Autor: A.G. HowardSérie: Splintered
Díl: 1
Počet stran: 416 stran
Překlad: Magdaléna Stárková
Nakladatelství: CooBoo, 2015
Originál: Splintered
Doba čtení: 7 dní, březen 2015, v čj
Alyssa by byla naprosto obyčejnou dívkou, kdyby neslyšela šepotání květin a hmyzu. Avšak zavádějící je právě to, že její rodina je spojena s Alicí Liddelovou, kterou se nechal inspirovat samotný Lewis Carroll. Alyssa je tedy přímý potomek Alenky, která se údajně dostala do Říše divů přes králičí noru. To nejhorší ze všeho je ale fakt, že Alyssina matka, Alison, se z cizího šepotu ve vlastní hlavě zbláznila. Už několik let ji drží v psychiatrické léčebně, ale její stav se vůbec nelepší. Jednoho dne se přihodí něco příšerného a Alysse nezbývá nic jiného, než zjistit, co se doopravdy skrývá za jejich společným darem. Je čas vydat se tam, kde to všechno utrpení začalo. Do Říše divů.
Hned na začátku se vám přiznám, že pravou Alenku od Lewise Carrolla jsem nečetla. Šepotání jsem přišla na chuť díky novodobému filmovému zpracování této klasiky od Tima Burtona, které je v určitých ohledech docela podobné. Obojí je to takové přiměřeně temné, drastické a záhadné. Pojďme se ale vrhnout na klady a zápory tohoto příběhu.
Naší "novou Alenkou" se stává Alyssa, která musí napravit v Říši divů všechno, co její předchůdkyně při své návštěvě napáchala. Nešťastnou náhodou se jí povede s sebou vzít i svou tajnou lásku Zacha. Velkým překvapením je pro ně zjištění, že tajuplný svět není takový, jak se o něm píše. Každá jeho další část je děsivější než-li ta předchozí.
Hlavní hrdinka mi občas lehce lezla na nervy, ale když jsem si na její myšlenkové pochody zvykla, tak už to nebylo tak hrozné. Co se týče romantické stránky knížky, tak se tu vyskytuje milostný trojúhelník, jenž jsem vážně nečekala. Čtenáři/ky si mohou vybrat, jestli budou fandit lidskému anebo nadpozemskému krasavci, Zachovi či Morfeovi. Já osobně jsem v tomto ohledu trochu na vážkách, protože bych řekla, že si Alyssa nezaslouží ani jednoho.
Retelling klasických pohádek se poslední dobou stává velmi oblíbený a přiznávám, že i já jsem jeho fanouškem. Říše divů podle A.G. Howard se mi moc zamlouvala a to, jak dokázala každé původní postavě přidat na kapce děsivosti, obdivuji. (Ani nevím, jestli bílého králíčka ještě někdy uvidím ve své hlavě jako toho roztomilého chlupáče.)
Se čtivostí příběhu jsem spokojená. Věřím, že těch 416 stran se dá zvládnout přečíst mnohem rychleji než během mých sedmi dní. Mě jaksi zpomalovalo učení do školy, takže kdyby toho nebylo, tak bych od Šepotání zřejmě vůbec neodtrhla zrak.
Znáte to, když začnete číst novou knihu a nedaří se vám zapamatovat si jména postav? Tak to jste ještě neměli na talíři naservírovanou Alyssu a Alison. Když tyto dvě jména vidíte vedle sebe, tak se zdá jednoduché rozeznat je, ale jakmile jsou zakomponované v textu, tak už to taková sranda není. Pěknou část knížky jsem se musela ujišťovat, že vím, o kom se zrovna mluví.
Kdyby nebylo mého "menšího" problému, který je zmíněn výše, tak by mi první díl z této záhadné trilogie připadal takřka dokonalý. Dokonce si říkám, zda by nebylo lepší, kdyby už žádné pokračování neexistovalo. Děj byl vcelku ukončený, takže proč ho dále natahovat? Ano, přiznávám, že závěr byl lehce otevřený, ale někdy i ty přijdou vhod. Další dva díly mi proto přijdou tak nějak zbytečné, ale i tak jsem stále zvědavá, co si pro mě autorka připraví.
+ Hodnocení: 4 hvězdičky
++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku.
