědět, jestli zrovna tento malý zvrat bude tím hlavním. Asi tak nějak se cítím při každé její knize.
Na konci Pokrevních pout, prvního dílu série, jsme závratně zjistili, že do města Palm Springs dorazila nová posila čítající Dimitriho, Soňu a Angeline. Doufám, že si všechny postavy pamatujete z Vampýrské akademie, ale pro upřesnění vám je s radostí lehce popíši. Dimitrij je slavný lamač srdcí - co se týče čtenářek -, který chodí s Rose. Soňa je bývalá strigojka, která se vrátila zpět mezi vampýry. A Angeline je dhampýrka, která žila mezi Udržovateli, kteří žili v divočině. Jinak v postavách neproběhla nějaká velká změna. Spolužáci zůstali stejní, učitelé nezmizeli, všichni byli na svých místech.
Sydney je taková roztomilá malá osůbka, že nejde si ji neoblíbit. V této sérii se konečně můžeme vžít do jejích pocitů, takže můžeme porozumět její osobnosti. Mě si dokázala získat. Má své osobní kouzlo, které na mě zapůsobilo podobně jako u Adriana (Ale kdo nemůže nezbožňovat Adriana, že?). Strašně moc mě zajímá, jestli se v příštím díle dozvím, jak pokračují její magické dovednosti. Sice říká, že s tím nechce mít nic společného, ale já v tom vidím nějakou čertovinu!
V tomto díle jsem se mohla ještě blíže ponořit do alchymistického režimu, který není zrovna růžový. Opravdu toho nelituji. Můžu říct, že je to to tvrdá společnost, která si stojí za svými zákony. Těším se na další informace z jejich "světa".
Nevím čím to je, ale jsem prostě zamilovaná do každého slova, které Richelle napíše. Nejspíš už jsem jí posedlá, ale to mi vůbec nebrání v tom, abych dál četla. Zlatá lilie mě stejně jako první díl ohromně bavila. Tolikrát jsem tajila dech, jen abych mohla pokračovat na další stránku. Lovestory, které se v příběhu objevuje je tak dech-beroucí, že je nemožné knížku odložit a jít spát.
Závěr byl opět úplně fantastický a upřímně, velice otevřený. Podle mě mám jediné štěstí, že mi sedí další díl na poličce. Kdybych Indigové kouzlo neměla po ruce, tak bych to asi nepřežila. Už jen to, že Ohnivé srdce vyjde až příští rok jsou muka pro mou duši! Knížce dávám pět hvězdiček a těším se na další zážitky ze světa nadpřirozených bytostí.
Doba čtení: 4 dny, prosinec 2013, v čj
Mladá alchymistka Sydney Sageová zjistila, že vampýří druh nemusí být tou nejhorší partií. Ve svém probíhajícím úkolu se s nimi spřátelila mnohem víc, než by sama chtěla. Její společnost pokládá vampýry za stvoření, která by neměly vůbec existovat. Sydney je ze začátku také nenáviděla. Její nenávist v minulosti zmírnila dhampýrka Rose, se kterou se "skamarádila". Když teď už nějakou dobu pobývá se čtyřmi upíry a třemi dhampýry, tak je samozřejmostí, že se bude držet na profesionální úrovni alchymistky, kterou je. Mělo by to tak podle pravidel být, ale není. Stala se jejich kamarádkou a kdyby se to její nadřízení dozvěděly, nedopadla by dobře.
"Jak je na tom Angeline?" zeptal se Dimitrij. "Zlepšuje se?"
Když víte, co úžasného máte čekat od autorky Richelle Mead, tak vás její další dílo nedokáže více překvapit. Jste připravení na obrovskou dávku vzrušení, která se po pár stránkách napínavého čtení brzy dostaví. Dáváte pozor při každé zápletce, aby vám něco důležitého neuteklo, protože u jejích prací nikdy nemůžete vědět, jestli zrovna tento malý zvrat bude tím hlavním. Asi tak nějak se cítím při každé její knize.
Na konci Pokrevních pout, prvního dílu série, jsme závratně zjistili, že do města Palm Springs dorazila nová posila čítající Dimitriho, Soňu a Angeline. Doufám, že si všechny postavy pamatujete z Vampýrské akademie, ale pro upřesnění vám je s radostí lehce popíši. Dimitrij je slavný lamač srdcí - co se týče čtenářek -, který chodí s Rose. Soňa je bývalá strigojka, která se vrátila zpět mezi vampýry. A Angeline je dhampýrka, která žila mezi Udržovateli, kteří žili v divočině. Jinak v postavách neproběhla nějaká velká změna. Spolužáci zůstali stejní, učitelé nezmizeli, všichni byli na svých místech.
Sydney je taková roztomilá malá osůbka, že nejde si ji neoblíbit. V této sérii se konečně můžeme vžít do jejích pocitů, takže můžeme porozumět její osobnosti. Mě si dokázala získat. Má své osobní kouzlo, které na mě zapůsobilo podobně jako u Adriana (Ale kdo nemůže nezbožňovat Adriana, že?). Strašně moc mě zajímá, jestli se v příštím díle dozvím, jak pokračují její magické dovednosti. Sice říká, že s tím nechce mít nic společného, ale já v tom vidím nějakou čertovinu!
"Všechna kouzla byla špatná, ale přitom... tak užitečná."
V tomto díle jsem se mohla ještě blíže ponořit do alchymistického režimu, který není zrovna růžový. Opravdu toho nelituji. Můžu říct, že je to to tvrdá společnost, která si stojí za svými zákony. Těším se na další informace z jejich "světa".
Závěr byl opět úplně fantastický a upřímně, velice otevřený. Podle mě mám jediné štěstí, že mi sedí další díl na poličce. Kdybych Indigové kouzlo neměla po ruce, tak bych to asi nepřežila. Už jen to, že Ohnivé srdce vyjde až příští rok jsou muka pro mou duši! Knížce dávám pět hvězdiček a těším se na další zážitky ze světa nadpřirozených bytostí.
Ja Sydney veľmi nemusím 8D Niežeby som ju nemala rada a ani ju neporovnávam s Rose, lebo tá je úplne iná osobnosť, ale Sydney mi už vo VA prišla taká premúdrelá a "bifloška" by som ju nazvala. Nebola mi extra sympatická. Je fajn, keď má svoje chvíľky s Adrianom a aj sa k nemu hodí, ich osobnosti sa nebijú, skôr sa dopĺňajú a jej humor mám tiež rada, len niekedy mi príde strašne profesionálna a nudná 8D Preto som veľmi zvedavá na FH, že ako sa to bude celé vyvíjať. IK je tiež dobrá časť, tá sa mi zatiaľ páčila aj najviac 8)
OdpovědětVymazat