úterý 28. ledna 2014

Útěk [RECENZE]

|Svému osudu nikdo neuteče|
Autor: Sophie Jordan
Série: Drakie
Díl: 2
Počet stran: 264
Překlad: Olga Bártová
Nakladatelství: CooBoo, listopad 2012
Originál: Vanish
Doba čtení: 2 dny, leden 2014, v čj



Jacindě a celé její rodině jde o život. Lovci jsou jim na stopě, nezbývá jim mnoho času. Vědí, že nemají moc šancí jim uniknout. Cassian Jacindě slíbil, že ji ochrání za každou cenu, ale před lovci toho mnoho nezmůže ani on. Prchají ze slunného městečka, kam je před nějakou dobou zavezla Jacindina matka. Chtěla, aby žili jako normální rodinka, která není odlišná. Chtěla pro své dcery jen to nejlepší. Kdo by si pomyslel, že už předtím utíkali před hrozbou. Nejdřív vlastní kmen a teď krvelační lovci. Jacindina drakie se bouří, chce se vrátit za Williem, svým milovaným. Nemá na výběr, musí utéct.

"Miluje mě, i když má tisíc důvodů mě nemilovat."

Uplynula dlouhá doba, kdy jsem četla první díl ze série Drakie. Věřím, že je to hlavní důvod mé zapomnětlivosti. Musela jsem si přečíst vlastní recenzi, abych si alespoň trochu připomněla, o čem byl děj. Dobře, tak úplně se na ten úžasný příběh zapomenout nedá, ale nějaké podrobnosti mi přece jen ulétly pryč.

Když jsem začala číst, tak jsem byla opravdu hodně vedle, protože se příběh napojil hned na konec první části. Věřte mi, že když máte půl roční pauzu, tak nevíte, která bije. Myslím si, že kdyby kniha obsahovala nějaké malé shrnutí předchozího dílu, tak by to nikomu neuškodilo. Doporučuji vám, číst sérii po sobě, nebo si alespoň napsat nějaké poznámky, protože jinak budete (možná) dezorientováni jako já.
V knize se objevilo pár dobrých zvratů, které jsem rozhodně nečekala. Zpestřilo to celý děj, který byl trochu nezáživný. Nečekejte od tohoto dílu nějakou velkou akci, protože se ji nedočkáte. Vesměs je to takové sladké, protože Jacinda je strašně moc zamilovaná do Willa, který není zrovna s ní. Dychtí po něm a doufá, že ho znovu uvidí i přes zákaz klanu. Ale Cassian Jacindu nikam nepustí, protože o ni má zájem. Už v jedničce byl takový malý náznak milostného trojúhelníku, ale až ve dvojce se pořádně projevil.

"Miluju ho, i když má tisíc důvodů ho nemilovat."

Útěk je dobrým pokračováním série, ale rozhodně to mohlo být lepší. Když opomenu svou vinu zapomnětlivosti, tak to tak příšerné nebylo. Samozřejmě jsem se chvílemi nudila z toho ohromného klišé, kdy každý miluje každého (špatné přirovnání), ale protože mám ráda draky, tak nemohu být krutá. Mým záchytným bodem se stal Cassian, ač tomu sama nemohu uvěřit. Upnula jsem se na něj a jeho city k Jacindě. Mám ho teď raději než toho lovce Willa!

Kniha má něco do sebe a tím, jak končila mi rozhodně dokázala, že umí i v té nejhorší situaci hezky překvapit. Napětí v posledních stránkách mi vynahradilo ty předchozí chmury. Věřím, nebo spíš doufám, že poslední díl bude tím nejlepším. Mrzelo by mě, kdyby po tak hezkém začátku bylo všechno najednou zničeno. Nakonec dávám čtyři hvězdičky, ale málem to sklouzlo níže. Držme palce těm všem zamilovaným!

sobota 25. ledna 2014

Goodreads |TAG|


Tak jsem také byla označena do tohoto tagu, který se začíná po blogosféře jako mor. Jsou to takové různé otázky, ve kterých se o mě můžete dozvědět nějaké novinky. Označila mě Wall W., které děkuji. Už se na odpovídání těším, je to jako kdybych dělala interview sama se sebou.