Doba čtení: 7 dní, březen 2015, v čj
Alyssa by byla naprosto obyčejnou dívkou, kdyby neslyšela šepotání květin a hmyzu. Avšak zavádějící je právě to, že její rodina je spojena s Alicí Liddelovou, kterou se nechal inspirovat samotný Lewis Carroll. Alyssa je tedy přímý potomek Alenky, která se údajně dostala do Říše divů přes králičí noru. To nejhorší ze všeho je ale fakt, že Alyssina matka, Alison, se z cizího šepotu ve vlastní hlavě zbláznila. Už několik let ji drží v psychiatrické léčebně, ale její stav se vůbec nelepší. Jednoho dne se přihodí něco příšerného a Alysse nezbývá nic jiného, než zjistit, co se doopravdy skrývá za jejich společným darem. Je čas vydat se tam, kde to všechno utrpení začalo. Do Říše divů.
Hned na začátku se vám přiznám, že pravou Alenku od Lewise Carrolla jsem nečetla. Šepotání jsem přišla na chuť díky novodobému filmovému zpracování této klasiky od Tima Burtona, které je v určitých ohledech docela podobné. Obojí je to takové přiměřeně temné, drastické a záhadné. Pojďme se ale vrhnout na klady a zápory tohoto příběhu.
Naší "novou Alenkou" se stává Alyssa, která musí napravit v Říši divů všechno, co její předchůdkyně při své návštěvě napáchala. Nešťastnou náhodou se jí povede s sebou vzít i svou tajnou lásku Zacha. Velkým překvapením je pro ně zjištění, že tajuplný svět není takový, jak se o něm píše. Každá jeho další část je děsivější než-li ta předchozí.
Hlavní hrdinka mi občas lehce lezla na nervy, ale když jsem si na její myšlenkové pochody zvykla, tak už to nebylo tak hrozné. Co se týče romantické stránky knížky, tak se tu vyskytuje milostný trojúhelník, jenž jsem vážně nečekala. Čtenáři/ky si mohou vybrat, jestli budou fandit lidskému anebo nadpozemskému krasavci, Zachovi či Morfeovi. Já osobně jsem v tomto ohledu trochu na vážkách, protože bych řekla, že si Alyssa nezaslouží ani jednoho.Retelling klasických pohádek se poslední dobou stává velmi oblíbený a přiznávám, že i já jsem jeho fanouškem. Říše divů podle A.G. Howard se mi moc zamlouvala a to, jak dokázala každé původní postavě přidat na kapce děsivosti, obdivuji. (Ani nevím, jestli bílého králíčka ještě někdy uvidím ve své hlavě jako toho roztomilého chlupáče.)
Se čtivostí příběhu jsem spokojená. Věřím, že těch 416 stran se dá zvládnout přečíst mnohem rychleji než během mých sedmi dní. Mě jaksi zpomalovalo učení do školy, takže kdyby toho nebylo, tak bych od Šepotání zřejmě vůbec neodtrhla zrak.
Znáte to, když začnete číst novou knihu a nedaří se vám zapamatovat si jména postav? Tak to jste ještě neměli na talíři naservírovanou Alyssu a Alison. Když tyto dvě jména vidíte vedle sebe, tak se zdá jednoduché rozeznat je, ale jakmile jsou zakomponované v textu, tak už to taková sranda není. Pěknou část knížky jsem se musela ujišťovat, že vím, o kom se zrovna mluví.
Kdyby nebylo mého "menšího" problému, který je zmíněn výše, tak by mi první díl z této záhadné trilogie připadal takřka dokonalý. Dokonce si říkám, zda by nebylo lepší, kdyby už žádné pokračování neexistovalo. Děj byl vcelku ukončený, takže proč ho dále natahovat? Ano, přiznávám, že závěr byl lehce otevřený, ale někdy i ty přijdou vhod. Další dva díly mi proto přijdou tak nějak zbytečné, ale i tak jsem stále zvědavá, co si pro mě autorka připraví.
+ Hodnocení: 4 hvězdičky
++ Mnohokrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku.
Pěkná recenze! Šepotání bych si chtěla přečíst, tak doufám, že se mi jména plést nebudou :D
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se na Šepotání konečně objevila kladná recenze. Ty, co jsem doteď četla, nebyly zrovna pozitivní, takže jsem dostala strach, jak se na Šepotání budu tvářit já, protože jsem se na něj strašně těšila. Naštěstí jsi mě teď zvládla trochu uklidnit, takže díky! :)
OdpovědětVymazat