Hvězdy nám nepřály [RC RECENZE]

"Bolest se dožaduje procítění."

Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě.

Autor: John Green

Počet stran: 240

Překlad: Veronika Volhejnová

Vydalo: Knižní klub, březen 2013

Kousek děje

Rakovina si nevybírá své oběti, ona v nás žije celou dobu. Akorát někdy si usmyslí vylézt ze své schránky a ukázat se světu. Hazel už v jejích třinácti letech diagnostikovali rakovinu štítné žlázy, a už třetím rokem s ní žije. Jejím pomocníkem je Filip, kyslíková bomba, kterou všude bere s sebou. Pomáhá jí dýchat. Hazel chodí na podpůrnou skupinu kvůli mamce, kde jsou/byli na tom všichni úplně stejně. Vždycky se tam jenom nudí a dělá, že poslouchá, až jednou ve skupině spatří nového člena - Augusta. Augustovi nebo také Gusovi, se povedlo rakovinu porazit, ovšem i na něm si vybrala určitou daň. V jeho případě to byla noha.

Jeho dalším zlozvykem je dávat si cigaretu do úst, avšak nikdy s ní nezačne zabíjet. Hazel tento pohledný mladík hned padne do oka. Cítí se k němu přitahována, ale zároveň si udržuje odstup. Skamarádí se celkem rychle, hned při první příležitosti. Oba dva mají skvělý smysl pro humor, takže se navzájem doplňují vtipnými hláškami. S ním skoro Hazel zapomíná, že má rakovinu, která jí uždibuje život.

Postavy

Ráda bych zmínila Hazeliny rodiče, hlavně matku. Starají se o ni, jak nejlépe mohou. Její matka dokonce odešla z práce, aby se Hazel mohla věnovat a pečovat o ni, co nejvíce. Chodí s ní všude jako ocásek, kdyby náhodou něco potřebovala.

Petr je vedoucí ony podpůrné skupiny. Pokaždé jim vypráví o tom, jak přišel o své koule kvůli rakovině a o tom, jak všichni tvrdě bojují.

A v neposlední řadě nesmím zapomenout na Izáka. To je Augustův kamarád, který měl neobvyklou rakovinu oka, které mu museli vzít. Teď se mu rakovina vrátila a on bude muset přijít i o druhé oko.

Moje názory a pocity

Nejdřív jsem si myslela, že na konci knihy budu řvát (brečet) jako blázen, avšak slzy se nedostavily. Proč je otázkou, ovšem i tak jsem si ke knize vytvořila pouto, které se nikdy nezlomí. Smutek ze ztráty postihne každého i mě. Nikdo s námi nezůstane věčně, ale "Bez bolesti by člověk nepoznal radost." Ale opravdu jsem měla ke konci namále, protože všechno se zdálo tak těžké.

Nejvíc se mi líbily rozhovory mezi Gusem a Hazel. Byly takové oddechové a v tu chvíli jsem nemusela myslet na nemoc, která Hazel každou chvíli mohla zabít. Vlastně spolu i dost flirtovali a bylo to takové roztomilé a nenucené.

Před Johnem Greenem smekám imaginární klobouk, kniha byla opravdu hodně emocionální. Ani se nedivím, že to je bestseller, protože každého tahle kniha musí chytit za srdce! Dokonce jsem si JÁ psala z jedním klukem z New Yorku. On sám si mě našel a napsal mi na Goodreads, celkem mě to překvapilo, ale ráda jsem s ním vyměnila své názory mou "skvělou" angličtinou.

Závěr

Vím, že tahle kniha je opravdu hodně oblíbená a pokud právě vy máte chuť na nějakou knihu, která vám vytrhne srdce a pohází ho kolem, kupte si tuto. Nebudete litovat, opravdu ne. Jo a ještě s ní si rovnou kupte balení kapesníků, protože to, že zrovna já (želva světa) jsem nebrečela, neznamená, že nebudete bulet vy! A také se mi strašně líbily ony citáty, které se často v knize nacházely. 

Obálky

Obálky mi připadají vesměs stejné, protože modro-černo-bílá obálka je skvělá! Ale našla jsem i pár jiných, co stojí za zveřejnění. :)

Knižní trailer

Doba čtení: 3 dny, únor 2013, v českém jazyce

Hodnocení

5 hvězdiček

Tímto děkuji nakladatelství Knižní klub za poskytnutí ARC výtisku!

Knihu si můžete zakoupit ZDE.