Krvavý slib [RECENZE]

Kniha plná napětí, lásky a zloby

Autor: Richelle Mead

Série: Vampýrská akademie

Díl: 4

Počet stran: 368

Překlad: Katrin Chýlová

Nakladatelství: Domino, srpen 2010

Originál: VA - Blood Promise

Doba čtení: 2 dny, červenec 2013, v čj



Rose byla vycvičena tak, aby nikdy neopustila svého moroje, a aby nikdy neporušila nejdůležitější pravidlo strážců. Jediné, co ji přivedlo k pádu, byla zakázaná láska. Rose se v několika posledních měsících zamilovala do svého učitele, Dimitrije Belikova. Zpočátku nevinné pohrávaní s city se zvrhlo v naprostou vášeň. Ale pak, když to nikdo neočekával, napadli Akademii svatého Vladimíra strigojové, jenž napáchali příliš škod a zmařili mnoho životů. Jedním z obětí byl i Dimitrij. Rose zjistila od ducha Masona, že není mrtvý, ale ani živý. A to mohlo znamenat jen jedno jediné. Z nejlepšího bojovníka a strážce, se stala věc, o které se zdají noční můry. Ačkoliv by měla Rose zůstat na akademii, tak se rozhodla, že zachrání Dimitrojovi duši přesně tak, jak si to onehdy slíbili. Vydala se zabít svou jedinou lásku a všechno a všechny nechala daleko za sebou.

"Někdo mě sleduje."

Jakmile jsem dočetla třetí díl Vampýrské akademie, tak jsem si myslela, že to nevydržím a ihned se pustím do dalšího dílu. Když jsem se totiž ve trojce dozvěděla, že se z Dimitrije stal strigoj, bylo to pro mě jako facka. Nevěděla jsem, jestli si mám lehnout na zem pokoje a předstírat rohožku, anebo se umlátit k smrti. V této chvíli jsem opravdu nemohla litovat, že mám doma celý komplet VA.

"Jmenuju se Sydney. Jsem sem přidělená jako alchymistka."

Z chudáka Rose se stal takový menší zabiják strigojů, který slídí po Rusku. Doufá, že právě tam narazí na Dimitrije, kterému dříve nebo později probodne srdce stříbrným kůlem. V Petrohradu se setkává se Sydney, zvláštní holkou, která o sobě tvrdí, že je alchymistka. Kdyby Rose dokončila své studium, tak by věděla, že alchymisté jsou taková skupina lidí, kteří uzavřeli dohodu s vampýry. Nechce se mi to nějak extra popisovat, teda, spíš bych asi zapomněla vysvětlit to důležité. Nejdůležitější na tom je, že alchymisté jsou hodní, a že brání vampýrské tajemství. Sydney se mi už od začátku jevila jako taková trochu labuť. S tím, že vůbec nejí, mě vždycky strašně rozčilovala. V celku byla divná asi pořád. Sem tam se našly chvilky, kdy byla docela příjemná a milá, ale nejspíš to není můj tip. 

I když všude opěvuji Vampýrskou akademii, tak mi tento díl připadá nejslabší. Valnou část se v knize nic neděje, protože stojíme pořád na jednom místě. Dobře, dozvím se tam pár zajímavostí, ale jinak je to tak sto-padesát stránek ničeho. A jelikož je Rose od Lissy pryč, tak se dívá do její hlavy až moc často a to mě opravdu ubíjí. Jedna věc je nemít rád Lissu a druhá věc, je o ní pořád číst. Ne, děkuji pěkně.

"Byl to člověk."

Někdy za polovinou knihy konečně začíná to pravé ořechové. Drama a napětí máme najednou až nad hlavu, stránky mi utíkají pod rukama a s radostí čtu dál. Konec mi jako obvykle vytřel zrak, čímž RM děkuji, jinak bych si asi hodila mašli! Občas si říkám, jak můžu nemít ráda tenhle díl. Odpověď je pro mne jednoduchá. Není tam na mě dost Adriana!

Ale i přes všechna má muka, jsem ráda, že jsem Krvavý slib přečetla. Přece jen je čtivý jako každý jiný díl. Přežít se to dá, takže co bych brebentila, že je to děsné. Líbí se mi, ale ne tak moc jako třeba Mrazivý polibek. Nevím, co bych ještě měla napsat, a tak řeknu je jedno. Další díl se mi bude líbit určitě mnohem více! (A že to vím, protože už jsem ho jednou četla!)

Hodnocení

4 hvězdičky