Jakou knihu jste naposledy přečetli?
No, tak to vím naprosto jistě! Byl to třetí díl Percyho Jacksona - Prokletí Titánů. Myslím si, že to opět byla úžasná knížka, která má něco do sebe. Percyho hlášky jsou opravdu jedinečné! Vřele doporučuji!

Co právě čtete?
Chtěla jsem se vrhnout do třetího dílu Drakie, ale jelikož jsem ještě nenapsala recenzi na ten druhý (já ostuda!), tak jsem se pustila do City of Fallen Angels od Cassandry Clare. Vlastně je to čtvrtý díl Nástrojů smrti, který u nás má vyjít na začátku února. Českou verzi mám zamluvenou u mamky, ale není nad to vyzkoušet svou angličtinu v "terénu".
Jakou knihu jste naposledy zařadili do poličky to-read?
Jelikož je to Goodreads tag, tak budu mluvit o goodreads. Normálně si do to-read nedávám žádné knížky, protože mi to připadá zbytečné. Co vím, tak tam teď momentálně mám jenom dva tituly od Richelle Mead. Koukla jsem se a jako poslední knihu zařazenou do to-read je Ohnivé srdce.

Jakou knihu si plánujete přečíst, až dočtete, co čtete?
Páni, tak takových knížek je opravdu hodně, ale nejvíc se asi těším na tyto. Drakie - Návrat, Sukuba - Stíny a Delirium. Na ty bych se nejraději vrhla hned teď, ale znáte to - povinnosti jsou na prvním místě.

Používáte hvězdičkové hodnocení?
Ano a nemám v tom nějaký převratný systém.

Zúčastňujete se 2014 reading challenge?
Samozřejmě! Letos jsem si dala 80 knih, což je na mě docela dost. Ale prostě se chci hecnout, jelikož jsem jich v roce 2013 přečetla přes 70. Uvidíme.

Máte wishlist?
Jop, takovou tu formu přes blog, kde nepravidelně v sobotu uveřejňuji některé mé vysněné knížky. Když pak něco vybírám, tak nejdřív juknu právě na tyto články.

Jakou knihu si plánujete koupit jako další?
Jéé, to je zase otázka. Vidím to na nějakou knihu od nakladatelství CooBoo, protože jsem od rodičů dostala k narozeninám poukázku do Luxoru, tak tam v nejbližší době zaskočím. Po čem sáhnu, to ještě netuším. + Nebo druhá varianta je, že si koupím pátý díl Nástrojů smrti v angličtině.

Jaké jsou vaše oblíbené citáty? Podělte se!
Nějaké extra oblíbené nemám, většinou jsou to úryvky z knih od Richelle Mead (já vím, zavání to posedlostí). Jeden mám na GR, tak ho sem šoupnu.

“I like him."
"Like or like?
"Oh, there's a difference?”

Jste v nějaké skupině?
Jo, ve dvou, ale nevěnuji se jim. Jsem zmetek.

Kolik času denně/týdně strávíte na Goodreads?
Zase tak moc ne. Jenom asi v řádu desítek minut, když chvíli brouzdám po profilech ostatních, nebo když si předělávám status u čtení.
Nějaká otázka, kterou chcete přidat?
Ne, jsem líná na vymýšlení něčeho originálního.

