sobota 24. listopadu 2012

Kniha ztracených věcí [RECENZE]


Autor: John Connoly
Nakladatelství: BB/art
Překlad: Jaroslava Kočová
Počet stran: 303
Anotace: Nahoře v podkroví, v pokojíku pod střechou, oplakává dvanáctiletý David svou matku. Je opuštěný a zlobí se na celý svět a společnost mu dělají jen knížky. Jenže ty knížky k němu začnou šeptem mluvit ze tmy a David unikne do světa představ. Přitom zjistí, že skutečnost a fantazie se začaly jaksi prolínat. Zatímco se jeho rodina rozpadá, je chtě nechtě přenesen do zvláštní říše, představující podivný odraz jeho vlastního světa, až na to, že ji obývají hrdinové a nestvůry a vládne tam stárnoucí král, který ukrývá své tajemství v záhadné knize... v Knize ztracených věcí.

***


Hlavní hrdina David se ocitá na prahu dospělosti a loučí se s dětskou nevinností. Příběh plný smutku, ztráty, věrnosti, lásce a zázračné síle vyprávěných příběhů.


Knihu jsem dostala od své babičky k narozeninám.

Ze začátku mě nebavila, ale asi po několika kapitolách se děj začal pořádně rozjíždět, to byla hned jiná. Chvílemi se mi chtělo knihu znechucením zavřít, ale přesto jsem neodtrhla zrak. Celé to bylo velice napínavé a nejzajímavější na tom všem je, že se vlastně jedná o klasické dětské pohádky, akorát pozměněné. 

>Červená Karkulka si ráda pohraje s vlkem, Rumplcimprcampr s radostí sní vaše srdce, Sněhurka si z vás udělá otroka a Šípková Růženka se vám vůbec nebude líbit.<

Ale ze všeho nejvíc mě dostal konec, takhle moc jsem snad brečela pouze u Titaniku. Teď si jen říkám, proč jsem tak měkká a brečím u každé ptákoviny, jenže to jinak nejde. Myslela jsem si, že kniha skončí pěkně šťastně, jako většina, ale ono nic. 

Knihu nedoporučuji těm, co nemají silné žaludky, protože krve se v příběhu opravdu nešetří. Ale naopak doporučuji těm, co mají rádi napínavo a fantasy. 
Já si knihu přečtu kdykoliv znovu a přísahám, že si při ní opět trochu pobrečím. Dobře trochu víc pobrečím...
A ještě něco, na konci se mi strašně moc líbila poslední věta, a tak vám jí sem napíšu :D


"A tak David zavřel ve tmě oči, neboť vše, co se ztratilo,se opět našlo."

Reakce po dočtení knihy: Ne, proč? Uhmmm. Néé!

Hodnocení
5 hvězdiček

3 komentáře:

  1. Tahle kniha je strašně zvláštní, taky mi chvilku trvalo se začíst, ale pak jsem jí hrozně zhltla, budu si jí muset přečíst znovu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nápodobně, i když by mi klidně stačilo přečíst si pouze poslední kapitolu, a pěkné si u ní pobrečet. :DD

      Vymazat
  2. Je to už asi dva roky, co jsem ji četla, Taky mě ze začátku nebavila, ale byla jsem nemocná, ležela v posteli a tak jsem zatla zuby a to co mě nebavilo stejně přečetla. Nakonec mě příběh opravdu překvapil. Někdy bych si ji chtěla přečíst znovu.. Už si ji moc nepamatuju.. jen nějaké útržky... ale byla fajn :)

    OdpovědětVymazat