Třicetidenní knihobraní [7]

Už snad skoro nemusím zdůrazňovat, kdo tento projekt má na starosti, ale stejně tu hlavičku představím! Je to VeEee. Na sedmé knihobraní jsem se opravdu těšila! Dneska totiž mám vybrat knihu, která mě opravdu rozplakala. Mám takový pocit, že možná někdo z mých čtenářů ví, kterou knížku mám na mysli, jelikož já ji vytahuji při každé příležitosti. Teda alespoň poslední dobou. :D Ale tak povím nějak všeobecně o mém brečení u knih. Jsem osoba, kterou hodně rychle něco rozbrečí (myslím u knih). Objeví se nějaká malá dojemná chvíle a já už popotahuji. Inu, takových knih je celkem hodně, takže smrkám každý okamžik.

Ovšem jenom jednou jedinkrát se mi stalo, že jsem brečela asi dvacet stran. Byla to anglická knížka Before I Die, jenž má velice citlivý a dojemný námět. Ano, a dokonce už samotný název říká své. Po dočtení se ze mě stalo chodící rajče. (měla jsem strašně rudý obličej.. :D)