Nominuji:
Typicky zase nevím, kdo ještě nebyl nominován, a tak tady nikoho nemám. Ten, kdo by chtěl "být nominován" ode mě, tak ať napíše do komentářů. :D

pátek 24. ledna 2014

Hostitel [RECENZE]

|Dvě duše, jedno tělo|
Autor: Stephenie Meyer
Série: Hostitel
Díl: 1
Počet stran: 552
Překlad: Petra Klůfová
Nakladatelství: Tatran, 2009
Originál: The Host
Doba čtení: 5 dní, leden 2014, v čj



Melanie Stryderová žije ve světě, který obsadily duše. Není už mnoho lidí, co mají vlastní vůli. Mimozemšťané potřebují hostitelské tělo, ve kterém pokračují svůj další život. Bez těla by moc dlouho nevydrželi, a proto ovládají lidské mozky. Vypudí bývalého majitele aniž by se ho zeptali, jestli chce odejít. Melanie se rozhodla raději si vzít život, než v sobě mít jednoho z těchto nebezpečných parazitů, ale bohužel se jí to nepovedlo. Léčitel do ní vložil duši, jenž prožila už mnoho životů na většině ze známých planet. Poutnici. Očekávalo se, že Poutnice ji během pár dní ovládne, ale Melanie se nehodlá vzdát tak lehce. Boj o její vlastní tělo začíná.

"Mohla bych se tě zbavit," připomněla jsem jí."
"Klidně. Moje vražda bude aspoň oficiální."
"Blufovala jsem, ale Melanie zrovna tak."

Hostitel je další kniha z pera nadané spisovatelky Stephenie Meyer. Jak tak vzpomínám, tak před několika lety jsem četla její sérii Stmívání, která se mi v mém "útlém" věku velice zamlouvala. Ovšem kdybych ji četla teď, tak už by to taková nádhera nebyla. Oproti tomu je Hostitel opravdu bravurní dílo, které se mi zamlouvalo od prvního okamžiku. Musím říct, že jsem byla tak hloupá a dřív se podívala na film, což byla chyba. Kniha je snad milionkrát lepší!

Když se díváte na film, tak máte z knížky jen takovou omáčku, výcuc, který je prostě jen malou částí z velkého příběhu. Stejné je to i v tomto případě. V knize je spoustu věcí, které se ve filmu nedozvíte, nebo si jich nevšimnete. Osobně doporučuji dříve Hostitele přečíst a až pak se útokem vrhnout na filmovou podobu. Obojí je velice povedené, ale co si budeme říkat, kniha je vždycky lepší.

Obě osobnosti, jak Melanie, tak Poutnice, mají své osobní kouzlo. Dialogy, které se mezi nimi odehrávají, byly někdy občas opravdu vtipné, ale nejvíc mě asi zaujala ta odlišnost mluvení a cítění, která je mezi nimi na první pohled vidět. Obě jsem si zamilovala, ale víc mě to táhlo právě k roztomilé Poutnici.

Příběh je propojen s ohromnou lovestory, která dokáže chytnou za srdce. Kdyby tu nebyla, tak bych se u čtení nejspíš nudila, protože když máte v knize nějaký hezký trojúhelník, tak nejde odtrhnout od stránek zrak. Když si jako přirovnání opět vezmu tetralogii Stmívání, tak je to všechno zase mnohem více propracované a celkově lépe napsané. Jednoduše, knížku musí mít každý rád.

Celou dobu jsem brala Hostitele jako jednorázovou knížku, protože jsem si opravdu myslela, že žádný další díl neexistuje. Ouha! Na Goodreads jsem objevila, že se má jednat o trilogii. Nevím, kdy další díl vyjde, ale je to pro mne opravdu velké překvapení. Nechápu, proč tohle autoři dělají! Teď budu muset strašně dlouho čekat na pokračování! Dávám knížce čtyři hvězdičky a budu někde v koutě trucovat a čekat na druhý díl.

sobota 18. ledna 2014

On my Wishlist (51)

 Toto meme pořádá Book Chick City. 
Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 
Může se jednat o jakkoliv staré knihy.
***
Jednoduše... další úžasné knihy od Richelle Mead, kterých se nemohu dočkat. Co víc k tomu mám ještě dodati? :D

30 Day Book Challenge / Nejlepší kniha, kterou jsem přečetla v roce 2013

Challenge pořádaná Kacennnkou

Tak konečně dodělám tuto výzvu, kterou jsem dělala někdy v prvním čtvrtletí minulého roku. A proto taky vyberu z knih, které jsem přečetla ještě v roce 2013. Trošku jsem si tím pádem pozměnila název posledního dnu. :)

