Jak jsem málem sežrala učebnici biologie

Připadá mi, že jsem strašně dlouho nenapsala příspěvek, který by se netýkal pouze knížek. Je fakt, že od té doby, co jsem začala studovat na gymnáziu, tak se moje aktivita celkově trochu VÍC snížila. Předem vám proto sděluji, že tento článek bude zaměřen hlavně na mé stěžování a perličky z mé nejmilovanější školy. Pokud vás tedy mé srdceryvné výlevy nezajímají, doporučuji, abyste si zaskočili někam jinam. Už delší dobu mám strašnou chuť se vypsat, takže jdeme na to!

Začnu s tím, že vám obecně hezky popíšu, jak to u nás na gymnáziu chodí. Jestli chodíte všude včas jako já, tak ráno narazíte hned na první problém u skříněk. (Máme takové ty obyčejné na zámek, který si musíte sami donést. Obrázek pro ilustraci vpravo.) Když nemáte to štěstí, že dostanete skříňku hned na kraji a ve vaší uličce sídlí zároveň i mladší generace, tak se musíte ke svému místu přímo probojovat. Já jsem naštěstí ten šťastlivec, co má skříňku hned druhou od kraje, ale dívčiny, co jsou nalevo, mě už párkrát sejmuly dvířky. Dobré místo si u nás prostě jen tak nevyberete. Opravdu toužím po své bývalé skříňce z prváku!

Trochu mě mrzí, jak se chovají žáci ke kmenovým třídám ostatních tříd. Toužíte-li mít svou třídu krásně vyzdobenou, tak musíte udělat něco, co se bude líbit úplně všem. Jinak se totiž dočkáte akorát toho, že vám někdo vaši tvorbu zničí. My u nás například máme vzadu na nástěnce fotky a nedotčené zůstaly asi jen ty, co jsou úplně nahoře...

Kdybych vám chtěla podrobně popsat, jaké krásné obědy u nás máme, tak by to bylo asi na hodně dlouho. (Teda, nejdřív se na ten oběd musíte dostat přes občas i několikametrovou frontu. Za to mi to kolikrát vážně nestojí.) Jelikož v naší škole nejsou podmínky na vaření, tak tedy využíváme služeb Scolarestu. Vždycky tak první měsíc na začátku nového školního roku jsou jídla docela dobrá, a pak se kvalita postupně zhoršuje. Konzistence některých pokrmů je občas lehce záhadná, ale pořád je to více ucházející než na základce (= malé plusové body).

Další věc, o kterou je u nás velká nouze, je toaletní papír. Naprosto nechápu, kam mizí. Nechci nějak pomlouvat naši uklízecí četu, ale dát několik rolí papíru na každé záchody, je snad samozřejmost, ne? No, celkově jsou naše záchody, alespoň ty dívčí, v celkem žalostném stavu. Žádné dveře se nedají zamknout, takže už se mi párkrát stalo, že se na mě "přišel někdo podívat". A nejhorší ze všeho je, že většina dívek po sobě neumí splachovat. To je to tak těžký?

Přejdu-li k předmětům, tak začnu tím, že jsem si myslela, že to bude mnohem horší. Přiznávám, že s fyzikou se moc nekamarádím, ale jinak mám většinou dvojky či jedničky, takže i když je učivo náročné, tak ho zvládám. Jde totiž o to, s jakým přístupem se k tomu postavíte.

Ale někdy vám ani sebevětší trpělivost nepomůže a pohárek prostě přeteče.

Naše paní profesorka na biologii si zřejmě usmyslela, že nás umučí svou skvělou výukou. Když vykládá svou látku, tak většinou přeskakuje z jednoho tématu na druhé, hezky tam a zase zpět, takže výpisky v sešitu poté vypadají dost nepřehledně. A pokud nejste na jejích hodinách přítomni, tak jste v menším háji, protože pokud vám něco bude v příštím testu chybět, tak se nemůžete vymlouvat na to, že to v učebnici nebylo. Ona totiž čerpá asi tak z tisícovky zdrojů, má svoje vlastní šablony a nic ji nezajímá.

Je fakt, že jsme s tím v prváku mohli něco dělat a že teď už je asi pozdě na výměnu kantora, ale nám by vlastně stačilo, kdyby se její přístup alespoň trošinku změnil. Při každém testu si bohužel stěžujeme, jelikož paní profesorka tam dá něco úplně jiného, než na čem jsme se s ní domluvili. V těch okamžicích mám chuť vzít učebnici biologie a na místě ji rozkousat. Asi před měsícem jsme měli domluvený test na vzdušnicovce (hmyz, mnohonožky a stonožky) a nakonec v testu byli celí členovci. Chápu, že jsme to brali tak 1-2 měsíce předtím, ale není to prostě fér hra z její strany. Když si pak vzpomenu na to, jak ty testy hodnotí, tak je mi trochu do breku.

No, doufám, že jsem vás moc nenudila. Jestli jste se dostali až na samotný konec tohoto článku, tak vám děkuji, že jste si mé postěžování přečetli. Setkali jste se s něčím podobným? Máte u vás na škole ještě větší extrémy?