Autor: Richelle Mead
Série: Věk X
Díl: 1
Počet stran: 544
Překlad: Jan Netolička
Nakladatelství: Domino, listopad 2014
Originál: Gameboard of the Gods
Doba čtení: 7 dní, prosinec 2014, v čj
V blíže neurčené budoucnosti se vinou náboženských extrémistů svět dostal nebezpečně blízko k samotné hranici zkázy. Následný vývoj událostí připravil velkou chvíli pro Justina Marche, detektiva se specializací na náboženské skupiny, který byl ovšem po zásadním profesním selhání poslán do exilu. Sám je překvapen, že dostává druhou šanci, a v doprovodu Mae Koskinenové se vrací do Republiky spojené severní Ameriky, aby tam splnil nejvýznamnější misi svého života. Mae byla vychována jako příslušnice aristokratické kasty, ovšem nyní je členkou nejelitnější a nejděsivější jednotky v armádě. Společně jsou nasazeni k případu série rituálních vražd a oba si brzy uvědomí, že je pátrání vystavilo strašlivému nebezpečí.
Mám pocit, že by stačila jen jedna jediná věc, abyste pochopili, jaký je můj vztah k této knížce. Ano, jistě už jste si stačili za tu dobu všimnout, že Richelle Mead je pro mě něco jako božstvo. Kdybych se jednou rozhodla přestat být ateistkou, tak asi začnu uctívat ji. Je to ta nejlepší autorka, s jakou jsem se doposud setkala a jsem strašně ráda, že jsem ji objevila. Bez ní bych o hodně přišla, to mi věřte. Její další série Věk X si opět dokázala získat mé srdce a teď vám povím, proč byste se do ní měli pustit i vy.
Nacházíme se v nám neurčené budoucnosti, kde už svět není vůbec podobný tomu, jak ho známe my. Společnost je rozdělená do kast a tříd, lidé jsou sledováni a neustále monitorování. Zní vám to jako dystopie? Ano, Sherloci, jste na správné stopě, protože se opravdu jedná o dystopii. Motiv je jednoduchý. V oné budoucnosti je už dlouho zapuzováno jakékoliv božstvo, avšak aby přišel pravý problém, tak se začínají v okolí objevovat vraždy, které vypadají jako rituální obětování bohům.
Na scénu přichází Mae Koskienová a Justin Marche, dvě hlavní postavy, které mají za úkol přijít těmto vraždám na kloub. Mae je sice nádherná žena, ale zároveň je také smrtící zbraní. Patří totiž mezi nejlepší jednotky v armádě, kde jí pro vylepšení jejích schopností dali implantát, který umocňuje její už tak dobré reflexy. Justin Marche je na rozdíl od ní pouze obyčejný detektiv, který byl určitou dobu v Panamě v exilu. Nový úkol mu dává možnost vrátit se do jeho milované Republiky Spojené severní Ameriky, RUNA.
Tyto dva hlavní hrdinové a mladičká Tessa, kterou Justin vzal s sebou z exilu, sehrávají velkou roli už jenom tím, že z jejich pohledů je děj vyprávěn. Přičemž nejvíc ze všech mě bavilo číst příběh z Maeiny strany, protože u ní se mi všechno vždy zdálo nejzajímavější. Dostat se blíže Justinovi taky nebylo špatné, ale na mojí favoritku holt neměl. A Tessa mě třeba nehorázně nudila. Vždycky jsem si přála, aby její kapitola co nejdřív skončila.
Co se týče obsahové a dynamické stránky, tak jsem věděla, co mám očekávat. Přece jen je to Richelle Mead, jejíž knihy jsou všechny skvěle vypracované. Dostalo se mi přesně toho, po čem jsem toužila. Skvělé akce, neočekávané zvraty, love story podle mých představ a hlavně pořádná deprese po dočtení, protože jsem si myslela, že bez druhého dílu následující minuty nepřežiji. (Abych se přiznala, teď už mi na poličce sedí pokračování asi tak tři měsíce a nějak se k němu nemám. Bojím se toho, co přijde.)
I když se nejedná o žádnou upířinu, tak je stejně toto dílo s nadpřirozenem spjato. Myslela jsem si, že bohové budou pro autorku velkým soustem, ale způsob, jakým si Richelle vyhrála s hlavní zápletkou, mě naprosto okouzlila. Na rozdíl od její série Vampýrská akademie je Šachovnice bohů drastičtější a možná mladším v některých částech lehce nepřístupná. Já jsem ale i tak naprosto spokojená. Přes pět set stránek plných napětí jsem četla jedním dechem a věřte mi, že okouzlení ve mně přetrvává napořád.