A teď je na mně, abych vybrala tu nejlepší z nejlepších. Je to opravdu těžké rozhodnutí, protože vybírat z takových skvělých kousků je skoro nadlidská schopnost! Původně jsem sama očekávala, že to bude některá z knih od Richelle Mead - nejoblíbenější autorky, ale našla jsem si knihu, která ji o malý kousíček předčila. (Navíc Richelle dávám jako nejlepší všude. :D) Knihu, u které nikdy nemůžete vědět, co se stane příště. Tadá!! Je jím Město z kostí od Cassandry Clare! Tato knížka mi v minulém roce opravdu pěkně zpříjemnila život.
A tímto s radostí prohlašuji 30 Day book challenge za splněnou. :)

čtvrtek 16. ledna 2014

Zelená jako smaragd [RECENZE]

|Naplnění proroctví se rychle blíží.|
Autor: Kerstin Gier
Série: Drahokamy
Díl: 3
Počet stran: 416
Překlad: Tereza Pecková
Nakladatelství: CooBoo, únor 2013
Originál: Smaragdgrün
Doba čtení: 2 dny, leden 2014, v čj



Na cestování časem si Gwendolyn asi nikdy nezvykne. A ještě horší je to, že většinu času musí trávit s Gideonem, který jí zlomil srdce. Snaží se mu vyhýbat, jak jen to jde, ale při jediném pohledu do jeho krásných očí se roztéká. Není to pro ni snadné a ničemu nepomáhá, že je brzy čeká další společná výprava za hrabětem Saint Germanem, který má s Gwendolyn velké plány. Největším záchranným bodem jsou pro ni Leslie a Xemerius, kteří ji neustále utěšují a zvedají náladu. (Xemerius spíš zvedá tu náladu.) Ale ani oni ji nemohou uchránit před nebezpečným hrabětem. Kruh cestovatelů časem se začíná uzavírat a je jen otázkou času, kdy jeho tajemství vypluje napovrch.


"Radši vůbec nemluvme ty-víš-o-čen, protože jinak... 
no, pokojová fontána se zas spustí."

Jakmile jsem dočetla Modrou jako safír, tak jsem přímo dychtila po pokračování! Samozřejmě jsem si dala malý odstup od jednotlivých dílů, abych mezitím stihla vstřebat různé informace, pocity a dojmy. Hned, jak jsem měla v hlavě všechno hezky srovnané, tak jsem se na Zelenou vrhla přímým útokem. Přesně, jak jsem psala u recenze na Modrou, tak se toho v této knížce přihodilo opravdu nejvíce.

BelialMadHatter
Byla jsem opravdu ráda, když jsem se pořádně začetla, a zjistila, že autorka mě nezklame svým příběhem ani u posledního dílu. Občas to bývá tak, že se nějaká série na začátku hezky rozhoupe, a na konci se propadne do těch největších hlubin. S čistým srdcem říkám, že Drahokamy k takovým kocábkám rozhodně nepatří, ba naopak jsou to jedny z těch výletních lodí, jenž potěší každého. (Kdo sakra přirovnává knihy k lodím?)

Při téhle knížce jsem opět zažívala své slabé chvilky, kdy to vypadá, že se každým okamžikem rozbrečím. Nakonec jsem nepodlehla, ale i tak jsem měla namále. Poslední dobou jsem naměkko z každé alespoň trochu dojemné věci - to sem jaksi nepatří. Naopak jsem se u větší části Zelné zase hezky nasmála!  Xemerius opravdu dokáže zvednout koutky úst během pár vět.

Samozřejmě mi nejvíce strhující připadal konec, kde jsem skoro vůbec nedýchala. Myslím si, že to bylo trochu otevřené zakončení, což se mi moc nelíbí, ale zase je tu možnost představivosti, že? Jednu věc jsem ale trochu nepochopila, takže si ji budu ještě dlouho přemítat v hlavě. Nevadí.

Ponořit se do příběhu Gwendolyn není vůbec těžké, a když už se konečně chytnete na tu správnou vlnu, tak zjistíte, že už jste skoro u břehu, což znamená konec. Ani já jsem se nechtěla vzdát svých oblíbených postav, ale všechno jednou končí. Tuhle sérii si zapište na své to-read listy, protože jinak vás budu strašit ve snech! Každý si musí Drahokamy zamilovat, protože má originální příběh, krásného Gideona a úžasného baviče Xemeriuse! Dávám pět hvězdiček a musím se duševně připravit na další knihu od Kerstin Gier!

úterý 14. ledna 2014

Dokonalý svět [RECENZE]

|Srdce, co našlo svou cestu|
Autor: Ally Condie
Série: Matched
Díl: 3
Počet stran: 448
Překlad: Klára Kučerová
Nakladatelství: Knižní klub, červenec 2013
Originál: Reached
Doba čtení: 3 dny, prosinec 2013, v čj



Vzpoura se rozhodla, že nenechá Společnost, aby jen tak plánovala lidské životy. Vymyslela svůj plán, který ji donutí, aby se stáhla ze scény. Nikdo neví, zda plán bude doopravdy fungovat, ale všichni v to doufají. Cassia se nedávno do Vzpoury přidala. Rozhodla se, že bude bránit svůj život, lásku, rodinu a přátele. Už nemůže být dokonalá, tak jako kdysi bývala. Zrodila se v ní bojovnice, která se pomalu dere napovrch. V jaké formě? To sama neví. Důležité je, aby přežila. Pro Kye. Pro Xandera. Pro sebe samotnou.

"Dědeček mi věřil."

Série Matched ve mně hned od začátku budila dobrý dojem kvůli obálkám. V mojí knihovničce se opravdu hezky vyjímají. Dokonce samotné názvy v sobě něco mají. Dokonalost. Pod tím pojmem si toho můžu opravdu hodně představit. Rozhodně se přikláním k tomu, že je to jedna z těch dobrých sériích, která umí potěšit, ale párkrát zakopnout.

Na rozdíl od druhého dílu, kde jsem si myslela, že už nevydržím číst a knížku zahodím, jsem si poslední díl hezky užívala. Děj si mě opět dokázal nějak získat a já jsem se opravdu těšila, jak to všechno dopadne. Ovšem přiznejme si, že se to dalo vcelku lehce uhádnout.

V tomto dílu se mi všechny postavy zamlouvaly nejvíce. Připadalo mi, že už to nejsou ty "dokonalé" dětičky, které si bez svolení neutřou ani nos. Hned ze začátku série jsem byla team Ky, ale v průběhu čtení jsem se lehce přehoupla na stranu ke Xanderovi. Připadal mi více sympatický a taky odvážný. Já být na jeho místě, tak si skočím z nejbližšího mostu! Sice s Kyem oba dva milují Cassiu, ale u něj mi to připadá více opravdové. Moje teorie jsou velice zvláštní, ale tady mi připadá, že mám pravdu.

Děj se nám tentokrát netáhl pomalu, ale vcelku rychle. Jsem za to vděčná, protože jinak bych to s touto knihou vzdala někdy na prvních padesáti stránkách. Příběh se tentokrát dělil na tři pohledy - Kye, Cassie a Xandera, což nemám ráda, ovšem překousla jsem to. Občas jsem některou z částí rychle přelétla, protože mě neskutečně nudila. Naopak mě dokázalo naštvat, když kapitola končila otevřeně a k té osobě jsem se dostala až po dalších dvou kapitolách. Vskutku k naštvání!

Nakonec jsem opravdu ráda, že jsem se k této sérii dostala, protože ve mně dokázala vyklíčit s několika otázkami. Kdyby jen většina nebyla tak předvídatelná, tak by to bylo mnohem lepší. Dokonalému světu dávám čtyři hvězdičky a možná si od autorky někdy v budoucnu přečtu něco dalšího.