V blíže neurčené budoucnosti se vinou náboženských extrémistů svět dostal nebezpečně blízko k samotné hranici zkázy. Následný vývoj událostí připravil velkou chvíli pro Justina Marche, detektiva se specializací na náboženské skupiny, který byl ovšem po zásadním profesním selhání poslán do exilu. Sám je překvapen, že dostává druhou šanci, a v doprovodu Mae Koskinenové se vrací do Republiky spojené severní Ameriky, aby tam splnil nejvýznamnější misi svého života. Mae byla vychována jako příslušnice aristokratické kasty, ovšem nyní je členkou nejelitnější a nejděsivější jednotky v armádě. Společně jsou nasazeni k případu série rituálních vražd a oba si brzy uvědomí, že je pátrání vystavilo strašlivému nebezpečí.
Mám pocit, že by stačila jen jedna jediná věc, abyste pochopili, jaký je můj vztah k této knížce. Ano, jistě už jste si stačili za tu dobu všimnout, že Richelle Mead je pro mě něco jako božstvo. Kdybych se jednou rozhodla přestat být ateistkou, tak asi začnu uctívat ji. Je to ta nejlepší autorka, s jakou jsem se doposud setkala a jsem strašně ráda, že jsem ji objevila. Bez ní bych o hodně přišla, to mi věřte. Její další série Věk X si opět dokázala získat mé srdce a teď vám povím, proč byste se do ní měli pustit i vy.
Nacházíme se v nám neurčené budoucnosti, kde už svět není vůbec podobný tomu, jak ho známe my. Společnost je rozdělená do kast a tříd, lidé jsou sledováni a neustále monitorování. Zní vám to jako dystopie? Ano, Sherloci, jste na správné stopě, protože se opravdu jedná o dystopii. Motiv je jednoduchý. V oné budoucnosti je už dlouho zapuzováno jakékoliv božstvo, avšak aby přišel pravý problém, tak se začínají v okolí objevovat vraždy, které vypadají jako rituální obětování bohům.
Na scénu přichází Mae Koskienová a Justin Marche, dvě hlavní postavy, které mají za úkol přijít těmto vraždám na kloub. Mae je sice nádherná žena, ale zároveň je také smrtící zbraní. Patří totiž mezi nejlepší jednotky v armádě, kde jí pro vylepšení jejích schopností dali implantát, který umocňuje její už tak dobré reflexy. Justin Marche je na rozdíl od ní pouze obyčejný detektiv, který byl určitou dobu v Panamě v exilu. Nový úkol mu dává možnost vrátit se do jeho milované Republiky Spojené severní Ameriky, RUNA.Tyto dva hlavní hrdinové a mladičká Tessa, kterou Justin vzal s sebou z exilu, sehrávají velkou roli už jenom tím, že z jejich pohledů je děj vyprávěn. Přičemž nejvíc ze všech mě bavilo číst příběh z Maeiny strany, protože u ní se mi všechno vždy zdálo nejzajímavější. Dostat se blíže Justinovi taky nebylo špatné, ale na mojí favoritku holt neměl. A Tessa mě třeba nehorázně nudila. Vždycky jsem si přála, aby její kapitola co nejdřív skončila.
Co se týče obsahové a dynamické stránky, tak jsem věděla, co mám očekávat. Přece jen je to Richelle Mead, jejíž knihy jsou všechny skvěle vypracované. Dostalo se mi přesně toho, po čem jsem toužila. Skvělé akce, neočekávané zvraty, love story podle mých představ a hlavně pořádná deprese po dočtení, protože jsem si myslela, že bez druhého dílu následující minuty nepřežiji. (Abych se přiznala, teď už mi na poličce sedí pokračování asi tak tři měsíce a nějak se k němu nemám. Bojím se toho, co přijde.)
I když se nejedná o žádnou upířinu, tak je stejně toto dílo s nadpřirozenem spjato. Myslela jsem si, že bohové budou pro autorku velkým soustem, ale způsob, jakým si Richelle vyhrála s hlavní zápletkou, mě naprosto okouzlila. Na rozdíl od její série Vampýrská akademie je Šachovnice bohů drastičtější a možná mladším v některých částech lehce nepřístupná. Já jsem ale i tak naprosto spokojená. Přes pět set stránek plných napětí jsem četla jedním dechem a věřte mi, že okouzlení ve mně přetrvává napořád.
+ Hodnocení: 5 hvězdiček
Žádné komentáře:
Okomentovat